Aktuální čísla přináší studie s názvem Šedá ekonomika v Evropě 2013. Materiál vypracovala karetní společnost Visa ve spolupráci s expertem na šedou ekonomiku profesorem rakouské Univerzity Johannese Keplera Friedrichem Schneiderem a přispěli také konzultanti z A.T. Kearney.
„Podhoubí pro šedou ekonomiku vzniká zejména v období výraznějšího poklesu ekonomiky, kdy narůstá nezaměstnanost a mezi lidmi panují obavy z budoucnosti. Šedá ekonomika funguje v celé Evropě na bázi peněžních toků, které jsou poháněny prací načerno a platbami bez účetních dokladů” vysvětluje Marcel Gajdoš, regionální manažer Visa Europe pro Českou a Slovenskou republiku, a dodává: „Celé dvě třetiny stínové ekonomiky v Evropě představuje práce bez platné pracovní smlouvy, zbývající jedna třetina tvoří platby v hotovosti bez vystaveného dokladu.”
Celkový objem šedé ekonomiky v Evropě se aktuálně pohybuje okolo 2,1 bilionů euro, tedy zmiňovaných 18,5 procenta evropského HDP. V procentech jde sice o nejméně za posledních deset let, jenže v absolutních číslech byl objem šedé ekonomiky v Evropě vyšší jen v letech 2007, 2011 a 2012. Ostatní roky na tom byla Evropa lépe.
Dvě třetiny šedé ekonomiky v Evropě tvoří skupinka pěti států v čele s Německem Francií a Velkou Británií. Doplňuje je Itálie a Španělsko. Nicméně pokud jde o podíl na HDP, suverénně vévodí východoevropské státy jako například Rumunsko, Estonsko nebo Bulharsko, jehož podíl šedé ekonomiky na HDP vychází na 31 procent.
Nejlépe si z regionu vede Slovensko (15%). Mnohem hůře je na tom Polsko (24%), Maďarsko (22%), Chorvatsko (28%) a Slovinsko (23%). „Je období krize a lidé mají méně peněz. V tomto období roste snaha ukrýt je do šedé ekonomiky,“ poznamenal hlavní ekonom GE Money Bank Petr Gapko. Jako jeden z hlavních důvodů růstu šedé ekonomiky zmiňuje studie snahu lidí ušetřit na daních a dalších povinných odvodech a rovněž velkou roli hraje i nedostatečně precizní legislativa, díky čemuž existuje malá šance „být přistižen a potrestán“.
Lékem mají být elektronické platby
Visa zároveň tvrdí, že objem šedé ekonomiky by mohlo stlačit častější využívání elektronických plateb. „Cílené používání elektronických plateb by podle studie pomohlo snížit stínovou ekonomiku v Evropě o 200 miliard euro ročně,“ upřesňuje Marcel Gajdoš, regionální manažer Visa Europe pro Českou a Slovenskou republiku.
Práce načerno a vyplácení mimo účetní evidenci napříč Evropou jsou totiž stále spojovány s platbou v hotovosti, tvrdí Gajdoš. Země s vyšším počtem elektronických transakcí jako například Velká Británie prý mají nižší objemy šedé ekonomiky než třeba jedenatřicetiprocentní Bulharsko. Mezi sektory, kde se stínová ekonomika vyskytuje nejčastěji, patří stavebnictví, maloobchod, výroba, cestovní ruch a doprava.
| Kolik skrývá Evropa | |||
|---|---|---|---|
| Země | Šedá ekonomika v mld. eur | HDP v mld. eur | Šedá ekonomika v procentech HDP |
| Polsko | 95 | 400 | 24 % |
| Česko | 24 | 154 | 16 % |
| Maďarsko | 23 | 103 | 22 % |
| Slovensko | 11 | 74 | 15 % |
| Bulharsko | 13 | 41 | 31 % |
| Německo | 351 | 2698 | 13 % |
| Francie | 204 | 2062 | 10 % |
| Velká Británie | 189 | 1950 | 10 % |
| Belgie | 63 | 385 | 16 % |
| Itálie | 333 | 1677 | 21 % |
| Španělsko | 196 | 1052 | 19 % |
| Turecko | 177 | 667 | 27 % |
Pramen: Johanes Kepler University of Linz, A.T. Kearney
