Byznys 2012: Autoprůmysl je mírně optimistický, stavbaři jdou ke dnu

„Automobilový průmysl bude letos podle odhadů zástupců oboru a analytiků stagnovat. I to však lze považovat za pozitivní zprávu ve srovnání s jinými odvětvími, která se obávají propadu. Vyplývá to z vyjádření zástupců oboru, který je jedním z tahounů české ekonomiky. Hlavní vliv bude mít vývoj v zemích EU, neboť členské firmy Sdružení automobilového průmyslu (AutoSAP) vyvezly v roce 2010 téměř čtyři pětiny své produkce a z toho 85 procent právě do států unie. Obdobně tomu bylo i loni. „V roce 2012 bude zachována úroveň produkce loňského roku, možná s mírnou diferencí ať již směrem k růstu či poklesu. Zatím nemáme signály o nějakém zásadním zhoršování této dynamiky,“ říká ředitel sekretariátu AutoSAP Antonín Šípek. Loni firmy vyrobily 1,18 milionu osobních automobilů, což je o zhruba desetinu více než předloni.“

„Jistou hrozbou je podle Šípka krize eurozóny a vývoj kurzu eura. „Pokud by razantně posilovala koruna, mělo by to na automobilový průmysl negativní dopad,“ podotkl Šípek. Výhodou podle něho však je, že kvůli dopadům krize v předcházejících dvou třech letech producenti aut i dílů výrazně restrukturalizovali svůj provoz a pro jistotu začali více vyhledávat i trhy mimo země unie.“

„Také podle analytika KPMG Jana Linharta je největší výzvou pro autoprůmysl v roce 2012 ekonomická situace eurozóny. Neočekává však, že by vývoj byl tak dramatický jako v letech 2008 a 2009, nicméně určitý pokles celého evropského trhu je velmi pravděpodobný. „Firmy, které dodávají díly do zahraničí, tak budou čelit hrozbě snížené poptávky. Podniky dodávající výrobcům aut působícím v Česku na tom budou o něco lépe, a to především díky zvyšování výroby největší české automobilky Škody Auto i nošovického závodu Hyundai,“ řekl Linhart.“

„Dopravci sami sebe rádi označují za lakmusový papírek ekonomiky. Jakýkoli, byť minimální růst HDP tak pro ně bude letos dobrý. „Nechci přispívat k šíření poplašných zvěstí valících se na nás ze všech médií, ale rozhodně musíme být připraveni i na pokles,“ říká generální tajemník sdružení dopravců Česmad Bohemia Martin Špryňar.“

„Záleží přitom především na oboru, ze kterého se rekrutují klienti dopravců. „Firmy specializované na dopravu ve stavebnictví musí počítat s plánovaným útlumem souvisejícím s nedostatkem státních investic,“ doplnil mluvčí Česmadu Martin Felix. Naopak dobrou kondici prý zatím jeví například automobilový průmysl. O přežití tak bude rozhodovat pružnost, s jakou se dopravci přizpůsobí podmínkám na trhu.“

„Mírný optimismus pro letošní rok panuje v železniční společnosti ČD Cargo. Zatímco za rok 2011 očekává takzvanou černou nulu, na letošek si naplánovala zisk v řádech stovek milionů. „Nebude to lehký rok, ale zatím to vypadá, že přislíbené objemy přeprav budou naplněny,“ řekl mluvčí Jakub Ptačinský.“

„Samostatnou kapitolou je letecká doprava. Mezinárodní sdružení pro leteckou dopravu (IATA) ve své základní prognóze předpokládá, že aerolinie letos vydělají 3,5 miliardy dolarů. Krizový scénář však počítá se ztrátou 8,3 miliardy dolarů. „Největším nebezpečím pro ziskovost aerolinií je ekonomický chaos, který by mohla způsobit neschopnost vlád vyřešit dluhovou krizi v eurozóně,“ uvedl nedávno generální ředitel IATA Tony Tyler.“

„Výrazně ztrátové České aerolinie čeká v každém případě boj o přežití. Pokud budou mít velkou dávku štěstí, mohou letos najít strategického partnera.“

„Stavebnictví patří k odvětvím, kde panuje pro rok 2012 největší pesimismus. Vrásky na čele mají především podnikatelé v dopravním stavitelstvím, o mnoho lépe prý na tom však nebudou ani kolegové od pozemních staveb. „Pokles oboru stavebnictví bude zcela jistě pokračovat i v novém roce. Důvodem nejsou jen dopady světové hospodářské krize, ale zejména politika škrtů české vlády,“ říká prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Václav Matyáš. Podle něho nepomůže ani zvýšení rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury o necelých pět miliard korun na 66 miliard. Pro srovnání: v roce 2010 fond hospodařil téměř se sto miliardami. Kvůli sníženému rozpočtu stát loni téměř nezahajoval nové projekty, ačkoli má s firmami už uzavřeny smlouvy za 30 miliard korun. Letos se přece jenom několik nových staveb zahájí, například D3 od Veselí nad Lužnicí k Bošilci.“

„Stavebníky však trápí především zanedbání přípravy projektů do budoucna. I letos se proto chystají propouštět, nucené odchody zaměstnanců připouštějí i velké firmy, například Eurovia CS nebo Skanska. „Očekávám, že se firmy budou snažit udržet alespoň jádro kvalifikovaných pracovníků, a to i za cenu další stagnace či snižování mezd. Ještě více se zostří konkurenční prostředí, které přinese likvidaci dalších firem,“ prorokuje šéf Sdružení pro výstavbu silnic a ředitel firmy Swietelsky stavební Petr Čížek.“

„Podle posledních údajů statistického úřadu prohloubilo stavebnictví v říjnu meziroční propad na osm procent. Desítky tisíc lidí musely obor opustit, nyní stavebnictví zaměstnává zhruba 400 tisíc osob.“

„„Nálada a signály nejsou v žádném případě pozitivní,“ nastínila výhled na rok 2012 partnerka advokátní kanceláře Salans Europe Olga Humlová na prosincovém Stavebním fóru. „Nejistota je ubíjející,“ doplnil analytik Raiffeisenbank Aleš Michl. Atmosféra tradičního předvánočního setkání představitelů realitního trhu byla o poznání pochmurnější než na sklonku roku 2008, kdy se do Evropy valila první vlna finanční krize.“

„Ještě uprostřed loňského léta byli realitní hráči v dobré náladě. Pak ale přišly turbulence na kapitálových trzích a dluhová past eurozóny začala nebezpečně bobtnat. Finanční instituce se lekly a utáhly kohoutky, některé je pro úvěrování nemovitostních projektů uzavřely úplně. Firmy připravují další úsporná opatření, což brzdí oživení poptávky po kancelářích či průmyslových areálech. „Banky si navzájem nevěří a likvidní náklady mohou výrazně růst,“ připomněl Michl. Ekonomové i realitní kanceláře očekávají zhoršení dostupnosti hypotečních úvěrů. To nejspíš prohloubí propad poptávky na trhu s byty, a bude tedy tlačit na další snížení cen. I když developeři tvrdí, že kvůli vyšší DPH budou zdražovat, ve skutečnosti si to mohou dovolit jen u několika málo atraktivních projektů. Loňský argument, že blížící se zvýšení DPH zvedne zájem o nové byty, se nepotvrdil. „To, co jsme viděli při prvním zvýšení DPH, se tentokrát absolutně nekonalo,“ uvedl šéf odboru developerských center České spořitelny Pavel Kühn.“

„„Doufejme, že se za rok ještě sejdeme,“ glosovala situaci v realitách s lehkou nadsázkou advokátka Humlová. I když nemusí být nakonec tak zle, jak naznačují nejčernější scénáře, faktem je, že další nadnárodní realitní společnosti zvažují uzavření svých poboček v Česku i dalších zemích.“

„Finanční průmysl dostal těžkou ránu v roce 2008 a ani zdaleka se z ní nevzpamatoval, naopak, je to stále horší. Letošek bude pro banky, hlavně evropské, zlomovým rokem. Podle nařízení Evropského bankovního úřadu musejí navýšit kapitál o více než sto miliard eur. Přitom je zřejmé, že na trhu takové peníze nejsou – nikdo není ochotný dávat peníze do bank, když se neví, zda krizi přežijí. Banky si tak musejí pomoci samy. Už nyní proto řada z nich omezuje poskytování úvěrů nejprve velkým podnikům. Když banky zmenší své bilance, opticky se jejich kapitálová přiměřenost zvýší a nebudou muset shánět externí peníze.“

„Ovšem tato strategie může mít ničivý dopad na ekonomiku. Bankéři sami odhadují, že z evropského trhu zaškrcením úvěrů zmizí dva biliony eur. Pak se roztáčí vražedné kolo. Mnohé podniky budou mít problém sehnat úvěry. Pak budou muset opět škrtat a propouštět, takže se zvýší už tak napjatá nezaměstnanost a opět se zhorší kvalita úvěrového portfolia bank. Českého prostředí se to tolik nedotkne, neboť banky mají kapitálu dostatek. Už zde ale omezily půjčování některé pobočky zahraničních bank.“

„Nedostatek peněz na úvěry není jedinou věcí, která banky trápí. Je to omezená škála možností, kde mohou zhodnocovat peníze. Z evropských dluhopisů se stal velmi rizikový papír, a kdyby je od bank nevykupovala Evropská centrální banka, finanční ústavy by na mnohé z nich musely dělat oprávky. Příliš dobře nefungují ani mezibankovní úvěry, banky se opět bojí si vzájemně půjčovat.“

„Podobné problémy jako banky řeší i pojišťovny, u nichž se také zvyšují nároky na kapitál a také musejí někam investovat peníze. Jak banky, tak pojišťovny samozřejmě trpí tím, že lidé buď nemají peníze, či hodně šetří. Finanční průmysl je tím, na kom se letos nejpregnantněji ukáže, jak moc hluboká současná krize je. Důsledky toho pak pocítí všichni.“