„Soud neměl za prokázané, že navrhovatel vědomě spolupracoval se Státní bezpečností a že byl jejím agentem,“ řekla soudkyně Zuzana Duricová v odůvodnění verdiktu. „Z jednotlivých listinných důkazů se vědomá spolupráce žalobce nedá jednoznačně prokázat,“ řekla soudkyně Zuzana Duricová. Předložené spisy, které vypracovala StB, označila jen za nepřímé důkazy. Zdůraznila rovněž, že neexistuje písemný závazek Babiše spolupracovat s StB. ÚPN musí kromě vymazání Babišova jména z evidence zveřejnit rozsudek na svých internetových stránkách.
Babišův právník Vladimír Ruman prohlásil neoprávněnou evidenci svého klienta za závažný zásah do jeho cti. „Bylo prokázáno, že neexistuje žádný písemný závazek spolupráce žalobce (Babiše) s StB,“ prohlásil.
„Já jsem to samozřejmě očekával, protože jsem s StB nespolupracoval a byl jsem tak veden neoprávněně,“ reagoval na verdikt Babiš. Podle něj jej tajná policie hlídala kvůli jeho práci pro Podnik zahraničního obchodu Petrimex. „StB nás hlídala, abychom nekradli, abychom nebrali provize,“ dodal s tím, že s tajnou policií přišel do styku jen při výsleších kvůli své práci.
Sobotka: Rozhodnutí ukazuje absurditu lustračního zákona
Verdikt přivítal i premiér Bohuslav Sobotka. „Rozhodnutí soudu dokazuje, jak je systém lustračního zákona absurdní a nespravedlivý tím, že je založen na evidenci komunistické StB a principu kolektivní viny. Historie a jednotlivé lidské osudy jsou zkrátka složitější než šablona lustračního zákona,“ uvedl.
Podle místopředsedy TOP 09 Miroslava Kalouska je třeba rozhodnutí soudu respektovat. „Každý ať si ale položí otázku, jestli více věří slovenskému Ústavu paměti národa a jeho specialistům, nebo Andreji Babišovi a dvěma estébákům, kteří svědčili v jeho prospěch,“ dodal s tím, že sám Babiše nadále považuje za bývalého agenta StB.
Soud dal přednost výpovědím bývalých agentů
Podle advokáta Pavola Poláčka, jenž zastupoval ÚPN, byl proces zřejmě nejsledovanějším sporem tohoto druhu od roku 1989. Rozhodnutí podle něj ovlivní chápání práva a spravedlnosti na Slovensku i v Česku. Požadoval, aby soudkyně žalobu odmítla z formálního důvodu, protože ÚPN evidence tajných spolupracovníků nevytvořil, ale pouze zveřejnil, jak mu ukládal zákon. „ÚPN není právním zástupcem Státní bezpečnosti,“ konstatoval Poláček.
Babiš se podle něj musí domáhat práva vůči Slovenské republice, respektive ministerstvu vnitra. Soudkyně tento názor ale odmítla, když poukázala na dřívější rozsudky slovenských soudů, podle nichž má ÚPN zodpovědnost za to, zda jsou agenti StB uvedeni v seznamech oprávněně.
Právník ÚPN se podrobně věnoval také obhajobě písemných záznamů StB. „Pokud by tyto svazky nebyly věrohodné, nemohly by být součástí bezpečnostních prověrek,“ prohlásil.
ÚPN na uplynulých soudních jednáních předložil více než deset archivních záznamů StB, jež v různé míře potvrzovaly Babišovu vědomou spolupráci s ekonomickou kontrarozvědkou v 80. letech minulého století. Soudkyně se ale přiklonila k výpovědím bývalých příslušníků StB, kteří zpochybňovali věrohodnost uvedených dokumentů.
Majitel Agrofertu vždy popíral, že by se ke spolupráci se Státní bezpečností zavázal a na základě toho jí pak donášel. Před více než dvěma lety Babiš podal civilní žalobu na ÚPN, který zveřejnil jeho registraci mezi agenty na svých webových stránkách.
Babiš spolupracoval s StB, potvrzuje i český archiv
