Byznys 2012: Autoprůmysl je mírně optimistický, stavbaři jdou ke dnu | E15.cz

Byznys 2012: Autoprůmysl je mírně optimistický, stavbaři jdou ke dnu

ilustrační foto
ilustrační foto
• 
ZDROJ: e15
Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Jaký bude rok 2012 v jednotlivých sektorech českého byznysu? Autoprůmysl je mírně optimistický, stavbaři jdou ke dnu, banky a ostatní čekají, jak to dopadne s krizí eurozóny, co natropí kurz koruny nebo třeba počasí.

Energetika

ČEZ odolává, RWE nad propastí

Druhá vlna ekonomické krize zasáhne také energetiku, na některé společnosti však dopadne mnohem citelněji než na jiné. Zatím nic nenasvědčuje, že by recese měla položit na lopatky tradičně ziskovou – byť už skromněji – českou elektrárenskou jedničku ČEZ. Naopak plynárenský lídr, skupina RWE, která se už dříve propadla do miliardových ztrát, bude zřejmě i letos čelit velkým problémům.
ČEZ každopádně může už nyní svým investorům vzkázat – většinu elektřiny na letošní rok jsme prodali a vyšší ceny komodity po uzavření německých jaderných elektráren nám vyhovují. To je opět naprostý protiklad ve srovnání s RWE, která sice v Česku podniká v plynárenství, ale v Německu jí ústup od atomu hodně hospodářsky ublížil. Také ČEZ ovšem musí ve svém rozletu do budoucna počítat s různými brzdami, které se ostatně nemusí lišit od situace v roce 2011 – ať už jde o darovací daň na emisní povolenky nebo klesající kurz koruny vůči euru. Pokud by chtěl stát (nebo konkrétně ministr financí Miroslav Kalousek) společnosti ČEZ ublížit, prosadil by darovací daň na povolenky i od roku 2013. Tím by se dlouhodobější výhled firmy hodně zhoršil. Jenže vláda i ČEZ mají společný zájem – dostavbu Temelína. A prodloužení platnosti daně by jen zvýšilo její rizika. Další nejistotu ovšem přinesou jednání ČEZ s těžařskou společností Czech Coal o budoucích cenách uhlí. Část kontraktů vyprší právě v tomto roce.
Jiný kontrakt, ten dlouhodobý s Gazpromem, je zase hlavním problémem RWE, která musí platit příliš vysoké ceny za ruský plyn. Toho využívají sílící konkurenti, kteří surovinu nakupují na spotovém trhu. A té by mohlo být k mání ještě více, protože evropským zákazníkům Gazpromu obvykle v krizi nezbývá než odebrat i plyn, který momentálně vzhledem k churavějící ekonomice nepotřebují, a následně ho vrhnout na trh.
O vyhlídkách mladého ambiciózního hráče – Energetického a průmyslového holdingu (EPH) pak leccos napoví to, zda bude konečně schopen realizovat velkou akvizici v řádu desítek miliard korun. Ve hře je téměř poloviční podíl ve Slovenském plynárenském průmyslu. Další signálem bude, zda EPH využije šancí v německé uhelné energetice. V „zeleném“ Německu by to byl husarský kousek.

Těžba surovin

Těžařům svítí naděje z Číny

Těžební průmysl hodně ztrácel už loni. Hodnota indexu Dow Jones, měřícího výkonnost těžařských akcií, klesla loni o třicet procent a ani letošní výhledy nejsou nijak růžové. Loni nejvíce klesly ceny mědi a železa (více než o pětinu), naopak se dařilo zlatu a ropě s růstem zhruba deset procent. Švýcarská banka UBS proto čeká, že letošek by měl být právě pro měď a železo příznivý. Ceny železné rudy poklesly kvůli bezprecedentně nízké produkci v Číně, která ji omezila kvůli ekonomické nejistotě v Evropě. Podle Credit Suisse by letos k oživení mělo dojít i v případě, že by produkce v Číně zůstala na nulovém růstu, což je prý ale nepravděpodobné, neboť dlouhodobý průměrný růst je deset procent. Naopak lehké to nebudou mít firmy specializující se na těžbu vzácných surovin. Čína na sklonku roku oznámila, že redukuje dovozní kvótu pro vzácné materiály o 27 procent. Tato země je přitom jejich největším světovým spotřebitelem, na globální poptávce se podílí 95 procenty.

Autoprůmysl

Možná stagnace, ale nikoli propad

Automobilový průmysl bude letos podle odhadů zástupců oboru a analytiků stagnovat. I to však lze považovat za pozitivní zprávu ve srovnání s jinými odvětvími, která se obávají propadu. Vyplývá to z vyjádření zástupců oboru, který je jedním z tahounů české ekonomiky. Hlavní vliv bude mít vývoj v zemích EU, neboť členské firmy Sdružení automobilového průmyslu (AutoSAP) vyvezly v roce 2010 téměř čtyři pětiny své produkce a z toho 85 procent právě do států unie. Obdobně tomu bylo i loni. „V roce 2012 bude zachována úroveň produkce loňského roku, možná s mírnou diferencí ať již směrem k růstu či poklesu. Zatím nemáme signály o nějakém zásadním zhoršování této dynamiky,“ říká ředitel sekretariátu AutoSAP Antonín Šípek. Loni firmy vyrobily 1,18 milionu osobních automobilů, což je o zhruba desetinu více než předloni.
Jistou hrozbou je podle Šípka krize eurozóny a vývoj kurzu eura. „Pokud by razantně posilovala koruna, mělo by to na automobilový průmysl negativní dopad,“ podotkl Šípek. Výhodou podle něho však je, že kvůli dopadům krize v předcházejících dvou třech letech producenti aut i dílů výrazně restrukturalizovali svůj provoz a pro jistotu začali více vyhledávat i trhy mimo země unie.
Také podle analytika KPMG Jana Linharta je největší výzvou pro autoprůmysl v roce 2012 ekonomická situace eurozóny. Neočekává však, že by vývoj byl tak dramatický jako v letech 2008 a 2009, nicméně určitý pokles celého evropského trhu je velmi pravděpodobný. „Firmy, které dodávají díly do zahraničí, tak budou čelit hrozbě snížené poptávky. Podniky dodávající výrobcům aut působícím v Česku na tom budou o něco lépe, a to především díky zvyšování výroby největší české automobilky Škody Auto i nošovického závodu Hyundai,“ řekl Linhart.

ilustrační foto Autor: e15

Doprava

Kdo se přizpůsobí, přežije

Dopravci sami sebe rádi označují za lakmusový papírek ekonomiky. Jakýkoli, byť minimální růst HDP tak pro ně bude letos dobrý. „Nechci přispívat k šíření poplašných zvěstí valících se na nás ze všech médií, ale rozhodně musíme být připraveni i na pokles,“ říká generální tajemník sdružení dopravců Česmad Bohemia Martin Špryňar.
Záleží přitom především na oboru, ze kterého se rekrutují klienti dopravců. „Firmy specializované na dopravu ve stavebnictví musí počítat s plánovaným útlumem souvisejícím s nedostatkem státních investic,“ doplnil mluvčí Česmadu Martin Felix. Naopak dobrou kondici prý zatím jeví například automobilový průmysl. O přežití tak bude rozhodovat pružnost, s jakou se dopravci přizpůsobí podmínkám na trhu.
Mírný optimismus pro letošní rok panuje v železniční společnosti ČD Cargo. Zatímco za rok 2011 očekává takzvanou černou nulu, na letošek si naplánovala zisk v řádech stovek milionů. „Nebude to lehký rok, ale zatím to vypadá, že přislíbené objemy přeprav budou naplněny,“ řekl mluvčí Jakub Ptačinský.
Samostatnou kapitolou je letecká doprava. Mezinárodní sdružení pro leteckou dopravu (IATA) ve své základní prognóze předpokládá, že aerolinie letos vydělají 3,5 miliardy dolarů. Krizový scénář však počítá se ztrátou 8,3 miliardy dolarů. „Největším nebezpečím pro ziskovost aerolinií je ekonomický chaos, který by mohla způsobit neschopnost vlád vyřešit dluhovou krizi v eurozóně,“ uvedl nedávno generální ředitel IATA Tony Tyler.
Výrazně ztrátové České aerolinie čeká v každém případě boj o přežití. Pokud budou mít velkou dávku štěstí, mohou letos najít strategického partnera.

Stavebnictví

I letos se bude propouštět

Stavebnictví patří k odvětvím, kde panuje pro rok 2012 největší pesimismus. Vrásky na čele mají především podnikatelé v dopravním stavitelstvím, o mnoho lépe prý na tom však nebudou ani kolegové od pozemních staveb. „Pokles oboru stavebnictví bude zcela jistě pokračovat i v novém roce. Důvodem nejsou jen dopady světové hospodářské krize, ale zejména politika škrtů české vlády,“ říká prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Václav Matyáš. Podle něho nepomůže ani zvýšení rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury o necelých pět miliard korun na 66 miliard. Pro srovnání: v roce 2010 fond hospodařil téměř se sto miliardami. Kvůli sníženému rozpočtu stát loni téměř nezahajoval nové projekty, ačkoli má s firmami už uzavřeny smlouvy za 30 miliard korun. Letos se přece jenom několik nových staveb zahájí, například D3 od Veselí nad Lužnicí k Bošilci.
Stavebníky však trápí především zanedbání přípravy projektů do budoucna. I letos se proto chystají propouštět, nucené odchody zaměstnanců připouštějí i velké firmy, například Eurovia CS nebo Skanska. „Očekávám, že se firmy budou snažit udržet alespoň jádro kvalifikovaných pracovníků, a to i za cenu další stagnace či snižování mezd. Ještě více se zostří konkurenční prostředí, které přinese likvidaci dalších firem,“ prorokuje šéf Sdružení pro výstavbu silnic a ředitel firmy Swietelsky stavební Petr Čížek.
Podle posledních údajů statistického úřadu prohloubilo stavebnictví v říjnu meziroční propad na osm procent. Desítky tisíc lidí musely obor opustit, nyní stavebnictví zaměstnává zhruba 400 tisíc osob.

ilustrační foto Autor: 7 Dominik Bachurek

Reality

Developeři: Snad tady ještě za rok budeme

„Nálada a signály nejsou v žádném případě pozitivní,“ nastínila výhled na rok 2012 partnerka advokátní kanceláře Salans Europe Olga Humlová na prosincovém Stavebním fóru. „Nejistota je ubíjející,“ doplnil analytik Raiffeisenbank Aleš Michl. Atmosféra tradičního předvánočního setkání představitelů realitního trhu byla o poznání pochmurnější než na sklonku roku 2008, kdy se do Evropy valila první vlna finanční krize.
Ještě uprostřed loňského léta byli realitní hráči v dobré náladě. Pak ale přišly turbulence na kapitálových trzích a dluhová past eurozóny začala nebezpečně bobtnat. Finanční instituce se lekly a utáhly kohoutky, některé je pro úvěrování nemovitostních projektů uzavřely úplně. Firmy připravují další úsporná opatření, což brzdí oživení poptávky po kancelářích či průmyslových areálech. „Banky si navzájem nevěří a likvidní náklady mohou výrazně růst,“ připomněl Michl. Ekonomové i realitní kanceláře očekávají zhoršení dostupnosti hypotečních úvěrů. To nejspíš prohloubí propad poptávky na trhu s byty, a bude tedy tlačit na další snížení cen. I když developeři tvrdí, že kvůli vyšší DPH budou zdražovat, ve skutečnosti si to mohou dovolit jen u několika málo atraktivních projektů. Loňský argument, že blížící se zvýšení DPH zvedne zájem o nové byty, se nepotvrdil. „To, co jsme viděli při prvním zvýšení DPH, se tentokrát absolutně nekonalo,“ uvedl šéf odboru developerských center České spořitelny Pavel Kühn.
„Doufejme, že se za rok ještě sejdeme,“ glosovala situaci v realitách s lehkou nadsázkou advokátka Humlová. I když nemusí být nakonec tak zle, jak naznačují nejčernější scénáře, faktem je, že další nadnárodní realitní společnosti zvažují uzavření svých poboček v Česku i dalších zemích.

Bankovnictví

Banky to budou mít ze všech nejsložitější

Finanční průmysl dostal těžkou ránu v roce 2008 a ani zdaleka se z ní nevzpamatoval, naopak, je to stále horší. Letošek bude pro banky, hlavně evropské, zlomovým rokem. Podle nařízení Evropského bankovního úřadu musejí navýšit kapitál o více než sto miliard eur. Přitom je zřejmé, že na trhu takové peníze nejsou – nikdo není ochotný dávat peníze do bank, když se neví, zda krizi přežijí. Banky si tak musejí pomoci samy. Už nyní proto řada z nich omezuje poskytování úvěrů nejprve velkým podnikům. Když banky zmenší své bilance, opticky se jejich kapitálová přiměřenost zvýší a nebudou muset shánět externí peníze.
Ovšem tato strategie může mít ničivý dopad na ekonomiku. Bankéři sami odhadují, že z evropského trhu zaškrcením úvěrů zmizí dva biliony eur. Pak se roztáčí vražedné kolo. Mnohé podniky budou mít problém sehnat úvěry. Pak budou muset opět škrtat a propouštět, takže se zvýší už tak napjatá nezaměstnanost a opět se zhorší kvalita úvěrového portfolia bank. Českého prostředí se to tolik nedotkne, neboť banky mají kapitálu dostatek. Už zde ale omezily půjčování některé pobočky zahraničních bank.
Nedostatek peněz na úvěry není jedinou věcí, která banky trápí. Je to omezená škála možností, kde mohou zhodnocovat peníze. Z evropských dluhopisů se stal velmi rizikový papír, a kdyby je od bank nevykupovala Evropská centrální banka, finanční ústavy by na mnohé z nich musely dělat oprávky. Příliš dobře nefungují ani mezibankovní úvěry, banky se opět bojí si vzájemně půjčovat.
Podobné problémy jako banky řeší i pojišťovny, u nichž se také zvyšují nároky na kapitál a také musejí někam investovat peníze. Jak banky, tak pojišťovny samozřejmě trpí tím, že lidé buď nemají peníze, či hodně šetří. Finanční průmysl je tím, na kom se letos nejpregnantněji ukáže, jak moc hluboká současná krize je. Důsledky toho pak pocítí všichni.

Maloobchod

Slevy jsou nutností

Jak zdražit a přitom dál lákat zákazníky na akční ceny. Tento rébus řeší obchodníci, kteří se musejí popasovat se zvýšením dolní sazby DPH a zároveň s obavami lidí z nejbližšího ekonomického vývoje. Zejména v chudších regionech přibývá domácností, které mají problémy se splácením úvěrů.
Strach z poklesu tržeb už mnozí obchodníci vyslovují i nahlas. Český statistický úřad koncem roku potvrdil, že neochota lidí utrácet se projevuje také ve spotřebě potravin.
Slevy se staly v maloobchodě hlavním marketingovým nástrojem ještě v dobách, kdy se o krizi sice mluvilo, ale Češi ji v peněženkách téměř nepociťovali. Hra s čísly teď obchodníky dostihla. „Lidé se ani nesnaží nakupovat nic jiného než zboží, které je v promo akci,“ tvrdí prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Zdeněk Juračka. To zvyšuje už tak vyostřený konkurenční boj mezi obchodními řetězci. Zákazníci nejenže pendlují podle akčních nabídek různých obchodů, ale vracejí se i k přeshraniční nákupní turistice. Někteří tuzemští prodejci se chtěli vyhnout viditelnému skokovému zdražení, způsobenému vyšší DPH, tím, že plíživě navyšovali ceny některých výrobků už koncem loňského roku. Do slevové pasti se chytil rovněž sektor služeb, a to prostřednictvím promo akcí na slevových portálech. Stejně jako v obchodech, tak i na internetu kupující vyčkávají, až firmy a živnostníci nabídnou volné kapacity výrazně levněji, byť inzerovaná sleva často nekoresponduje se skutečnou původní cenou.

I když internetovým obchodům loni stouply obraty o desítky procent, nejsou kvůli nim kamenné obchody ve fatálním ohrožení. Tradiční prodejci se totiž učí lépe využívat internet a velké internetové obchody naopak zřizují pobočky pro výdej objednaného zboží.

Zemědělství

Letos bude farmářům hůře než loni

Zpomalení ekonomického růstu, vládní reformy a zejména zvýšení DPH na potraviny, rostoucí ceny energií i některých vstupních surovin a materiálů. To jsou hlavní vlivy, s nimiž se budou muset letos zemědělci vyrovnat. Loni přitom zemědělství podle prvních odhadů skončilo díky nadprůměrné sklizni v rekordním zisku přes deset miliard korun. Snížení hospodářského růstu, pokud vůbec nějaký bude, bude tlačit podle Agrární komory oblast zemědělství dolů. „Loňský příznivý rok se nebude v takovéto míře opakovat, nicméně rezort by měl mít na to, aby předpokládaný negativní ekonomický vývoj ustál. Do jaké míry se to podaří, rozhodne ze značné části počasí,“ říká prezident Agrární komory Jan Veleba.

ilustrační foto Autor: 7 Tomas Kubelka

Podle předsedy Zemědělského svazu ČR Martina Pýchy je však obtížné předpovídat vývoj v oboru nejen kvůli vlivu nevyzpytatelného počasí, ale i výkyvům cen komodit. Očekává však, že se projeví souběh poklesu poptávky po potravinách a zvýšení DPH, který zvýší tlak na ceny zemědělských výrobců. Zároveň se vlivem slabšího kurzu koruny zvýší ceny vstupů do zemědělské prvovýroby – vzrostou ceny strojů, hnojiv, chemických postřiků, léčiv a dalších. Ani velikost úrody se nedá očekávat jako loni. „Signály hovoří spíše o horším vývoji. Obdobně vnímají situaci i členové zemědělského svazu, kteří se připravují spíše na horší vývoj,“ dodává Pýcha.
Podle zástupců oboru budou letos zemědělci v nejistotě i proto, že zatím není jasné, jak se vyvine evropský systém dotací do zemědělství na období let 2014 až 2020. Evropská unie by měla o podobě společné zemědělské politiky rozhodnout právě letos.

Potravinářství

Výrobci potravin se bojí růstu sazby DPH

Potravinářský průmysl hledí na letošní rok s velkými obavami. Důvodem je zvýšení dosavadní nižší sazby DPH na potraviny z deseti na 14 procent. To by společně s růstem cen energií a dalšími faktory mohlo podle odhadu Svazu obchodu a cestovního ruchu způsobit nárůst cen potravin o pět až deset procent. Nejen potravináři, ale i obchodníci se proto obávají snížení tržeb.
Lidé totiž podle nich budou méně nakupovat. V příhraničních oblastech pak lidé ještě zvýší frekvenci cest za nákupem potravin do sousedních zemí. Právě nákupy v zahraničí jsou podle Potravinářské komory jedním z důvodů poklesu spotřeby tuzemských potravin v letech 2010 a 2011, což loni způsobilo pokles obratu potravinářských firem o deset procent.
„Může se stát, že někteří výrobci nenaleznou pro své výrobky odbyt a budou muset ukončit nebo silně omezit činnost,“ říká mluvčí komory Dana Večeřová. „Výsledkem může být významné a dlouhodobé, popřípadě i trvalé narušení trhu v Česku s ekonomickými dopady do podnikatelské sféry i na objem inkasovaných daní, s trvalým poškozením konkurenceschopnosti českého potravinářského průmyslu a zemědělství,“ dodala.
Jako příklad může podle komory sloužit Slovensko, kde stoupla DPH u potravin o 20 procent a tamní potravinářská produkce poté klesla až o 30 procent. Navíc lze přepokládat, že zejména nízkopříjmové a část středněpříjmových rodin omezí nákup kvalitních potravin a nahradí je levnými, často nekvalitními dovezenými produkty. „Dochází pak k paradoxu, že na jedné straně podporujeme a propagujeme kvalitní a čerstvé potraviny a na straně druhé zvýšením DPH nutíme spotřebitele, aby se orientoval při nákupu potravin podle ceny,“ podotkla Večeřová.

Zábavní průmysl

Televize čekají nelehké časy

Televizní byznys, zejména velkých terestrických stanic, vkročí letos do nelehkých časů. Již v průběhu loňského léta se začaly objevovat první známky blížící se stagnace a recese v evropských zemích. Ty ruku v ruce s prohlubující se dluhovou krizí eurozóny podle všeho spustí známé kolečko: omezení bankovních úvěrů podnikům – možné propouštění a omezování především marketingových rozpočtů velkých zadavatelů – pokles osobní spotřeby plus meziroční pokles reklamních investic. Ostatně Nova nebo Prima již tento scénář na stole mají. Díky krizi z let 2008 až 2009 by vnitřní nastavení velkých televizí (rozpočet na program, personální náklady) tento náraz mělo absorbovat bez problémů. Jiná věc je, že stanice nebudou podle všeho schopny svým majitelům dodat takovou ekonomickou výkonnost, se kterou počítali ještě loni na podzim.
K tomu se přičtou další rizikové faktory. Na Nově, potažmo v CME, se budou muset vyrovnat se dvěma nepříjemnostmi. Za prvé, situací kolem měření televizní sledovanosti v Asociaci televizních organizací, ve které nováci vyhrožují blíže neupřesněnými právními kroky. Za druhé, v roce 2013 vyprší splatnost dluhopisů CME v objemu 130 milionů dolarů, což bude mít dopad na vnitřní cash flow skupiny.
V TV Barrandov zase budou nervózně čekat, zda majitele Tomáše Chrenka bude ještě bavit vytahovat z kapsy další desítky milionů korun na provoz. V posledku Nova stejně jako Prima a TV Barrandov budou čelit sílícímu tlaku a popularitě menších kabelových, satelitních nebo regionálních televizí. Nově do hry vstoupí i narůstající chuť internetového obra Seznam.cz vyzkoušet si televizní byznys. Vstup nového velkého hráče na televizní trh je však spíše méně pravděpodobný.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video