Personální průvan v ČEZ, Čepru, Meru a leteckém přepravci vzedmul vlnu nevole jak v ČSSD, tak v KDU-ČSL. Lidovci požadují jednání koaliční rady. „Věříme, že se to bude řešit na koaliční radě,“ uvedl lidovecký předseda Pavel Bělobrádek.
Největší emoce vzbuzuje kompletní obměna dozorčí rady klíčové energetické společnosti. V ní z dosavadních osmi zástupců státu zůstalo místo pouze pro jediného, Václava Pačese. Původní, neoficiální dohoda vládních stran přitom hovořila o novém dělení postů v poměru 3 : 3 : 2. Po třech místech měli obsadit nominanti ČSSD a ANO, dvě židle v dozorčí radě měli dostat kandidáti lidovců.
Podle zdrojů deníku E15 obeznámených s vyjednáváním o personálních otázkách ale Babiš před týdnem přišel za socialisty s jiným návrhem – obejděme lidovce a rozdělme si dozorčí radu ČEZ v poměru čtyři ku čtyřem. ČSSD odmítla a ministr financí se odhodlal k „nepřátelskému převzetí“ firem. Kroku, který se mu osvědčil při budování impéria Agrofert. Jen díky osobní podpoře premiéra si post generálního ředitele udržel Daniel Beneš.
Babiš: Chceme v dozorčích radách odborníky
Na výtky, které se začínají vicepremiérovi sypat na hlavu, a to i z opozice, Babiš dokola opakuje: „Předem jsme deklarovali, že dozorčí rady státních firem budeme skládat podle toho, aby v nich seděli odborníci. Tihle lidé prošli vládním výborem pro personální nominace a je moje pravomoc je jmenovat.“ Tvrdí také, že vyhověl požadavku ČSSD, aby Pačes zůstal v čele dozorčí rady ČEZ, a souhlasil i s tím, aby další kandidát sociální demokracie zasedl v radě Čepra a lidovecký v kontrolním orgánu Aeroholdingu.
Hlasitou kritiku spustila opozice. „Pan ministr se chová jako tygr v masném krámu,“ konstatoval místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Umožňuje mu to podle něho naprosté selhání koaličních partnerů ANO.
Aeroholding nabírá kurz na burzu
Z Českého Aeroholdingu se po zásahu ministerstva financí poroučí fakticky celá generace otců zakladatelů. Jde především o dvě jména, předsedu dozorčí rady Michala Mejstříka a předsedu představenstva Miroslava Dvořáka. Druhý jmenovaný si sice zatím pozici drží, podle informací deníku E15 jej ale vybraný nástupce Václav Řehoř vystřídá nejpozději do konce září.
Termín je logický, neboť právě tou dobou by se měly završit všechny úřední procedury a do dceřiných Českých aerolinií vstoupí Travel Service. Akcie získá přes Korean Air, jejichž nejvyšší šéf Yang Ho Cho našel ve Dvořákovi zalíbení. Proto zatím trvá na neměnnosti českého partnera. Úspěšný převod Českých aerolinií do soukromých rukou (většinu budou držet Korejci a Travel Service) je ale jen jedním úkolem z mnoha, kvůli kterým byl Aeroholding založen. A ministr financí Andrej Babiš vidí spíše negativa.
České aerolinie se nepodařilo dostat do zisku, za loňský rok firma prodělala téměř miliardu korun. Hříchy ale ministr vidí i hlouběji v minulosti, vrací se například k nákupu letištních pozemků od společnosti Penta v roce 2008. Jako šéf letiště byl tehdy u obchodu i Dvořák. Penta dostala za metr čtvereční 5500 korun, ačkoli pár let předtím platila 500 korun. Paralelní ranvej, kvůli níž se pozemky vykupovaly, se přitom dodnes nezačala stavět. A konečně, nový management má nasměrovat Aeroholding na burzu. Bude si ale muset poradit s účelovým zákonem, který v roce 2009 zakázal prodej letiště. Aeroholding přitom letištní infrastrukturu vlastní.
ČEZ: Daniel Beneš přežil. Na jak dlouho?
Premiér Bohuslav Sobotka si prosadil svou, v čele nejdůležitější polostátní firmy zůstává Daniel Beneš. Dozorčí radu ovšem personálně ovládl ministr financí, a vytvořil si tak nástupní prostor pro pozdější hladkou změnu vedení energetické firmy. Nová dozorčí rada dostala novou významnou pravomoc. Její členové budou moci nahlížet do všech dokladů a záznamů týkajících se činnosti společnosti, a to i bez souhlasu dozorčí rady. To představuje volné pole působnosti třeba pro Lukáše Wagenknechta, nového člena a Babišova náměstka z ministerstva financí. Toho, který stojí za nejnovějšími audity v jednotlivých rezortech a je hlavním esem vicepremiéra v jeho strategii úspor.
Nutnost šetřit bude alfou a omegou budoucího hospodaření firmy. Energetickým trhem cloumá nejistota investorů, ceny elektřiny padají, pohádkové zisky jsou minulostí. Nové strategické plány ČEZ jsou přitom nejisté, hovoří se třeba o možnosti převzít podíl ve Slovenských elektrárnách, v Česku zase záleží na tom, jak se bude vyvíjet politika kolem výstavby dalších jaderných bloků v Temelíně. O budoucí kariéře Beneše ovšem budou rozhodovat i jiné záležitosti, především vypořádání problematických investic na Balkáně, a to nejen v Albánii, ale také v Bulharsku a Rumunsku. Roli sehraje i výsledek vyšetřování starších obchodů ČEZ, například podezřele drahé stavby meziskladu jaderného paliva, nákupu a následného prodeje německých dolů Mibrag, solárních elektráren anebo odškodného pro vytěsněné akcionáře Severomoravské energetiky.
Beneš si vrcholnou pozici udržel hlavně díky podpoře premiéra, postavili se za něj i lidovci. Rozhodl také fakt, že šéfovi hnutí ANO se nepodařilo najít novou figuru. Takže se soustředil na kompletní výměnu dozorčí rady a přivedl do ní sedmičku svých sympatizantů. Především Jiřího Borovce, o němž se spekulovalo jako o jednom z možných kandidátů na generálního ředitele, nebo Lubomíra Charváta, člena energetické komise ANO, či Jiřího Tyce, šéfa jaderné údržby v elektrárně Temelín a neúspěšného kandidáta ANO ve volbách do sněmovny. Jediný člen rady, který zůstává, je její bývalý místopředseda, akademik Václav Pačes. Povýšil, stal se předsedou dozorčí rady.
Mero a Čepro: Renesance staré gardy
Personální průvan se prohnal i ropnými firmami Mero a Čepro, jejich dozorčí rady budou štíhlejší, počet kontrolorů se snižuje z osmi na pět. A hlavně, zasednou v nich lidé, kteří mají na jejich fungování podobný pohled jako ministr financí.
Rozhodně si nemyslí, že by se stát kdykoli a jakkoli měl vzdát strategické kontroly nad přepravou ropy a ropných produktů. Andrej Babiš navíc spojil užitečné s příjemným – poslal jasný vzkaz polské společnosti PKN Orlen, s níž má nevyřízené účty. Zní: nestrkejte nám sem nos. Jinak řečeno, jak v dubnu Babiš uvedl pro agenturu Reuters, snahy polské firmy, která je většinovým vlastníkem Unipetrolu (ten kontroluje Českou rafinérskou), spojení českých aktivit Orlenu s Merem a Čeprem je nežádoucí.
Vládní nominační komise do obou firem posvětila nástup někdejšího šéfa České rafinérské Ivana Součka, bývalého ředitele rafinerského úseku Unipetrolu RPA Stanislava Bruny a bývalého obchodního ředitele stejné firmy Otakara Krejsy. V podstatě je to skupina těch manažerů, kteří se v minulosti po privatizaci Unipetrolu potýkali s jeho polským vlastníkem. To je zřetelný signál nové strategie státu vůči PKN Orlen.
Další nový člen Petr Blažek je z ministerstva financí, tam je pověřený řízením odboru Strategické společnosti a investiční pobídky. Noví členové dozorčích rad se mají podle ministerstva financí zaměřit především na hospodaření firem, jejich synergii a další rozvoj.
Státem ovládaná společnost Mero je jediným přepravcem ropy do České republiky. Čepro provozuje produktovody o objemu 47 tisíc metrů krychlových. K dispozici má 650 skladovacích nádrží s kapacitou 1,76 milionu metrů krychlových a síť čerpacích stanic EuroOil.
