Centrální nákup nejede, úřady objednávají zvlášť a za drobné

Andrej Babiš

Andrej Babiš Zdroj: Jan Rasch, Euro E15

Za rok a půl ve vládních funkcích zůstávají sliby lídrů ANO, že pomocí centrálních nákupů energií, počítačů či poradenství zlevní provoz státu o 60 miliard korun, stále jen prázdnou volební proklamací. Z průzkumu poptávky na vládních elektronických tržištích, kam deník E15 nahlédl, vyplývá, že většina ministerstev nakupuje stejně jako dříve – nekoordinovaně a v malém.

Na serverech, jako je Český trh, Gemin nebo Tendermarket, spravovaných ministerstvem pro místní rozvoj se denně objevují desítky výzev k podání nabídek na několik mobilů, tabletů, notebooků, tiskáren nebo omezené množství kancelářských potřeb.

I policejní prezidium, které dříve pořizovalo například neprůstřelné vesty ve stovkách kusů, rezignovalo na úspornější postup. Zakázky na vesty, ale i na spotřební zboží teď vypisují jednotlivá krajská policejní ředitelství. Výjimkou není ani Česká pošta, jejíž pobočky se samostatně zásobují na zimu uhlím a koksem.

Všichni si ze mě dělají srandu kvůli levnějšímu kancelářskému papíru, ale jde i o IT zakázky

Prosazení centrálních nákupů měl na starost náměstek ministra financí Lukáš Wagenknecht, kterého Andrej Babiš (ANO) minulý měsíc odvolal. Přesto šéf rezortu trvá na tom, že na jednu z programových priorit svého hnutí nezapomněl. „Všichni si ze mě dělají srandu kvůli levnějšímu kancelářskému papíru, ale jde i o IT zakázky, právní služby a další provozní výdaje. Určitě se na plýtvání zaměříme,“ slibuje.

Právě za IT přitom v posledním roce a půl ministerstva utrácejí více než v minulosti. Obhajují to nutností nahradit zastaralý hardware a software. Určitý pokrok nastal u energií, až o polovinu méně za ně platí rezorty obrany či průmyslu. U elektřiny to však způsobil hlavně pokles cen.

Centrální nákupy se mají naplno rozběhnout od příštího ledna, jak vyplývá z nedávno schváleného vládního usnesení. Jde o jedno z opatření, které má podle Babiše udržet rozpočtový schodek na 70 miliardách, jak navrhuje.

Centrální nákupy slibuje zdravotnictví i justice

Jen na kancelářské vybavení, datové služby, energie a pohonné hmoty mají ministerstva v příštím roce dostat okolo 13 miliard korun. Kolik by mohly pomocí centrálních nákupů ušetřit, odhadovat nechtějí. Většina úřadů jen ujišťuje, že s úsporami počítá.

„Koaliční strany asi mají jiné starosti. Vládnou rok a půl a s centrálními nákupy nepokročily. Nechápu, proč třeba krajská policejní ředitelství nakupují izolovaně, když zakázky na celorepublikové úrovni v minulosti řešil rezort vnitra,“ uvedla poslankyně opoziční ODS Jana Černochová.

Počítáme s centrálním zadáváním nákupů elektrické energie a plynu, pohonných hmot, automobilů

Poptávat zboží a služby ve velkém chtějí ministerstva zdravotnictví nebo justice. „Počítáme s centrálním zadáváním nákupů elektrické energie a plynu, pohonných hmot, automobilů, mobilních hlasových a datových služeb, stolních PC, notebooků či tiskáren,“ stojí na stránkách úřadu Roberta Pelikána (ANO).

Určité rozpory panují mezi šéfem státní pokladny Andrejem Babišem (ANO) a ministrem zdravotnictví Svatoplukem Němečkem (ČSSD). Zatímco Babiš požaduje centrální nákupy i u drobností jako zdravotnické rukavice nebo roušky, Němeček by takto poptával jen určité produkty a přístroje. Zatím je dohodnuto, že se uskuteční několik pilotních nákupů konkrétních položek, výsledek projde analýzou a pak se rozhodne, jak dál.

Centrální nákupy nejsou v Česku ničím novým. Možnost zadávání zakázek tímto způsobem upravuje zákon platný už od roku 2006. O šest let později byla ústředním orgánům státní správy a jejich podřízeným organizacím stanovena povinnost, aby objednávaly vybrané komodity, jako jsou telekomunikační služby nebo energie, společně.

Němeček odstartoval centrální nákup materiálů u státních nemocnic

Konec předražených nákupů, Babiš chce od roku 2016 nakupovat centrálně