Čechům se za prací do zahraničí moc nechce. V EU patří k nejhorším, ukázal průzkum
Češi patří ve srovnání s jinými státy Evropské unie k těm nejméně ochotným k tomu, aby se za prací přestěhovali do zahraničí. Svolilo by k tomu pouze 35 procent lidí. Vyplývá to z průzkumu, který provedla personálně poradenská společnost Randstad.
Na otázku ochoty emigrovat za prací se v pravidelném čtvrtletním průzkumu personálně poradenské společnosti Randstad v České republice vyjádřilo kladně pouze 35 procent dotazovaných, což je druhá nejnižší míra vůbec (menší mělo pouze Dánsko s 34 procenty, následovalo Rakousko a Nizozemsko s 36 procenty).
Ochota emigrovat za prací
Dočasně se odstěhovat za prací je ochotných pouze 41 procent českých zaměstnanců, což je opět jedna z nejnižších úrovní v rámci průzkumu zahrnujícího 33 zemí po celém světě (nižší pouze Rakousko s 38 procenty a Dánsko s 40 procenty).
Ochota dočasně se stěhovat za prací
Ředitelka české pobočky Randstad Hana Púllová označilo tento trend za dlouhodobou záležitost. „Neochota Čechů jít za prací do zahraničí je aktuálně je podpořena extrémně nízkou nezaměstnaností, širokou nabídkou volných pracovních míst a tlakem na růst mezd a dalších zaměstnaneckých benefitů,“ uvedla Púllová.
Průzkum také zjišťoval, zda jsou Češi nakloněni zaměstnávání cizinců. I když na českém trhu aktuálně panuje velký hlad po lidech, s hledáním pracovníků v zahraničí souhlasilo pouze 50 procent respondentů průzkumu, což rovněž představuje jednu z nejnižších úrovní z 33 zemí, které byly do průzkumu zapojeny. Nejnižší ochota zaměstnávat cizince vládne v Argentině (29 procent), v Maďarsku (33 procent) a v Mexiku (39 procent).
Ochota zaměstnávat cizince
Zaměstnávání cizinců je v České republice výrazně nakloněn například segment podnikových služeb. Podle oborové organizace ABSL již nyní cizinci představují třetinu zaměstnanců tohoto sektoru a tendence je rostoucí. Druhým segmentem, který je zaměstnávání cizinců velmi otevřený, je výroba.
Průzkum Randstad Workmonitor ověřující trendy v oblasti mobility probíhal v období od 20. dubna do 8. května 2017 a zkoumal postoje zhruba 400 respondentů za každou z 33 zemí. Zapojili se lidé ve věku 18 až 65 let, kteří pracují minimálně 24 hodin týdně v placeném zaměstnání (nezahrnuje osoby samostatně výdělečně činné).