Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj
Nový šéf britského generálního štábu: Rusko bude po válce ještě větší hrozbou
Rusko bude pravděpodobně ještě větší hrozbou pro bezpečnost v Evropě po válce na Ukrajině, než bylo dřív, prohlásil dnes armádní generál a nový náčelník britského generálního štábu Patrick Sanders. Armáda musí podle něj být bojeschopná a připravená odvrátit konflikt. Generál tak nepřímo apeloval na modernizaci armády a zvýšení obranného rozpočtu, napsala agentura Reuters.
Celý článek najdete zde >>>
G7 chce omezit další ruské příjmy, včetně těch ze zlata
Státy ze skupiny velkých světových ekonomik G7 chtějí udržet a rozšířit sankce proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu. Šéfové států a vlád zemí G7 v závěrečném prohlášení po summitu v bavorském alpském zámku Elmau uvedli, že chtějí ve vzájemném souladu dále snižovat ruské příjmy včetně těch z prodeje zlata. Chtějí také zvážit možné stanovení cenového stropu na ruské energie.
„Budeme stát za Ukrajinou tak dlouho, dokud to bude třeba. Poskytneme jí potřebnou finanční, humanitární, vojenskou a diplomatickou podporu v její statečné obraně suverenity a územní celistvosti,“ uvedli představitelé Británie, Francie, Itálie, Japonska, Kanady, Německa a USA, jejichž země skupinu tvoří.
Scholz na summitu G7: Putin nesmí vyhrát
Ruská invaze na Ukrajinu znamená pro svět dobu nejistoty, na našem odhodlání podporovat Kyjev to ale nic nemění. Na závěrečné tiskové konferenci po summitu skupiny sedmi velkých ekonomik G7 v bavorském alpském zámku Elamu to prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Dodal, že země G7 jsou pilířem jednoty svobodného světa a že ruský prezident Vladimir Putin nesmí na Ukrajině vyhrát.
„G7 odsuzuje brutální ruskou válku a stojí pevně na straně Ukrajiny,“ řekl Scholz, podle kterého Západ nabízí Ukrajině perspektivu budoucnosti. „Ve vztazích s Ruskem není cesty zpět do doby před invazí,“ uvedl. „Stejně tak je jasné, že je před námi čas nejistoty. O to více je důležitá jednota,“ řekl. Dodal, že takovou jednotu a přátelství si státy G7 vzájemně poskytují.
Celý článek najdete zde >>>
Ukrajinská ambasáda protestuje proti ruskému filmu v Karlových Varech
Ukrajinský velvyslanec v České republice Jevhen Perebyjnis v otevřeném dopise protestuje proti zařazení ruského filmu Kapitán Volkonogov uprchl do programu filmového festivalu v Karlových Varech. Podle Perebyjnise film vznikl s ruskou státní podporou a jeho tvůrci se podíleli na ruských propagandistických filmech. Zařadit film do programu je podle velvyslance nehumánní. Programový ředitel festivalu Karel Och ale už dříve řekl, že festival nechce ruskou tvorbu bojkotovat.
Karlovarský filmový festival ve spolupráci s mezinárodním filmovým festivalem v Oděse, který se kvůli válce na Ukrajině nemůže konat, uvede na přehlídce rozpracovaná ukrajinská díla. Ruské filmy v soutěžní části karlovarského festivalu chybí.
Slovensko nakoupí švédské pásové obrněnce
Slovensko koupí 152 pásových obrněných vozidel od Švédska, hodnota kontraktu na dodávku obrněnců CV90 činí zhruba 1,69 miliardy eur, rozhodla vláda premiéra Eduarda Hegera.
Nákup vozidel souvisí se slovenským závazkem vůči NATO vybudovat těžkou mechanizovanou brigádu. V současnosti slovenská armáda používá zastaralá bojová vozidla pěchoty, která jsou na konci své životnosti.
CNN: Bílý dům nevěří, že Ukrajina získá zpět ztracená území
Představitelé Bílého domu ztrácejí jistotu, že se Ukrajině podaří získat zpět celé území, o něž přišla za čtyři měsíce války s Ruskem. Tento názor mezi americkými představiteli podle zpravodajské stanice CNN převládá, i když teď USA a spojenci Ukrajině dodávají modernější a výkonnější zbraně.
Poradci amerického prezidenta Joea Bidena v soukromí debatují, jak a zda by ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj neměl pozměnit definici vítězství a připustit, že by se území Ukrajiny nenávratně zmenšilo.
Tento pesimistický názor podle zdrojů CNN neznamená, že USA chtějí Ukrajinu nutit k územním ústupkům Rusku za účelem ukončení války. Je také možné, že se ukrajinské armádě v protiofenzívě podaří část ztraceného území získat zpět.
„To, zda se jim podaří území dobýt zpět částečně nebo zcela, závisí na tom, jakou podporu jim poskytneme,“ sdělil jeden z poradců působících v Kongresu. Ukrajina podle něj požádala USA minimálně o 48 raketových systémů, prozatím získala příslib osmi.
USA minulý týden ohlásily dalších 450 milionů dolarů na vojenskou pomoc Ukrajině a tento týden mají oznámit, že pro ukrajinskou armádu koupí pokročilý obranný systém země-vzduch NASAMS.
Rusko oznámilo zavedení sankcí proti 25 Američanům, včetně manželky a dcery prezidenta USA Joea Bidena a dalších prominentních osobností.
Ruská armáda soustředí své útoky na Slovjansk
Ruská armáda se na východě Ukrajiny soustředí na pokračování v postupu na město Slovjansk v Doněcké oblasti, uvedlo ve své pravidelné zprávě o vývoji bojů velení ukrajinské armády. Rusové pokračují v útocích na Lysyčansk v Luhanské oblasti a snaží se ho odříznout, uvedl na sociální síti telegram místní gubernátor Serhij Hajdaj.
V Lysyčansku podle Hajdaje nepřátelské síly dál ničí infrastrukturu a útočí i na civilní cíle - ostřelovaly například tři benzínové pumpy nebo tržiště, kde mohly očekávat seskupení lidí. Některé čtvrti ve městě podle gubernátora čelily ostřelování opakovaně a záchranáři hledají v domech oběti. Lysyčansk je posledním velkým městem v Luhanské oblasti, které ukrajinská armáda po stažení z přilehlého Severodoněcku stále drží.
Ukrajinské síly se snaží po stažení ze Severodoněcku upevnit pozice ve výše položeném Lysyčansku, uvedlo britské ministerstvo obrany k vývoji situace na Ukrajině. Ruské síly jsou stále vyčerpanější a jejich snížená bojová efektivita zřejmě není v dlouhodobém horizontu udržitelná, dodalo ministerstvo.
Také podle nejnovější zprávy amerického Institutu pro výzkum války (ISW) jsou ruské síly na Ukrajině vyčerpané. Moskva se přitom snaží hledat cesty, jak své jednotky doplnit, aniž by musela vyhlásit všeobecnou mobilizaci.
Rusko je v platební neschopnosti. Prohlásila to mezinárodní ratingová agentura Moody's, která je jednou z mezinárodně uznávaných autorit v oboru. Rusko zbankrotovalo poprvé od roku 1918.
Součaný plaetbní neschopnost je technického rázu. Moskva tvrdí, že peníze odeslala, ale věřitelé je nedostali kvůli západním sankcím uvaleným na Rusko. Ty se týkají mimo jiné přístupiu země k mezinárodnímu platebnímu systému SWIFT.
Rusko mělo 27. května zaplatit úroky ze dvou emisí zahraničních dluhopisů v celkovém objemu zhruba 100 milionů dolarů, ale věřitelé peníze nedostali. V neděli večer uplynula 30denní lhůta, kdy Rusko ještě mohlo sjednat nápravu.
Počet obětí ruského útoku na nákupní středisko v Kremenčuku vzrostl na 16
Počet obětí na životech v ukrajinském městě Kremenčuk, kde v pondělí nejméně jedna ruská střela zasáhla obchodní centrum, stoupl na šestnáct. Nejméně 59 lidí utrpělo zranění při útoku, který odsoudil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj i jeho západní spojenci.
Zelenskyj v první reakci uvedl, že v nákupním centru bylo více než 1000 civilistů. „Počet obětí si nelze ani představit,“ řekl.
Hasiči a vojáci pokračují v pátrání po přeživších. Gubernátor Poltavské oblasti Dmytro Lunin na komunikační platformě Telegram uvedl, že je příliš brzy hovořit o konečném počtu obětí.
Americký prezident Joe Biden plánuje oznámit prodloužení posílené přítomnosti amerických vojáků v Polsku a změny v rozmístění amerických jednotek v několika pobaltských zemích, které schválil před ruskou invazí na Ukrajinu. Učiní tak během třídenního summitu NATO v Madridu, který začíná dnes. S odvoláním na své zdroje to v pondělí uvedla televize NBC News.
Při ruském ostřelování Lysyčansku podle úřadů zemřelo osm lidí a 21 bylo zraněno
Osm lidí zemřelo a dalších 21 bylo zraněno při dnešním ruském ostřelování ukrajinského města Lysyčansk. Podle tiskových agentur o tom informoval gubernátor Luhanské oblasti Serhej Hajdaj.
"Dnes v Lysyčansku, když civilisté čerpali vodu z přivezené cisterny, zasáhli Rusové dav lidí z raketometů Uragan. Osm obyvatel Lysyčansku bylo zabito, na 21 jich bylo převezeno do nemocnice," citovala Hajdaje agentura Interfax-Ukrajina. Šestnáct osob bylo po nejnutnějším ošetření evakuováno do nemocnic v jiných oblastech.
Tvrzení nelze ověřit z nezávislých zdrojů.
Ruští vojáci dnes pokračovali v útocích na Lysyčansk, který je posledním velkým městem, jež ukrajinská armáda drží v Luhanské oblasti na východě země. Hajdaj dnes vyzval k evakuaci všech zbývajících obyvatel.
Rusko se k dnešnímu ostřelování v Lysyčansku dosud nevyjádřilo. Moskva stále popírá, že by na Ukrajině útočila na civilisty a civilní objekty.
Nejméně jedenáct obětí a čtyři desítky zraněných si dnes vyžádal ruský zásah obchodního centra v ukrajinském městě Kremenčuk, kde se podle prezidenta Volodymyra Zelenského v té době nacházelo na tisíc lidí. Útok kromě ukrajinských představitelů odsoudili také zástupci OSN a řady západních zemí.
EU se musí připravit na vážné narušení dodávek ruského plynu, řekla komisařka
Evropská unie se musí připravit na vážné narušení dodávek plynu z Ruska a členské země by měly aktualizovat své nouzové plány. Po jednání unijních ministrů energetiky to řekla eurokomisařka Kadri Simsonová, podle níž Evropská komise v červenci předloží plán, jak má evropský blok společně pravděpodobnému omezení čelit. Unijní země dnes podle českého ministra průmyslu Jozefa Síkely schválily povinné plnění plynových zásobníků, které by do listopadu měly být plné ze čtyř pětin.
Někteří unijní činitelé jsou přesvědčeni, že Rusko využije plánovanou údržbu plynovodu Nord Stream 1 pro trvalé odstavení EU od dodávek plynu. Moskva podle nich tento krok chystá jako odvetu za unijní sankce včetně částečného embarga na ruskou ropu.
"Udělali jsme spoustu důležité práce, abychom se na to připravili. Ale teď je čas zvýšit obrátky," řekla Simsonová novinářům s odkazem na očekávané "vážné narušení" dodávek.
Rusko již přestalo dodávat plyn do několika unijních států včetně Polska, Bulharska či Dánska, jinam objem dodávek omezuje. Některé země včetně Německa již vyhlásily mimořádná opatření, česká vláda schválila novelu energetického zákona, která umožní vyhlášení takzvaného předcházení stavu nouze v teplárenství.
Podle Simsonové je důležité přijímat koordinované kroky. Brusel v současnosti sepisuje plán společného tlumení dopadů náhlého nedostatku plynu, který chce předložit za několik týdnů. Komise kromě toho dojednává kontrakty na dodávky zkapalněného plynu se Spojenými státy či Norskem, které však ruský plyn nahradí jen zčásti.
Ministři dnes definitivně schválili normu zavádějící povinné plnění plynových zásobníků. Do letošního listopadu budou muset být plné nejméně z 80 procent, od příštího roku pak z 90 procent. Jednotlivé státy se v současnosti v přípravě na tento limit velmi liší - zatímco Polsko má zásobníky naplněny na 97 procent, Německo na 57 a Maďarsko na 39 procent. Česko má podle Síkelova vyjádření z minulého týdne plné dvě třetiny objemu zásobníků.
"Ubezpečil jsem kolegy ze všech členských zemí, že hlavní prioritou našeho předsednictví bude energetická bezpečnost," řekl Síkela, který na dnešním jednání přebral od francouzské kolegyně vedení ministerských zasedání na příštího půl roku. Mezi další témata, která chce Česko v energetické oblasti do konce roku řešit, jsou podle něj energetické úspory v budovách či zavádění vodíkové infrastruktury s přihlédnutím k využití biometanu a dalších bioplynů.
Zeman a Fiala považují za důležité, aby Finsko a Švédsko vstoupily do NATO
Prezident Miloš Zeman a premiér Petr Fiala (ODS) považují za důležité dovést do konce snahu Finska a Švédska vstoupit do Severoatlantické aliance (NATO). Oba politici se na tom shodli na dnešním večerním setkání v Lánech, řekl po schůzce novinářům Fiala. Zeman také vyjádřil plnou podporu nedávnému rozhodnutí evropských státníků, kteří udělili Ukrajině status kandidátské země Evropské unie, dodal premiér.
Zeman s Fialou mluvili o výsledcích jednání Evropské rady. Prezident podle premiéra vyjádřil plnou podporu udělení kandidátského statusu Ukrajině, které vzešlo ze schůzky.
Mluvili i o nadcházejícím summitu NATO v Madridu, kam Fiala v úterý odlétá a kde bude Zemana zastupovat. "Dohodli jsme se na tom, že žádost Finska a Švédska o členství v Severoatlantické alianci má naši plnou podporu a že je namístě, aby Severoatlantická aliance reagovala na novou bezpečnostní situaci v Evropě a všechny důsledky, které má ruská agrese na Ukrajině," řekl premiér. Pokud Švédsko a Finsko vstoupí do NATO, posílí to podle Fialy bezpečnost v Evropě.
Česko označil za velmi aktivního člena aliance. Poznamenal, že mu ještě chybí, aby dosáhlo příslibu vynakládat dvě procenta svého HDP na obranu.
USA zvýšily cla na dovoz některých ruských produktů na 35 procent
Americký prezident Joe Biden dnes zvýšil cla na dovoz některých ruských produktů na 35 procent. Opatření je podle agentury Reuters důsledkem toho, že Spojené státy odňaly Rusku status trvalých normálních obchodních vztahů (PNTR), což je ekvivalent doložky nejvyšších výhod.
Vyšší clo se podle dnešního prohlášení týká "některých dalších produktů Ruské federace, jejichž dovoz ještě nebyl zakázán". Bidenova administrativa již zakázala dovoz ruských ropných a energetických produktů, ryb, mořských plodů, alkoholických nápojů a neprůmyslových diamantů, píše Reuters.
Rusko se kvůli útoku na Ukrajinu stalo terčem rozsáhlých sankcí ze strany západních zemí. Evropská unie začátkem tohoto měsíce definitivně schválila šestý balík sankcí, jehož součástí je mimo jiné zákaz dovozu většiny ruské ropy od přelomu roku.
