Armáda obnoví letectvo. Nakoupí nové vrtulníky a další Airbus

Ke dvěma Airbusům sloužícím k dopravě vládních činitelů a vojáků přibyde třetí stroj

Ke dvěma Airbusům sloužícím k dopravě vládních činitelů a vojáků přibyde třetí stroj Zdroj: CC BY-SA 2.0: Aleksandr Markin

V armádě skončí bojové vrtulníky Mi-24, které by si vyžádaly nákladnou generální opravu
Armáda bude hledat náhradu i za záchranářské vrtulníky Sokol
Armáda vyřadí také zastaralé dopravní letouny Jak-40, ty má nahradit další Airbus A319
Přežít by naopak měl vrtulník Mi-8 sloužící k přepravě vládních činitelů, který nyní využívá hlavně prezident Miloš Zeman. Doplnit by ho měl další vrtulník pro VIP transport
Vojáci počítají i s modernizovanými sovětskými vrtulníky Mi-171Š
7
Fotogalerie
Obnova armádního letectva dostala zelenou v odcházející vládě Jiřího Rusnoka. Plán počítá s vyřazením bojových vrtulníků Mi-24 a záchranářských Sokolů, nahradit je mají nové víceúčelové vrtulníky. Skončí i historické letouny Jak-40.

„Koncepce určuje, jak by se mělo vrtulníkové a dopravní letectvo vyvíjet v nejbližších deseti až patnácti letech. Realizace navrhovaných kroků bude samozřejmě závislá na budoucích rozpočtových možnostech resortu obrany,“ uvedl ministr obrany Vlastimil Picek. Vláda dnes uložila ministerstvu, aby do konce příštího roku předložilo návrh dalšího postupu při obměně části letadlového parku.

Koncepce kritizuje současný stav letectva. Kvůli vytrvalým škrtům státních výdajů na obranu je řada vrtulníků ve špatném stavu. Z letky deseti Sokolů jich nyní létá zhruba polovina, zbytek je zakonzervovaný a čeká na nezbytné opravy. Často až v havarijním stavu jsou také části armádních letišť.

Potřebám takzvané vládní letky nestačí dva airbusy v pohodlnější „podnikatelské“ úpravě. Využívá je totiž nejen pro převoz vysoce postavených politiků, ale i pro rotace vojáků v zahraničních misích. Obrana proto chce zakoupit jeden airbus v klasické verzi, která má větší počet sedadel. Nový letoun bude sloužit hlavně dopravě vojáků do zahraničních operací, pro přepravy raněných nebo k humanitárním účelům. Politiky bude vozit až v druhém plánu, jako záložní letadlo, zároveň nahradí i sovětské Jaky.

Bojové vrtulníky nahradí víceúčelové stroje

Pro dopravu ústavních činitelů na kratší vzdálenosti chce ministerstvo koupit také tři nové vrtulníky. Koncepce počítá i se zachováním ruské helikoptéry Mi-8 ve VIP úpravě, kterou cestuje prezident či ministři. V budoucnu by Česko mohlo do takzvané vládní letky koupit i nový luxusní vrtulník pro politiky.

Největší výzvou v oblasti vrtulníkového letectva bude však postupné vyřazení legendárních strojů Mi-24 a 35, kterým po roce 2016 skončí životnost. Armáda plánuje vrtulníky, kterým při sovětské válce v Afghánistánu islamisté přezdívali „ďáblův kočár“, nahradit víceúčelovými stroji. Ty by kromě bojových operací mohly být využity také pro potřeby letecké záchranné služby známé pod zkratkou SAR. Její piloti nyní létají na polských strojích Sokol.

Uvedené vrtulníky by v budoucnu měly nahradit víceúčelové helikoptéry, které by vojenští piloti mohli používat jak pro účely bojových operací, tak pro leteckou záchrannou službu. „Lehké víceúčelové vrtulníky budou kromě vojenských operací využitelné i v rámci Integrovaného záchranného systému a k udržení schopností letecké záchranné služby a služby pátrání a záchrany SAR na našem území,“ okomentoval plány ministerstva náčelník generálního štábu Petr Pavel.

Casy nestačí, armáda chce brazilské Embraery

Koncepce počítá též s budoucím nákupem dvou středních dopravních letadel, zřejmě půjde o vyvíjené brazilské Embraery KC390, na jejichž vzniku se podílí i Aero Vodochody.

Armádu podobně jako další státní složky v uplynulých letech postihly dopady úspor vynucených klesajícím výkonem světového hospodářství. Podle materiálu ministerstva obrany je vzhledem k nedostatku peněz na generální opravy část letecké techniky neschopná provozu, čímž dochází i k omezení schopností vojenského letectva. Nedostatek peněz také špatně motivuje piloty a letecký personál k dalšímu setrvání v armádě. Vojenské letectvo se tak potýká s nedostatkem kvalitně vycvičeného personálu.

Ministerstvo má letos rozpočet asi 42 miliard korun. Podle resortních špiček by přitom měl být aspoň 50 miliard. Návrh rozpočtu na příští rok počítá s navýšením peněz na obranu zhruba o 700 milionů korun.