Nárůst jde i na vrub sazby srážkové daně. Ta se od loňského června zvýšila z dvaceti na pětatřicet procent.
Pokud by zmiňovaných 96,2 milionu korun byla srážková daň ve výši pětatřiceti procent a přepokládaný úrok, ze kterého banky daň za mlčení odvádějí, činil jedno procento, pak by Češi měli v zahraničí schováno 27,5 miliardy korun.
Jde o peníze v zemích, jako je Rakousko, Švýcarsko, Lucembursko či Andorra. Tyto odhady potvrzuje i ministerstvo financí, podle kterého mají Češi u zahraničních bank desítky miliard korun chráněných bankovním tajemstvím.
Přesněji spočítat výši tajných zahraničních vkladů nelze. Důvodem je rozdílné úročení, které jednotlivé banky klientům garantují, a komplikací je i loňská změna výše srážkového zdanění. Každá banka totiž připisuje úroky, ze kterých odvádí daň za anonymitu, v jiných intervalech.
Oslovení privátní bankéři potvrzují, že výše úroku na vkladech u zahraničních bank hlásících se k bankovnímu tajemství se může velmi lišit a zmiňované procento považují spíše za minimální sazbu.
Počítat s úročením ve výši jednoho procenta ovšem vůbec nemusí být chybný odhad. Za rok 2010, kdy přišlo do českého rozpočtu ze srážkové daně 63,5 milionu korun, úřady odhadovaly, že Češi měli v zahraničních bankách 83,6 miliardy korun. Ty anonymní přitom tvoří podle rezortu financí zhruba třetinu. Nejvíce ulitých peněz drží Češi ve Švýcarsku, které poslalo do Česka 61 milionů korun. V závěsu je Rakousko s necelými 24 miliony.
Češi schovávají třicet miliard korun
Pavel Doležal: Bez nízkých daní z Česka fondové centrum nebude
zavedla Evropská unie na základě směrnice o zdanění příjmů z úspor v podobě úrokových plateb, která platí od roku 2005. Smyslem směrnice je především snaha zamezit daňovým únikům, které by mohly vzniknout tím, že lidé schovají své peníze do bank v zahraničí.
Autorka je redaktorkou týdeníku
