Armádní nábor vázne, vojsko stárne. Změnit to mají až čtvrtmilionové bonusy nováčkům
Mnohamiliardovými nákupy nejmodernějších amerických nadzvukových letounů F-35 nebo německých tanků Leopard začíná Česko dohánět země NATO, které to s odstrašením Ruska myslí vážně. Povážlivě ale kulhá v náboru nových vojáků. Česká armáda má velké personální díry především v bojových jednotkách. Navíc roste průměrný věk vojáků a vojákyň. Nyní dosahuje 42 let, na vedoucích pozicích dokonce 46 let. Nedostatečná rekrutace nováčků a stárnutí takzvané živé síly jsou dva zásadní ukazatele, jejichž negativní vývoj umocněný zhoršováním zdravotního stavu populace se zatím armádě nedaří zvrátit.
Aby naplněnost posádek zvýšili, začnou náboráři lákat zájemce nejen na atraktivní práci s novou technikou, ale také na vyšší finanční bonusy. Například další vybrané útvary spustí už od srpna vyplácení náborových příspěvků až 250 tisíc korun. U Policie České republiky, která je největším konkurentem vojska na trhu práce, mohou noví strážci zákona dostat náborový příspěvek maximálně 150 tisíc.
„Nábory se nedaří realizovat podle představ,“ přiznala šéfka rezortu obrany Jana Černochová (ODS). Problém ale není celorepublikový. V některých krajích je zájem o službu v armádě nebo v Aktivních záloze obrovský, v jiných ale podle ministryně „nikdo sloužit nechce“. Zvažuje proto, zda v regionech s mizivým zájmem o vojenské povolání nenavýší takzvaný stabilizační příspěvek, který se pohybuje od sedmi do 21 tisíc korun měsíčně. Má motivovat nejen nováčky, ale i vojáky se speciálním výcvikem, aby neodcházeli do civilu. Vzrůst mají i další příplatky.
FLOW: Rusko přitlačí, bude na nás útočit mnohem více, musíme být připraveni, říká Otakar Foltýn
Žatecké brigádě chybí polovina vojáků
Zatímco nejvíce žadatelů evidují rekrutační střediska v Moravskoslezském kraji, s obrovskými potížemi se potýkají na Žatecku, kde sídlí jádro 4. brigády rychlého nasazení. Jeden z pilířů pozemního vojska má už několik let dramatický podstav padesát procent, každé druhé místo je neobsazené. Rezort obrany přitom chystá výstavbu další brigády vyzbrojené novými tanky a bojovými vozidly pěchoty. Jde o závazek Česka vůči NATO, podobné těžké mechanizované brigády budují i Polsko nebo Maďarsko.
Právě žatecká brigáda v minulosti úspěšně získávala nováčky do výsadkových jednotek nebo osádek transportérů Pandur. Generace dnešních dvacátníků a třicátníků ale míří jinam. „Většina mladých uchazečů chce působit ve štábních pozicích nebo vykonávat strážní činnosti. Plazit se lesem nebo běhat za obrněným vozidlem skoro nikdo nechce,“ popsal e15 situaci jeden z vojáků, který je ve služebním poměru přes dvacet let.
Podle náčelníka Generálního štábu Armády České republiky Karla Řehky jsou potíže také se sháněním odborníků. „Pořizujeme nové prostředky a sofistikované technologie, k jejichž obsluze jsou potřeba patřičně vyškolení lidé,“ řekl. Jako příklad zmínil 25. protiletadlový raketový pluk ve Strakonicích. „Tam máme neuspokojivou naplněnost a pořizujeme tam nové prostředky, ke kterým potřebujeme vycvičit kvalitní personál,“ dodal Řehka.
Slabé ročníky a nezájem o technické obory
Hlavními důvody propadajícího se náboru jsou nepříznivá demografie a klesající poptávka po technických studijních oborech. Třeba letos chystá armáda osm kurzů základní přípravy ve Vyškově. Jde o prvotní výcvik pro všechny adepty, kteří prošli předepsanými zdravotními a fyzickými testy. Celkový rekrutační cíl činí 2200 nových vojáků, z toho pět set mají tvořit noví studenti Univerzity obrany v Brně. „Odhad splnění tohoto cíle se momentálně pohybuje kolem osmdesáti až pětaosmdesáti procent,“ uvedla mluvčí generálního štábu Magda Dvořáková.
Ještě v letech 2016 a 2017 se dařilo plány překračovat až o osm procentních bodů, v následujícím období ale nastal propad. Vedle populačně slabých ročníků je příčinou snižování počtu nových studentů Univerzity obrany a také Vojenského oboru Univerzity Karlovy v Praze. „Všeobecně je nízký zájem mladých lidí o studium technických a náročnějších oborů, částečně to odpovídá nedostatečnému počtu absolventů středních technických škol,“ vysvětlila Dvořáková.
Největším lákadlem jsou finanční bonusy
Na nejvyšší náborový příspěvek 250 tisíc korun dosáhnou například lékaři, IT specialisté a obecně všichni, kteří nastoupí na pozice vyžadující vysokoškolské vzdělání. Od srpna mohou bonus získat nováčci, kteří nastoupí ke 4. brigádě rychlého nasazení a jí podřízeným útvarům v Žatci, Táboře a v Jindřichově Hradci. Náborový příspěvek dostávají i příslušníci Aktivní zálohy, v jejich případě činí až 150 tisíc korun.
Kromě toho mají vojáci nárok na dva týdny rehabilitace či pobytu v lázních, plný plat při měsíční nemocenské, uhrazené ošetřování dítěte a na další výhody včetně dotovaného bydlení, stravování nebo dojíždění do zaměstnání.
Protože benefity jsou největším magnetem pro uchazeče, hodlá Černochová novelizovat zákon o vojácích z povolání, aby se okruh výhod rozšířil a některé ze stávajících se valorizovaly. Opatření má nejen zlepšit nábor, ale také udržet ve službě zkušené vojáky.
Jako příklad ministryně uvedla zvýšení příspěvku na bydlení, který v současnosti činí tři tisíce korun měsíčně. Podle Řehky je třeba nastavit systém příplatků variabilně, aby armáda získávala rekruty v místech a profesích, kde má největší mezery.
Plat vojáků tvoří kromě služebního tarifu, stabilizačního příspěvku či příspěvku na bydlení například příplatky za výkonnost nebo mimořádnou zátěž. Podle platové kalkulačky na náborovém webu armády je minimální hrubý měsíční plat vojáka 37 310 korun, a to včetně započteného stabilizačního příspěvku v základní, sedmitisícové výši. Průměrný plat vojáka byl loni 44 982 korun.
Do roku 2030 má Armádu ČR tvořit třicet tisíc mužů a žen v uniformách a deset tisíc příslušníků Aktivní zálohy. Na začátku letošního roku bylo v rezortu obrany 27 826 vojáků z povolání a 4266 členů Aktivní zálohy.
