Bojové vrtulníky, nebo drony? Ministerstvo obrany rozhodne do pěti let | E15.cz

Bojové vrtulníky, nebo drony? Ministerstvo obrany rozhodne do pěti let

ČTK

Ministerstvo obrany do roku 2024 rozhodne, zda armádě pořídí bojové vrtulníky nebo je nahradí drony. Uvádí to Dlouhodobý výhled pro obranu do roku 2035. V pondělí ho projedná vláda, nedávno ho schválila Bezpečnostní rada státu. Dokument také uvádí, že do roku 2025 bude rozhodnuto, zda si i nadále bude Česko pronajímat gripeny či si pořídí vlastní stíhací letouny a jestli se jejich počet nezvýší.

Jádrem českých ozbrojených sil budou v příštích letech pozemní síly s různými druhy schopností a lehkými, středními i těžkými jednotkami. Doplní je vzdušné a speciální síly a schopnosti bojového podpory a zabezpečení. Zásadní roli přisuzuje dokument Vojenskému zpravodajství, které bude mít za úkol včas identifikovat strategické hrozby.

Dokument uvádí, že doba, během které se armáda může připravit na přicházející hrozbu, se výrazně zkrátila. Potřebuje proto mít k dispozici dostatečné množství materiálu a zásob a smluvně zajištěné dodávky. "Koncept odložené potřeby je nadále neudržitelný, a nebude proto již nadále aplikován," poznamenali autoři materiálu.

Výhled zdůrazňuje, že ozbrojené síly musí být připraveny na plnění úkolů v celé škále intenzity a plném spektru operací. "Bude kladen důraz na schopnost rychlé a flexibilní reakce na neočekávané události," uvádí. Vojáci musí být připraveni plnit úkoly bez geografických omezení a ve značně různorodých kulturních, etnických a jazykově odlišných prostředích, a to současně ve více operacích i na velké vzdálenosti.

Česká zbrojovka si na pomoc s expanzí v USA založila firmu

Obrana chce klást důraz na připravenost k boji v městských aglomeracích. I nadále se zároveň chce specializovat na ochranu proti zbraním hromadného ničení a na pasivní sledovací prostředky. Vojáci musí podle dokumentu počítat s narůstající škálou způsobů vedení bojové činnosti a nasazením netradičních zbraní a zbraňových systémů, věnovat se také musí více kyberprostoru, umělé inteligenci nebo natotechnologiím. Armáda také počítá s větším využíváním automatizovaných a dálkově ovládaných systémů, u kterých není přímá lidská obsluha. Chránit tak chce životy vojáků. "K tomu bude provedena potřebná změna legislativy," uvádí dokument. 

Základem mírové struktury pozemních sil budou dvě mechanizované brigády vyzbrojené pásovými i kolovými bojovými vozidly včetně tanků. Doplní je výsadkový pluk. Taktické letectvo bude schopno působit proti vzdušným i pozemním cílům. "Nejpozději do roku 2025 bude rozhodnuto o dalším pronájmu či akvizici nadzvukových letounů. Zároveň bude posouzeno navýšení počtu nadzvukových letounů, a to v návaznosti na vývoj bezpečnostního prostředí a požadavky na výstavbu ozbrojených sil ČR," uvádí výhled pro obranu. Armáda si nyní pronajímá ze Švédska 14 stíhacích letounů Gripen, pronájem skončí v roce 2027.

Spojené státy posílily svou pozici největšího vývozce zbraní

Letectvo také bude mít k dispozici transportní a víceúčelové vrtulníky. Do roku 2024 bude muset rozhodnout o pořízení bitevních vrtulníků nebo o jejich náhradě bezpilotními prostředky. Armáda nyní využívá bojové vrtulníky Mi-24 ruské výroby. Do budoucna s těmito stroji nepočítá. Drony plánuje podle materiálu pořídit i Hradní stráž, která je chce využívat pro ostrahu v nepřehledných místech.

Dokument zároveň vyzdvihuje potřebu dodržet alianční závazek na obranné výdaje ve výši dvou procent HDP a varuje, že podle dostupných analýz se bude zmenšovat počet lidí, kteří budou schopni sloužit u ozbrojených sil. Zdůrazňuje také význam spolupráce s českým obranným průmyslem.

Dlouhodobý výhled je zpracován pro horizont do roku 2035. Revize je plánována po čtyřech letech. Naváže na něj zpracování aktualizované Koncepce výstavby AČR.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!