Tyto obavy samostatných lékařů zaznívají už několik měsíců. Ovšem i předsedu Sdružení ambulantních specialistů Zorjana Jojka překvapilo, jak silné jsou. Z 1200 lékařů, kteří odpovídali v jeho anketě, je sdílí 83 procent. „V některých lékařských oborech k tomu může dojít velmi rychle,“ míní Jojko.
Proč hrozí, že už nebudou ambulance internistů, dermatologů, imunologů a dalších specialistů samostatné? Důvody jsou ryze ekonomické. Velké společnosti, ať už polikliniky s mnoha obory nebo sítě ambulancí stejného druhu, mohou totiž lépe řídit náklady.
Do karet jim hraje i fakt, že podle pravidel stačí mít jednoho plně zkušeného erudovaného odborného zástupce na jedno zdravotnické zařízení. Velké polikliniky a řetězce proto mohou ušetřit i tím, že v „pobočkách“ zaměstnají levnější mladé lékaře.
Profesní sdružení lékařů říká procesu nástupu velkých poliklinik a sítí „kolektivizace“ a tvrdí, že s nástupem větších firem hrozí pokles kvality.
Majitelé poliklinik ovšem soudí opak. „V našich poliklinikách využíváme jednotný nemocniční informační systém, který zvyšuje bezpečnost pacienta,“ uvedla před časem na toto téma mluvčí skupiny Agel Hana Szotkowská.
Odstrašující příklad vidí samostatní lékaři u laboratoří. Ty menší prakticky zanikly. Mezi laboratořemi se totiž kvůli snížení úhrad v posledních dvou letech rozpoutal silný boj o klienty. Vítězí obří laboratoře, které svážejí vzorky z celé republiky, případně ekonomicky spojené regionální laboratoře. Končí naopak malé laboratoře. Jak ty, o jejichž kvalitě byly pochybnosti, tak i ty s dobrými službami.
Strach má 83 procent ambulancí
Máte obavu, že další na řadě v procesu „kolektivizace“ budou ambulance specialistů? Tak zněla otázka, na kterou v anketě Sdružení ambulantních specialistů odpovídalo 1200 lékařů. Z řetězců podnikajících ve zdravotnictví má obavu valná většina. V posledních letech řetězce převálcovaly malé laboratoře. Odpovědi dopadly takto: ano 83 %, ne 4,1 %, nevím 12,9 %.
