Andrej Babiš: Komedie omylů Miroslava Kalouska

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek Zdroj: Anna Vackova/E15

Miroslav Kalousek se definitivně pasoval do role světem nedoceněného génia. Zuřivě stupňuje svůj morální apel na společnost, aby jeho zásluhy konečně hleděla docenit.

Kalousek pravidelně přináší udatná proroctví, že „aby se zabránilo ekonomickým problémům, bude nevyhnutelné, aby přišel nějaký nový Kalousek, který s krvavýma rukama a za všeobecné nenávisti zase vrátí rozpočet do rozumných mezí“ (Novinky.cz, 28. 8. 2016), nebo neméně smělé výzvy k mé rezignaci (Babiš jako ministr financí stále selhává, E15, 29. 8. 2016, str. 10) buď „kvůli snížení ratingu ČR“, který se ve skutečnosti zvýšil, či kvůli „zhoršujícímu se strukturálnímu saldu“, které se ve skutečnosti druhým rokem zlepšuje.

Hlas voličů

Je známá věc, že exministr financí se svou neospravedlnitelně rdousící hospodářskou politikou založenou na strachu a zmražené poptávce nejenže nenašel cestu z hospodářského propadu státu, který tehdy na evropské poměry anomálně neprosperoval, ale pro ni nenašel pochopení u drtivé většiny makroekonomů, ba ani u vlastní Ekonomické rady vlády.

Že mu to voliči ve volbách spočítali, je matematický fakt. Že toto své selhání i po třech letech považuje za svůj největší přínos a že současné rekordní hospodaření považuje za „vládní selhání“, je signálem, že Kalousek by jako ministr financí nejspíš propadl v jakékoli fázi hospodářského cyklu.

Poslance Kalouska si dříve bylo možno vážit alespoň pro jeho slušnou teoretickou orientaci v některých makroekonomických disciplínách, jako je problematika strukturálního deficitu, finančních trhů či ratingů. Svým rozhovorem v E15 však ukázal, že ve snaze doložit mé údajné selhávání jako ministra financí je ochoten připravit se i o tuto svou diskutabilní přednost. Ta utrpěla v tomto jediném rozhovoru nejméně třikrát.

Poprvé, když hovořil o údajném zvýšení ratingu ČR agenturou Moodyʼs v roce 2011, tedy za jeho úřadování, a údajném snížení ratingu ČR agenturou Fitch na konci července 2016, tedy za úřadování mého. „To je skutečné vysvědčení rozpočtové politice této vlády. V okamžiku, kdy ministrovi financí klesne rating, má rezignovat,“ rozehrává poslanec Kalousek drama.

Čtěte také:

Česko nabírá krátkodobé dluhy. Může to ohrozit rating

ANO nepodpoří rozpočet, pokud deficit překročí 60 miliard, tvrdí Babiš

A teď fakta. Byl bych škodolibý, kdybych řekl, že nám Moodyʼs v roce 2011 žádný rating nezvýšila, že to ve skutečnosti byla S&P. To je přehlédnutelný omyl. Fraška tím teprve začíná. Pro zahraniční investory je směrodatné ratingové ohodnocení dlouhodobých závazků v cizí měně, které je u ČR v průměru nejvyšší v regionu a nachází se také nad průměrným hodnocením zemí eurozóny. Agentura Fitch nám toto klíčové hodnocení letos potvrdila se stabilním výhledem na úrovni A+.

Státní zástupce zastavil trestní stíhání Andreje Babiše v kauze Čapí hnízdo >

Hlas trhů

Kromě toho agentura provedla ve svých interních postupech několik metodických změn. Těmi sladila metodiku hodnocení ratingu dlouhodobých závazků v měně domácí se závazky v měně cizí. V důsledku toho došlo k úpravě ratingového hodnocení dlouhodobých závazků v domácí měně celkem u 23 států. Jen tři státy si zachovaly vyšší rating u domácích dlouhodobých závazků oproti cizím: Nový Zéland, Peru a Chile.

Agentura navíc v rámci těchto úprav zároveň zvýšila ratingové ohodnocení krátkodobých závazků ČR v cizí měně a nově přidělila ratingové ohodnocení na úrovni F1+ také pro krátkodobé závazky v domácí měně. Tyto metodické změny samozřejmě neměly žádné dopady na vnímání České republiky na finančních trzích. Jak exministr dobře ví, vysvědčení rozpočtové politice vystavují v první řadě finanční trhy. Tam jsme v současnosti svědky dalšího poklesu výnosů státních dluhopisů na historická minima.

Nechce-li být poslanec Kalousek pro smích, měl by doufat, že se jeho pomatená výzva k rezignaci na základě metodické změny v agenturním postupu nedonese dotyčným 23 ministrům financí. Naštěstí pro něj se tak s největší pravděpodobností nikdy nestane.

Hlas rozpočtu

Kalousek se ale knockoutoval i ve svých zdánlivě výsostných vodách, jako je problematika strukturálního deficitu. „Strukturální deficit se nezlepšuje“, autoritativně hlásá v E15 exministr. „Vláda, v níž Babiš sedí, neměla právo strukturální saldo zhoršovat“, dodává o kousek dál.

A fakta? Rok 2014: -1,1 procenta HDP, rok 2015: - 0,5 procenta, očekávání pro rok 2016: -0,4 procenta. Strukturální saldo se tedy evidentně zlepšuje. A zatímco exministr Kalousek ho za svého úřadování ani v jediném roce neudržel nad úrovní požadovanou fiskálním paktem EU (-1 procento HDP), od roku 2015 tento cíl nejen splňujeme, ale dokonce jsme jej překročili.

Čtěte také:

Stát si půjčuje levně jako nikdy, vydá nové dluhopisy

Poslancům chybí Babišův náměstek pro rozpočet

A pan Kalousek se nemůže vymlouvat na vnější vlivy, ani na recesi. Strukturální deficit je deficit očištěný od cyklických vlivů. A pokud byl v roce 2007 -1,8 procenta, v roce 2008 -3,3 procenta a v roce 2009 byl -4,2 procenta, ukazuje to, že ekonomické řízení země nebylo zvládnuté. Bez ohledu na to, co způsobil cyklus, deficit dramaticky rostl. Naopak v současnosti strukturální i nominální deficit významně klesá, klesá i dluh a aktuálně se rozpočet nachází v historickém přebytku přes 80 miliard korun.

Potřetí se exministr odkopal při kritice dlouhodobé koncepce Celní správy, která se na Ministerstvu financí diskutuje od roku 2007. Sám pan Kalousek asi musel zažívat těžký vnitřní boj, když stejně jako já prokazatelně navrhoval rozšíření kompetencí celníků, a zároveň dnes prohlašuje, že nic takového nechtěl. Je neuvěřitelné, že člověk, který stál v čele rezortu financí tolik let, tvrdí, že celníci nejsou orgánem činným v trestním řízení, když Celní správa má postavení orgánu činného v trestním řízení již od poloviny devadesátých let.

Miroslav Kalousek v rozhovoru pro E15 opět vsadil na svou oblíbenou zásadu, že drzé čelo je lepší než poplužní dvůr. Aneb že sypání omylů – bude-li činěno dost suverénně – vydá za celý tým analytiků. Jenže lež má krátké nohy. A ani slavná Komedie omylů nekončí jinak, než že všechna lež nakonec zůstane odhalena v celé své nahotě.

Autor je ministrem financí a předsedou hnutí ANO

(Mezititulky jsou redakční)