20 let v NATO: Armáda je plně profesionální, největší hrozbou se stalo Rusko | E15.cz

20 let v NATO: Armáda je plně profesionální, největší hrozbou se stalo Rusko

Pavel Otto
Martin Štorkán

Plná profesionalizace armády a tisíce vojáků, kteří si v misích na Balkáně a Blízkém východě osvojili spolu s angličtinou západní schopnosti, iniciativní a samostatné jednání nebo i vystupování na veřejnosti. To jsou nejviditelnější změny po vstupu Česka do NATO v březnu 1999. Napomohli mu již českoslovenští vojáci, kteří si po sametové revoluci vydobyli respekt na začátku dekády v operaci Pouštní bouře a misi UNPROFOR v bývalé Jugoslávii.

Začleněním země do NATO dostala armáda jasné politické zadání a mohla se spojenci mnohem otevřeněji spolupracovat, sdílet zkušenosti a informace. „V opačném případě by trvalo déle, než by vyspěla a vojáci získali sebedůvěru,“ řekl náčelník generálního štábu Aleš Opata, který se většiny misí zúčastnil.

Bývalý šéf Vojenského výboru NATO Petr Pavel vyzdvihl detailně propracovaný systém velení a řízení, zabezpečení či logistiky, který má pro Čechy vyšší přínos než například mírové patroly OSN.

Za jeden z nejdůležitějších okamžiků posledních dvaceti let považuje Pavel zrušení základní vojenské služby od ledna 2005. „Profesionalizace měla zásadní vliv na podobu armády i na její vnímání veřejností,“ uvedl.

Česko už je 20 let v NATO. Našemu vztahu s Aliancí ale hrozí rozklad, varuje Vondra

Zatímco koncem devadesátých let zaměstnávala NATO situace v Kosovu, po útocích na Světové obchodní centrum a Pentagon v září 2001 se zaměřilo na boj s organizací al-Káida a později hnutím Tálibán v Afghánistánu. Spolu s tím se Spojené státy angažovaly v Iráku, což operace zkomplikovalo. 

Kromě terorismu patří nyní mezi největší hrozby migrace, kybernetické útoky a Rusko. „Začalo velmi dynamicky přezbrojovat včetně taktických balistických raket a prostředků elektronického boje,“ připomněl Opata.

Pět největších armádních nákupů

Bitevníky L-159

Vláda Václava Klause v roce 1997 rozhodla o nákupu 72 podzvukových bitevníků L-159 od Aera Vodochody, které stály zhruba 50 miliard korun. V roce 2004 armáda 48 strojů vyřadila. Celkem 21 letounů koupila před čtyřmi roky americká firma Draken International a 15 irácké vzdušné síly.

Stíhačky Gripen

Desetiletý pronájem čtrnácti švédských stíhaček JAS-39 Gripen schválila vláda Vladimíra Špidly v roce 2004 za 19,7 miliardy korun. Z původně zvažované koupě kvůli škodám po záplavách v roce 2002 sešlo. V roce 2014 kabinet Bohuslava Sobotky prodloužil pronájem do roku 2027 za 21,4 miliardy.

Transportéry Pandur

O nákupu 199 obrněných vozidel Pandur za téměř 21 miliard korun rozhodla v roce 2006 vláda Jiřího Paroubka. O rok později kabinet Mirka Topolánka objem snížil na 107 strojů za 14,4 miliardy. Policie začala kontrakt vyšetřovat kvůli podezření z korupce. Předloni poslal pražský vrchní soud za podvod s pandury do vězení lobbistu Marka Dalíka.

Vozidla Tatra

Vojsko si v roce 2006 objednalo přes 550 nákladních automobilů Tatra 810 jako náhradu za dosluhující Pragy V3S. Zakázku za 2,6 miliardy korun provázely problémy se subdodavateli i technické nedostatky nových vozů. Platforma Tatra v české armádě drtivě převažuje, ministerstvo obrany postupně investovalo do různých speciálních verzí.

Změněná bezpečnostní situace je patrná i v narůstajícím zbrojení Polska, Slovenska a Maďarska, s nimiž Česko do NATO vstoupilo. I když se armádě daří nabírat více vojáků, jejichž počet má do poloviny příští dekády dosáhnout cílových 30 tisíc, v nákupech nové techniky za okolními zeměmi výrazně zaostává.

V minulosti provázel zakázky chaos a skandály. Podepsaly se na tom stále se měnící koncepce a politické tlaky. Rozpočet ministerstva obrany začal po propadu v letech 2011 až 2016 růst, k doporučované výši dvou procent vůči HDP má však stále daleko. Podle vlády ji dosáhne do roku 2024.

Autor: E15

Česko je 20 let v NATO. Otestujte své znalosti o armádě

Vojsko začíná stárnout

• Po vzniku Česka v roce 1993 mělo ministerstvo obrany téměř 132 tisíc vojáků a občanských zaměstnanců. O šest let později po vstupu do NATO jich bylo 78 tisíc, po zrušení základní vojenské služby 40 tisíc a na začátku letošního roku 33 tisíc.

• Do roku 2025 má počet vojenských profesionálů dosáhnout 30 tisíc a civilních pracovníků sedmi až osm tisíc.

• Příslušníků aktivních záloh je nyní 2900, dalších 2100 plánuje armáda nabrat.

• V současnosti je největším problémem zvyšující se průměrný věk vojáků a vojákyň z povolání. Průměrný věk rekrutů je nyní 25 let, vojáků 36 let. To je oproti optimálnímu stavu zhruba o pět let, respektive u vojáků o deset let více.

Bombardování Jugoslávie byla chyba, přiznal Zeman
Historik: Přebujelá armáda socialistického typu byla příliš nákladná. Navíc nebylo jasné, proti komu se bránit

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!