Za přeměnu ztrátové České pošty ve funkční firmu může stát nakonec zaplatit více, než vláda v oficiálních vyjádřeních přiznává. Z dokumentu, o němž ve středu jednal kabinet, plyne, že krajní varianta finanční pomoci může letos dosáhnout 3,6 miliardy korun a v příštím roce 1,7 miliardy. Byl by to úvěr od státu na minimálně čtyři roky.
„Na jaře schválíme finanční model transformace České pošty, protože budeme potřebovat nemalé finanční prostředky. Některé budou zajištěny ze státních zdrojů, některé i nadále od bank,“ řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Materiál počítá i s levnější možností, kterou označuje za preferovanou. Spočívá v nižší státní půjče pro letošek ve výši 1,35 miliardy korun. Částka pro příští rok by zůstala stejná, tedy 1,7 miliardy. Vzrostlo by však komerční úvěrování státního podniku na 3,25 miliardy oproti jedné miliardě, kterou předpokládá krajní varianta. Podle dokumentu nazvaného Stabilizace a transformace České pošty by už v roce 2024 měly být závazky firmy vůči bankám na nule.
Celkové náklady na transformaci státního podniku s 25 tisíci zaměstnanci mají dosáhnout 8,4 miliardy korun. Navrhovaná částka se ještě může změnit. „Bude také záležet na tom, jak se podaří naložit se zbytným majetkem pošty, která by tak zvýšila své cash-flow,“ dodal Rakušan.
Změny vedoucí k modernímu a funkčnímu podniku se podle Rakušana plánují na dva roky, přičemž v roce 2025 by už pošta měla poskytovat služby podle nového zadání vlády. Vyrovnat se musí především s dramatickým poklesem poptávky po listovních službách a rovněž se zákonem o datových schránkách pro podnikatele, kvůli němuž potenciálně ztrácí dvě miliardy korun ročně.
Na začátku dubna má kabinet jako první transformační krok schvalovat snížení počtu poboček pošty z 3200 na 2900, jak navrhl Český telekomunikační úřad. Vedení pošty bude muset rozhodnout, které provozovny zruší, a projednat to se zástupci měst a obcí. Propuštěno má být podle šéfa podniku Miroslava Štěpána přes dva tisíce zaměstnanců. Budou následovat šest tisíc bývalých kolegů, kteří začali postupně přicházet o místa na přepážkách nebo v jiných pozicích od roku 2017.
V obcích, které mají jen jednu pobočku, poštovní provozovny zůstanou. Zeštíhlení se má týkat Prahy, všech krajských měst a většiny okresních měst. V důvodové zprávě ČTÚ argumentuje trendy, které urychlila pandemie, kdy lidé více dbali o digitalizaci a ocenili samoobslužné automaty a balíkomaty, na něž přešli i jiní provozovatelé těchto služeb.
Budovy, kde se zruší pobočky a nebude pro ně další využití, pošta prodá. „Buď přímým prodejem za cenu podle znaleckého posudku, to se týká případného zájmu obcí. Pokud by obec zájem neměla, bude budova nabídnuta prostřednictvím elektronické aukce a objekt získá ten, kdo nabídne nejvyšší částku,“ uvedl mluvčí České pošty Matyáš Vitík.
Výsledkem transformace má být v roce 2025 podnik poskytující základní neboli univerzální službu, kterou nově definuje stát, a pravděpodobně státní akciová společnost zabezpečující komerčně výnosné logistické a balíkové služby. Pošta jako celek by už v polovině dekády neměla být ztrátová.
