„Ministerstvo vnitra se dopustilo protizákonnosti,“ řekl předseda volebního senátu NSS Vojtěch Šimíček.
Po zprůměrování chybovosti kontrolních vzorků zůstalo Bobošíkové 50.810 podpisů, proto soud nařídil její registraci. Okamura a Dlouhý i po zprůměrování chybovosti zůstali pod padesátitisícovou hranicí. Soud tak jejich návrhům nevyhověl. I kdyby vnitro postupovalo správně, Okamuru a Dlouhého by nemohlo zaregistrovat. Zvláště u Okamury soud upozornil na vysokou míru chybovosti podpisů. „V případě pana Okamury tam byly i celé petiční archy smyšlené, sepsané jednou rukou,“ uvedl Šimíček.
Proti rozhodnutí NSS není možné odvolání, lze pouze podat ústavní stížnost. Okamura svůj další postup, včetně možné stížnosti k Ústavnímu soudu zatím zvažuje. Další kroky chce Okamura - stejně jako Dlouhý - oznámit v pondělí poté, co jeho tým prostuduje zdůvodnění soudu.
O stížnostech nezaregistrovaných kandidátů rozhodoval sedmičlenný senát, který však nebyl jednotný. Tři jeho členové včetně předsedy soudu Josefa Baxy se domnívali, že zákonná úprava přímé volby je neústavní. Prosazovali, aby NSS předložil zákon Ústavnímu soudu i za cenu odkladů volby. „Byli jsme od počátku přesvědčeni o tom, že zákon není v souladu s ústavním pořádkem,“ uvedl Baxa. Většina je však přehlasovala. Baxa dnes varoval, že se volba prezidenta může stát karikaturou. Zákon je podle něj nejednoznačný, nesrozumitelný a byl přijat ve spěchu.
Šimíček připustil, že zákonná úprava není ideální, ale umožňuje výklad, který je v souladu s ústavou. „Pokud je nějaké zákonné ustanovení hloupé, nedokonalé, ještě to neznamená, že je protiústavní,“ uvedl Šimíček.
S rozhodnutím NSS ale souhlasí odborníci na ústavní právo oslovení ČTK, děkan právnické fakulty Univerzity Karlovy Aleš Gerloch a ústavní právník Jan Kysela. Postup, na základě kterého bude zaregistrováno devět kandidátů na prezidenta, ani prováděcí zákon podle nich neodporují Ústavě. „Zákonná úprava mohla být preciznější, ale neliší se od jiných norem, například u kandidatury na senátora,“ řekl Gerloch.
Okamura, Bobošíková a Dlouhý měli podpisů původně dost, ale ministerstvo vnitra je po odpočtu neplatných hlasů vyřadilo z volby. Všichni tři pak u NSS zpochybnili zejména výpočet podílu neplatných podpisů. Ministerstvo totiž sčítalo chybovost v obou kontrolních vzorcích, ačkoliv ji podle některých odborníků i dnešního rozhodnutí NSS mělo zprůměrovat.
Soudci k rozhodování o devíti podnětech využili celou patnáctidenní lhůtu, kterou jim dává zákon. Senát s předsedou Vojtěchem Šimíčkem po celou dobu jednal za zavřenými dveřmi a soudci nechtěli svůj postup nijak komentovat.
Nejvyšší správní soud dnes také zamítl stížnosti kandidátů, kteří vůbec neshromáždili potřebných 50 000 podpisů. Jejich výhrady vůči zákonné úpravě přímé volby soud nesdílel.
Také čtěte:
Ve výpočtu hlasů prezidentských kandidátů je pravděpodobně chyba
Komunisté voličům nedoporučí žádného prezidentského kandidáta
Z bláta do louže - Kalousek lituje, že schválil přímou volbu
