Žebříček 20 největších ekonomik světa. Soused Česka nečekaně předběhl Čínu i USA
Hospodářský růst posledních deseti let výrazně proměnil pořadí největších ekonomik světa. Nový žebříček dvacítky největších ekonomik podle Mezinárodního měnového fondu (IMF) mapuje změny mezi lety 2015 a 2025 a ukazuje, které státy svůj HDP dokázaly téměř zdvojnásobit, a kdo naopak stagnoval či oslabil. Překvapením je jeden ze sousedů Česka.
20. Japonsko
Japonsko je jedinou zemí z dvacítky největších ekonomik, která mezi lety 2015 až 2025 oslabila. HDP kleslo o 5,8 procenta z 4,44 bilionu na 4,19 bilionu dolarů. Země už dlouho zápasí s kombinací faktorů, které brzdí její růst: rychle stárnoucí populací, nízkou porodností, slabou domácí poptávkou a vysokým veřejným dluhem. Japonsko zůstává technologickou velmocí, ale jeho strukturální problémy jsou tak hluboké, že brání návratu k dynamickému růstu.
19. Jižní Korea
Jihokorejské HDP vyrostlo za posledních deset let pouze o 16 procent, a to z 1,54 bilionu na 1,79 bilionu dolarů. Navzdory tomu, že země patří mezi technologické lídry a její značky dominují světovým trhům, růst brzdí slabší domácí spotřeba a přílišná závislost na exportu elektroniky a automobilů. Podobně jako Japonsko čelí Korea i demografické krizi, což její vyhlídky do budoucna ztěžuje.
18. Brazílie
Největší ekonomika Latinské Ameriky zaznamenala růst HDP jen o 18 procent, z 1,8 bilionu na 2,13 bilionu dolarů. Politické turbulence, korupční skandály, inflace a nedostatek reforem zpomalily zemi, která má přitom obrovské přírodní bohatství a potenciál stát se globální velmocí. Brazílie zůstává významným exportérem zemědělských produktů a nerostných surovin, ale její dlouhodobý růstový příběh v poslední dekádě prakticky ustrnul.
17. Velká Británie
Britská ekonomika se zvětšila o 31 procent, z 2,93 bilionu na 3,84 bilionu dolarů. Přestože jde v absolutních číslech o více než 910 miliard dolarů, země byla silně zasažena nejistotou spojenou s brexitem, pandemií a energetickou krizí. Londýn si sice udržuje pozici jednoho z hlavních finančních center světa, ale průmysl a export utrpěly odchodem z EU a zpomalily hospodářský výkon. Podle deníku Independent tak přišla britská ekonomika za pět let od brexitu o 60 miliard liber, což je v přepočtu 1,8 bilionu korun.
16. Itálie
Stejně jako Británie také italská ekonomika posílila v poslední dekádě o 31 procent, když HDP vzrostlo z 1,85 bilionu na 2,42 bilionu dolarů. Absolutně jde o přírůstek přes půl bilionu. Itálie se však dlouhodobě potýká s vysokým zadlužením, slabou produktivitou a rychle stárnoucí populací, která zatěžuje sociální systém. Regionální rozdíly mezi bohatým severem a chudším jihem zůstávají výrazné a brzdí celkovou konkurenceschopnost země. Přesto Itálie zůstává třetí největší ekonomikou eurozóny a díky svému průmyslovému severu, zaměřenému na automobilový, strojírenský a módní průmysl, hraje v evropském hospodářství stále klíčovou roli.
15. Francie
Francouzská ekonomika vzrostla v poslední dekádě také o 31 procent, když se HDP zvýšilo z 2,44 bilionu na 3,21 bilionu dolarů. Absolutně to představuje přírůstek zhruba 770 miliard. Země se dlouhodobě opírá o silně diverzifikovanou strukturu – od zemědělství přes průmysl až po služby. Mezi klíčová odvětví patří letectví, luxusní zboží, energetika či cestovní ruch. Francie se ale zároveň potýká s rigidním pracovním trhem, vysokým zdaněním a rozsáhlým státním sektorem, což její růst zpomaluje. I přes tyto překážky zůstává druhou největší ekonomikou eurozóny a díky své velikosti a politickému vlivu hraje klíčovou roli v rámci celé Evropské unie.
14. Německo
Německo, největší ekonomika Evropy, posílilo v období 2015–2025 o 38 procent, když jeho HDP vzrostlo z 3,42 bilionu na 4,74 bilionu dolarů. Zemi táhne silný průmysl, zejména automobilový a strojírenský, a také dlouhodobě silná exportní výkonnost. V posledních letech se však ukázaly slabiny – závislost na levné ruské energii, zpomalující automobilový sektor a problémy spojené s energetickou transformací. Přesto si Německo zachovává pozici klíčového hospodářského motoru Evropské unie a jeho ekonomická síla je zásadní pro stabilitu celé eurozóny.
13. Mexiko
Mexická ekonomika mezi lety 2015 a 2025 vzrostla o téměř 40 procent, když HDP stouplo z 1,21 bilionu na 1,69 bilionu dolarů. Země těží z blízkosti USA, z rostoucích investic do průmyslu a z fenoménu „nearshoringu“, kdy americké firmy přesouvají výrobu blíže k domovskému trhu. Země se ale zároveň potýká s vysokou mírou korupce, kriminalitou a výraznými regionálními nerovnostmi, které brzdí její potenciál. Přesto zůstává druhou největší ekonomikou Latinské Ameriky a její role v globálních dodavatelských řetězcích stále roste.
12. Kanada
Kanadská ekonomika v poslední dekádě vyrostla o 43 procent, když HDP vzrostlo z 1,56 bilionu na 2,23 bilionu dolarů. Kanada stojí na stabilních základech – je významným exportérem ropy, zemního plynu, dřeva či nerostných surovin a její ekonomika je úzce navázaná na Spojené státy, které představují naprostou většinu exportního trhu. Silné jsou i finanční služby a moderní technologie, zejména v Torontu a Vancouveru. Na druhou stranu Kanada čelí problémům s přehřátým realitním trhem a rostoucí zadlužeností domácností, což může její budoucí růst omezovat.
11. Austrálie
Austrálie zvýšila svůj ekonomický výkon o 44 procent, když HDP narostlo z 1,23 bilionu na 1,77 bilionu dolarů. Hospodářství země je silně orientováno na export surovin, zejména železné rudy, uhlí a zemního plynu, které proudí především do Číny a dalších asijských států. Zemi pomáhá také stabilní politické prostředí a relativně nízké zadlužení. Výzvou do budoucna však zůstává klimatická změna a přechod od fosilních paliv k udržitelnějším zdrojům příjmů.
10. Španělsko
Španělská ekonomika se po vleklé dluhové krizi dokázala vrátit k růstu a mezi lety 2015 a 2025 posílila o 49 procent. HDP vzrostlo z 1,2 bilionu na 1,8 bilionu dolarů. Klíčovým tahounem byl cestovní ruch, který tvoří významnou část španělského HDP a po pandemickém propadu zažil prudké oživení. Důležitou roli hraje i automobilový průmysl a export potravin. Zemi ale nadále brzdí vysoká nezaměstnanost mladých lidí a regionální rozdíly mezi bohatším severem a chudším jihem.
9. Rusko
Ruská ekonomika mezi lety 2015 a 2025 vzrostla o více než 53 procent, když HDP stouplo z 1,36 bilionu na 2,08 bilionu dolarů. Tento výsledek ale výrazně zkresluje realitu. V roce 2014 totiž ruské hospodářství dosahovalo přibližně 2,09 bilionu, než se propadlo po anexi Krymu, sankcích a pádu cen ropy o více než třetinu. Současný stav tak není známkou dynamického růstu, ale spíše návratem na úroveň před krizí. Za poslední dekádu se ruská ekonomika fakticky zastavila a stagnuje – její výkon je dnes téměř totožný s rokem 2014. Růst navíc stojí především na exportu ropy a plynu, zatímco diverzifikace a technologický rozvoj zůstávají omezené.
8. Saúdská Arábie
HDP Saúdské Arábie se zvýšilo o 62 procent, z 669 miliard na 1,08 bilionu dolarů. Ekonomika zůstává silně závislá na ropě, která tvoří hlavní zdroj státních příjmů, ale Rijád se snaží investovat i do jiných odvětví – sportu, turistiky či technologií. Tyto kroky jsou součástí ambiciózního programu „Vision 2030“, jehož cílem je snížit závislost na ropném sektoru. Přesto ropa zůstává klíčovým motorem a vývoj cen na světových trzích má rozhodující vliv na tempo růstu celé ekonomiky.
7. Nizozemsko
Nizozemská ekonomika v poslední dekádě vyrostla o 64 procent, když HDP stouplo z 776 miliard na 1,27 bilionu dolarů. Země patří k nejotevřenějším ekonomikám světa – silnou stránkou je obchod, logistika a role přístavu v Rotterdamu. Významnou roli hraje také technologický sektor, především společnost ASML, která má zásadní postavení v globálním čipovém průmyslu. Díky tomu Nizozemsko dokázalo držet tempo s rychle rostoucími trhy, přestože jde o relativně malou ekonomiku v evropském měřítku.
6. Turecko
Turecká ekonomika mezi lety 2015 a 2025 vzrostla o téměř 66 procent, když HDP stouplo z 867 miliard na 1,44 bilionu dolarů. Růst byl tažen především silnou domácí poptávkou, stavebnictvím a exportem, díky čemuž se Turecko zařadilo mezi nejdynamičtěji se rozvíjející trhy. Za úspěchy se ale skrývají vážné problémy – dlouhodobě vysoká inflace, prudce oslabující lira a politická nejistota, která odrazuje zahraniční investory. Ankara přesto dokázala využít svou výhodnou geografickou polohu mezi Evropou a Asií a prosazuje se jako významný regionální hráč, jehož ekonomický vliv i přes vnitřní slabiny narůstá.
5. Indonésie
Ekonomika Indonésie mezi lety 2015 a 2025 vzrostla o 66 procent, když HDP stouplo z 861 miliard na 1,43 bilionu dolarů. Země těží z obrovské populace, mladé pracovní síly a exportu komodit, zejména niklu a dalších surovin nezbytných pro výrobu baterií a moderních technologií. Indonésie je proto často řazena mezi nejperspektivnější rozvojové trhy s ambicí stát se jedním z hospodářských tahounů příštích dekád. V posledních letech se ale ukazuje, že střední třída, která měla být hlavním motorem spotřeby, ztrácí kupní sílu, což vrhá stín na udržitelnost domácí poptávky.
4. USA
Spojené státy si udržely svou pozici ekonomického lídra. Mezi lety 2015 a 2025 posílila jejich ekonomika o 67 procent, když HDP vzrostlo z 18,3 bilionu na 30,5 bilionu dolarů. Absolutně jde o přírůstek přes 12 bilionů – nejvíce na světě. Tahounem růstu je především technologický sektor, v němž americké firmy jako Apple, Microsoft, Google nebo Tesla dominují globálním trhům. USA těží také z rozvinutého finančního sektoru a z role dolaru jako světové rezervní měny. Přestože čelí vysokému veřejnému dluhu, politické polarizaci a nerovnostem, jejich ekonomická váha zůstává bezkonkurenční a globální hegemonie Spojených států je stále nesporná.
3. Čína
Čínská ekonomika se mezi roky 2015 a 2025 zvýšila o 70 procent, z 11,3 bilionu na 19,2 bilionu dolarů. I když jde o výrazný růst, tempo už není tak vysoké jako v předchozích dekádách. Hospodářský vzestup táhly investice do infrastruktury, export a postupný rozvoj technologických firem. Zároveň se ale projevují slabiny: stárnoucí populace, vysoké zadlužení, nemovitostní krize a napětí se Západem, především s USA. Čína tak zůstává druhou největší ekonomikou světa a klíčovým motorem globálního růstu, ale její budoucí dynamika už bude zřejmě mírnější.
2. Indie
Indie zaznamenala téměř zdvojnásobení výkonu, když její HDP mezi lety 2015 a 2025 vzrostlo o 99 procent – z 2,1 bilionu na 4,2 bilionu dolarů. Tahounem růstu je mladá populace, digitalizace a rozvoj služeb i průmyslu. Indie se stává atraktivní alternativou k Číně pro zahraniční investory a těží z přesunu výroby i z prudkého rozvoje domácí spotřeby. Přesto čelí obrovským výzvám, od chudoby a regionálních nerovností po nedostatečnou infrastrukturu. Potenciál je ale obrovský a Indie má nakročeno k tomu, aby v příštích letech nahradila Německo na postu třetí největší ekonomiky světa.
1. Polsko
Největším překvapením žebříčku je Polsko, které mezi lety 2015 a 2025 zdvojnásobilo svůj hospodářský výkon. HDP se zvýšilo o více než 104 procent, z 480 miliard na téměř 980 miliard dolarů. Letos se tak poprvé podle prognóz IMF řadí mezi 20 největších ekonomik světa. Polsko těžilo z kombinace evropských fondů, přílivu zahraničních investic, silného průmyslu a rostoucí domácí spotřeby. Hrálo také klíčovou roli v regionu, zejména v době ruské agrese proti Ukrajině, což ještě zvýšilo jeho geopolitickou váhu. Země se stala symbolem ekonomického vzestupu střední a východní Evropy – skutečným „tygrem z Evropy“.
