Informační povinnost za rok 2013 nesplnilo 67 procent firem. Základní termín vypršel koncem července 2014, nejzazší pak 31. prosince 2014. Společnostem, které neukládají finanční výkazy do Sbírky listin, hrozí podle zákona sankce až tři procenta hodnoty aktiv a pořádková pokuta nejvýše 100 tisíc korun.
Bisnode sestavila model, podle kterého by stát při systematickém vymáhání pokut za porušování zákona ze strany firem mohl na dodatečných příjmech do státního rozpočtu získat nejméně 13,7 miliardy korun (aplikovaná sankce pouze 0,1 procenta z aktiv a pokuta 20 tisíc korun), ale až 256,3 miliardy korun (maximální sankce tři procenta z aktiv a maximální pokuta 100 tisíc korun).
„Není reálné, aby soudy vždy udělily pokuty v maximální výši, nicméně pokud by vymohly polovinu z maximální částky, tyto příjmy by pokryly celý plánovaný deficit rozpočtu na příští rok,“ uvedl analytik Bisnode Michal Řičař.
Profitování z nefunkčního systému
Dosavadní nevyužívání kontrolních a sankčních nástrojů vede podle něj k netransparentnímu podnikatelskému prostředí, kdy část firem zákony v této oblasti dodržuje, zatímco řada z nich profituje z nefunkčního systému, když tají své finance. Tím zprostředkovaně ohrožuje podnikání dalších subjektů, které si na základě finančních dat nemohou efektivně a systematicky prověřovat své obchodní partnery, což může vést je vzniku nedobytných pohledávek, v extrémním případě až ke krachu.
