Za velice bohatou svou domácnost označilo jedno procento dotázaných, devět procent zvolilo možnost „bohatá“. I když nejde o vysoká čísla, je to poprvé od začátku měření v roce 2003, co počet hodnocení své finanční situace jako vysoce pozitivní zvolila desetina respondentů. I jedno procento domácností pociťujících velké bohatství se ve výsledcích objevilo teprve až loni. Nejméně bohatí se lidé cítili v roce 2004, kdy si tuto možnost zvolila pouhá čtyři procenta dotázaných.
Šedesát dva procent lidi označilo své domácnosti jako ani ne bohaté, ani chudé, což je nárůst o pět procentních bodů oproti loňskému roku. Spolu s tím významně klesl počet lidí, jenž se řadí k chudým, nebo velice chudým a to celkově o sedm procentních bodů. Sedmadvacet procent lidí řadících se k nejnižším příjmovým kategoriím je zároveň nejnižším výsledkem od počátku měření. Nižší byl pouze v roce 2003, kdy chudobu, nebo velkou chudobu pociťovalo 22 procent dotázaných.
Podle zprávy CVVM vidí svou domácnost jako chudou častěji dotázaní se základním nebo středním vzděláním bez maturity, lidé ve věku nad 60 let, nepracující důchodci, nezaměstnaní a nekvalifikovaní dělníci.
Průzkum zároveň ukázal, že téměř všechny domácnosti (95 procent) jsou schopné pokrýt z příjmů své základní potřeby, jako je jídlo a oblečení. Velká část (78 procent) si zároveň vystačí, pokud jde o léky a zdravotní péči. Polovině domácnosti však už příjmy nepostačují na spoření, podporu dětí a rodičů, nebo kvalitnější potraviny. Na pomyslném chvostu je pak dovolená v zahraničí, kterou si nemůže dovolit 67 procent domácností a luxusní zboží, nedostupné pro 81 procent domácností.
