Z českých měřicích stanic dorazila už druhým rokem skvělá zpráva. Kvalita ovzduší byla vloni a předloni nejlepší za posledních deset let. Předloni dokonce nejlepší v historii měření. Přisuzovat trend covidovým zákazům a vypínání ekonomiky by bylo ale stejně bláhové jako věřit virálním snímkům o návratu delfínů do Benátek – ty se šířily na počátku pandemie. V některých ohledech covidová éra dokonce kvalitu ovzduší v Česku zhoršila.
Jáchym Brzezina je šéfem oddělení kvality ovzduší brněnského hydrometeorologického ústavu. Podílel se na studiích, které vliv pandemie na kvalitu ovzduší posuzovaly. Vysvětluje, že jejich výsledek rozhodně mezi covid a čistý vzduch rovnítko nedává. Třeba rekordně „čistý“ rok 2020 byl daleko spíše dílem shody příznivých okolností než vládních opatření a omezení v ekonomice.
Rok byl totiž podle výsledků měření hodně deštivý a málo chladný, což rozptylovým podmínkám velmi pomohlo. Pomohly i další klimatické vlivy. Navíc se kvalita ovzduší v České republice dlouhodobě zlepšuje díky změnám v průmyslu. Přispívá k tomu i obnova vozového parku Čechů nebo obnova kotlů.
Vloni se ovzduší oproti roku 2020 o něco zhoršilo, poukazují meteorologové. Příčinu ovšem nelze hledat v tom, že by emise v Česku vzrostly. „Rozdíl nebyl dán vyššími emisemi znečišťujících látek, ale spíše odlišnými meteorologickými a rozptylovými podmínkami, které nebyly tak příznivé jako v roce předchozím,“ popisuje Jáchym Brzezina. Summa summarum: Počasí zamíchalo podmínkami daleko více než důsledky omezení v době covidu.
Největší světoví znečišťovatelé a jejich emisní cíle
Největší světoví znečišťovatelé a jejich emisní cíle • Videohub
Přesto se dá vliv vládních opatření vysledovat. Podle studií v druhé polovině března 2020 klesla doprava zhruba o 35 procent a s tím i emise oxidů dusíku. Doprava je v Česku jejich hlavním zdrojem. Situace se pak v menším opakovala na podzim 2020 s vyhlášením dalšího nouzového stavu a dále také na jaře 2021, kdy vláda vyhlásila zákaz cestování mezi okresy.
Jenže proti tomuhle pozitivnímu trendu šlo zase zvýšení emisí prachových částic nad dlouhodobý průměr. A to také částečně kvůli covidu. „Lidé trávili více času v domácnostech, což vedlo k vyšší míře vytápění. Právě vytápění je hlavním zdrojem emisí prachových částic, a jak se ukázalo v naší studii zaměřené na vliv opatření proti koronaviru na kvalitu ovzduší, koncentrace prachových částic byly v té době oproti dlouhodobému průměru vyšší,“ říká Jáchym Brzezina. Analýza ukázala, že koncentrace prachových částic PM10 byly během prvního měsíce nouzového stavu od 16. března 2020 dokonce nejvyšší za posledních šest let.
Časem intenzita dopravy opět narůstala a vliv covidu se už nyní v Česku ani vysledovat nedá. „Sledovat vliv opatření na kvalitu ovzduší by v tuto chvíli pravděpodobně nepřineslo žádné nové poznatky a je otázkou, zda se vůbec současná opatření v nezanedbatelné míře na kvalitě ovzduší projevují,“ soudí meteorolog.
Údaje ze zahraničí přece jen pozitivní roli pandemii přisuzují. V prvních měsících bylo z družic patrné omezení emisí v nejprůmyslovějších oblastech kontinentu, konkrétně na severu Itálie a v Beneluxu. Už loni se ale hodnoty dostaly znovu na předcovidovou úroveň.
