Za velice bohatou svou domácnost označilo jedno procento dotázaných, devět procent zvolilo možnost „bohatá“. I když nejde o vysoká čísla, je to poprvé od začátku měření v roce 2003, co počet hodnocení své finanční situace jako vysoce pozitivní zvolila desetina respondentů. I jedno procento domácností pociťujících velké bohatství se ve výsledcích objevilo teprve až loni. Nejméně bohatí se lidé cítili v roce 2004, kdy si tuto možnost zvolila pouhá čtyři procenta dotázaných.
Šedesát dva procent lidi označilo své domácnosti jako ani ne bohaté, ani chudé, což je nárůst o pět procentních bodů oproti loňskému roku. Spolu s tím významně klesl počet lidí, jenž se řadí k chudým, nebo velice chudým a to celkově o sedm procentních bodů. Sedmadvacet procent lidí řadících se k nejnižším příjmovým kategoriím je zároveň nejnižším výsledkem od počátku měření. Nižší byl pouze v roce 2003, kdy chudobu, nebo velkou chudobu pociťovalo 22 procent dotázaných.
Pocit chudoby v Česku
Podle zprávy CVVM vidí svou domácnost jako chudou častěji dotázaní se základním nebo středním vzděláním bez maturity, lidé ve věku nad 60 let, nepracující důchodci, nezaměstnaní a nekvalifikovaní dělníci.
Průzkum zároveň ukázal, že téměř všechny domácnosti (95 procent) jsou schopné pokrýt z příjmů své základní potřeby, jako je jídlo a oblečení. Velká část (78 procent) si zároveň vystačí, pokud jde o léky a zdravotní péči. Polovině domácnosti však už příjmy nepostačují na spoření, podporu dětí a rodičů, nebo kvalitnější potraviny. Na pomyslném chvostu je pak dovolená v zahraničí, kterou si nemůže dovolit 67 procent domácností a luxusní zboží, nedostupné pro 81 procent domácností.
