Češi „projí“ většinu svého vojenského rozpočtu

Slavnostní vojenská přísaha

Slavnostní vojenská přísaha Zdroj: Euro Martin Siebert

Zhruba polovinu z původně slibovaných dvou procent hrubého domácího produktu vydává v posledních letech Česko na svoji a tedy i na koaliční obranu. Předloni a vloni to bylo přibližně 42 miliard korun, tedy 1,15 procenta HDP. S podobnou částkou má ministerstvo obrany hospodařit i letos. Podle dřívějšího výhledu však mělo dostat necelých 39 miliard korun a následující rok ještě o tři miliardy méně.

Premiér Petr Nečas (ODS) po loňském rozhovoru se šéfem NATO Andersem Foghem Rasmussenem řekl, že výdaje na obranu už dále klesat nebudou. „V rámci fiskální konsolidace jsme nuceni dělat velmi úsporné rozpočty,“ konstatoval. Rasmussen uvedl, že chápe potřebu úspor, bezpečnostních rizik však podle něj neubylo. Úkolem lídrů je umět vyvážit ekonomické a bezpečnostní zájmy, zdůraznil.

Zlaté pravidlo americké či britské armády praví, že povinné výdaje mohou spolknout nejvýše polovinu prostředků

Vedle snižujících se výdajů na obranu se Česko potýká s dalším problémem: Vojsko plné dvě třetiny svého rozpočtu takzvaně projí. To znamená, že je utratí za platy, sociální dávky a důchody a už nemá peníze na kvalitní výcvik a modernizační projekty. Pokud se tento trend nezmění, čeká tuzemskou armádu úpadek.

Přitom zlaté pravidlo americké či britské armády hovoří o tom, že povinné neboli mandatorní výdaje mohou spolknout nejvýše polovinu prostředků, aby na provoz zůstalo 30 procent a investice 20 procent rozpočtu. Tuto proporci už řadu let nedodržuje Belgie a Portugalsko, které byly ještě donedávna dávány Česku za odstrašující příklad. V posledních letech se k nim přidalo i Slovensko a Maďarsko.