Většina přebytků – zhruba 590 milionů – se týká projektů NATO a EU. O jaké projekty konkrétně jde, však Lukovský neupřesnil. Dále ministerstvo neutratilo přes 50 milionů z předpokládaných investic a přes 32 milionů určených na výzkum a vývoj. A navzdory varování, že „armáda je na hranici přežití“ a nebude mít peníze ani na výcvik, zbylo téměř 40 milionů právě v oblasti běžných výdajů, jako jsou třeba pohonné hmoty, náhradní díly, oblečení či strava.
Už několik let vedení rezortu tvrdí, že šetří na provozu včetně energií a také na opravách a údržbě vojenské výzbroje, materiálu nebo nemovité infrastruktury. „Mají-li ozbrojené síly plnit své současné úkoly, které vyplývají z vojenské strategie, ústavních povinností a spojeneckých závazků, jsme na absolutní hraně možností,“ řekl v minulém roce na podzim deníku E15 Vondra.
Poslanci ze sněmovního výboru pro obranu přitom ministerstvo opakovaně varovali, že přebytky vrhají na jeho požadavky špatné světlo. „Zahrávají si s ohněm,“ konstatoval předseda výboru Jan Vidím. Například v polovině minulé dekády úřad hospodařil s rozpočtem okolo 60 miliard korun a v letech 2004 a 2005 převedl do rezervního fondu vždy po sedmi miliardách korun. Paradoxem přitom je, že na fungování armády se nevyužití tak velkého objemu peněz nijak neprojevilo. O tyto prostředky nakonec rezort přišel, když před čtyřmi roky tehdejší vláda na návrh ministerstva financí rezervní fondy zrušila a dohromady 47,5 miliardy korun z těchto fondů použila na snížení schodku státního rozpočtu. Podobná situace se opakovala i v roce 2009, kdy bylo z fondů převedeno 32 miliard korun.
Obrana nyní doufá, že zbylých více než 700 milionů korun utratí letos. Podle Vladimíra Lukovského jde o takzvané účelové prostředky vázané na konkrétní projekty či výdaje. Zákon sice umožňuje takovéto peníze převádět, ale ne donekonečna. Jestliže už není možné je na stanovený účel použít, podléhají finančnímu vypořádání se státním rozpočtem, píše se v normě. „Navíc může vláda tyto nároky snížit,“ dodal Radek Ležatka z oddělení komunikace rezortu financí.
A také nelze vyloučit, že kvůli rostoucímu deficitu šéf státní pokladny Miroslav Kalousek rezervní fondy opět zruší. Na dotaz, zda má podobný krok v úmyslu, včera neodpověděl.
