Znění vládní novely naplňuje požadavky Rekonstrukce státu jen zčásti. Přestože změny financování politických stran podpořilo před volbami 163 nynějších poslanců, koalice se nakonec neshodla na rozsáhlejší reformě. Zákon na jedné straně přináší řadu novinek, které povedou k otevřenější kontrole stranických peněz, ale na druhé straně ponechává poměrně snadné cesty pro černé financování.
Nově zavádí povinný transparentní účet pro všechny příjmy a výdaje spojené s kampaní, výroční a finanční zprávy budou muset strany zveřejňovat na internetu, přináší povinné označení veškeré předvolební inzerce jménem či logem zadavatele, vykazování všech nepeněžitých darů ve výroční zprávě s uvedením obvyklé ceny či zřízení nezávislého úřadu, který by měl financování partají aktivně kontrolovat.
Skuhrovec: Limity na sponzorské dary vedou k menší transparentnosti
Naopak za neúčinné považují aktivisté třímilionové limity na sponzorské dary. „Ani jsme je nenavrhovali. Dary se kvůli limitům budou dále dělit do menších částek, takže zákon paradoxně vnese do financování politických stran ještě méně transparentnosti,“ namítá Jiří Skuhrovec. Na stole byl proto návrh aktivistů, který počítal s razantní úpravou státních příspěvků, které dnes strany dostávají primárně za své výsledky ve volbách. Aktivisté navrhovali, aby se místo neúčinných limitů navázaly dary jakékoliv výše od jednoho sponzora na pevný příspěvek od státu. Strany by tak na jeden sponzorský dar získali třeba jen 10 tisíc od státu. „To ale politici odmítli,” tvrdí Skuhrovec.
Nový systém státních příspěvků by podle něj partaje nutil k zisku většího počtu menších darů. Strany by se tak mohly začít otevírat občanům, což by podpořilo narůst počtu straníků a tím i posílení vnitrostranické demokracie. Klasické politické strany však měly obavy, že by toto opatření nahrálo Babišově hnutí ANO, které státní příspěvky tolik nepotřebuje a jeho zakladatel by podle těchto pravidel mohl hnutí neomezeně sponzorovat.
Ignorace existence stranických firem
Zřejmě nejzávažnějším nedostatkem zákona je, že ignoruje existenci stranických firem a také to, že strany budou moci i nadále samy podnikat. Například sociální demokracie je do značné míry závislá na podnikání své společnosti Cíl. Za posledních deset let tato firma věnovala ČSSD 200 milionů korun. „Je možné, že se do dvou let černé financování přesune právě do podnikání stran. Najednou začneme zjišťovat, že strany inkasují miliony za nájem. Od koho, to ale nezjistíme, protože politické strany jsou vyjmuty z připravovaného registru smluv,“ upozorňuje Jiří Skuhrovec.
Ze zákona navíc vypadly další důležité body: zavedení transparentních účtů pro všechny stranické peněžní operace či zákaz úvěrů od jiných než licencovaných institucí.
Jana Havligerová: Jak si zajistit předvolební alibi
