Česká pošta musí řešit, že na Moravě platí lidem méně než v Praze. Hrozí jí žaloby

Česká pošta prohrála spor se svým řidičem o výši platu.

Česká pošta prohrála spor se svým řidičem o výši platu. Zdroj: Ceska posta

Česká pošta prohrála spor se svým řidičem o výši platu.
Roman Knap, který šéfuje České poště od června 2018, má problém. Podniku hrozí série žalob.
Předák odborů ČMKOS Josef Středula soudí, že odměny zamstnanců vykonávajících tutéž práci na různých místech by se neměly lišit.
4
Fotogalerie

Nejvyšší soud stanovil významný precedens pro odměňování zaměstnanců. Česká pošta podle jeho verdiktu postupovala protiprávně, když vyplácela vyšší mzdu zaměstnanci v Praze než zaměstnanci pracujícímu na stejné pozici na Moravě. To zákoník práce v rámci jedné firmy zakazuje.

Strategický státní podnik prohrál soud se svým zaměstnancem Petrem Hradilem. Poštu zažaloval v roce 2016 proto, že jako řidič zaměstnaný v Olomouci pobíral přes čtyři roky poštou vyměřenou mzdu 18 080 korun, jež byla o tři tisíce korun nižší než mzda, kterou pošta vyplácela řidiči Janu Smutnému, který ovšem působil v Praze. O tři sta korun se lišila také vyměřená výkonová složka mzdy. Smutný byl později přeřazen jako řidič do Brna, kde mu byla určena nižší mzda – rovněž 18 080 korun.

Pošta zdůvodňovala vyplácení vyšší mzdy v Praze mimo jiné tím, že je to složitější, odpovědnější a namáhavější práce s ohledem na velikost regionu a na provoz v několika částech a budovách. Dovolání pošty nyní Nejvyšší soud zamítl.

„Z hlediska zásady rovného odměňování nejsou pro posouzení, zda se v konkrétním případě jedná o stejnou práci nebo o práci stejné hodnoty, významné sociálně ekonomické podmínky a jim odpovídající výše nákladů na uspokojování životních potřeb v místě, kde zaměstnanec vykonává práci,“ píše soud v rozsudku. O způsobu vyrovnání mezi Hradilem a poštou soudy teprve rozhodnou.

Pošta se zatím s rozsudkem seznamuje a zváží, zda se bude bránit podáním ústavní žaloby. „Pošta zastává názor, že zaměstnance odměňuje podle platných norem. Metodika výpočtu tarifní mzdy by měla být předmětem širší debaty, která by zohlednila poměr mezi příjmy a výdaji v různých lokalitách. To se týká i dalších firem z různých odvětví,“ řekl deníku E15 mluvčí pošty Matyáš Vitík.

Soud tak stanovil významný precedens. „Rozsudek je prvním svého druhu, protože doposud Nejvyšší soud řešil pouze rovné odměňování na stejných nebo velmi blízkých pracovištích,“ uvádí právník Tomáš Procházka z kanceláře Eversheds Sutherland. „Rozsudek má potenciál spustit lavinu soudních sporů se zaměstnanci,“ dodává.

Tento potenciál hodlá naplnit jedna z odborových organizací v rámci České pošty SOS 21. Její předseda Petr Pohl v roce 2015 oznámil, že organizace podá jménem téměř pěti set zaměstnanců z Brna, Olomouce a severní Moravy hromadnou žalobu na poštu kvůli nerovnému odměňování zaměstnanců na stejných pozicích.

Odbory však se svou sólovou žalobou předběhl řidič Hradil, a tak od hromadné žaloby ustoupily a čekaly na výsledek jeho soudu. Ten dnes znají a chtějí na něj reagovat.

„Budu kontaktovat všechny, kteří by chtěli, abychom jim žaloby vyřídili. Očekávám, že je podáme nejpozději do konce roku. Odhaduji, že žalobu podá polovina ze všech řidičů pošty, kterých je téměř tisíc,“ řekl deníku E15 Pohl. Odbory sice nemohou v tomto případě podat hromadnou žalobu, vyřízení jednotlivých žalob ale zprostředkují u právní kanceláře.

Pošta přitom nečelí „pouze“ stovkám žalob od řidičů. „Jestliže řidič uspěl u soudu, je pravděpodobné, že se to podaří také u jiných pozic. Na těch nejnižších se rozdíl ve mzdách v Praze a zbytku země pohybuje od 2,5 po asi 5,5 tisíce měsíčně,“ tvrdí Pohl s odkazem například na doručovatele.

Právník Procházka současnou právní úpravu kritizuje. „Měla zabránit diskriminaci, a místo toho prostřednictvím soudu zavedla ekonomický nesmysl v podobě stejných mezd v celém Česku,“ uvádí. „Pokud bychom toto pravidlo uplatněné Nejvyšším soudem chtěli dovést do extrému, měli by mít například všichni dělníci ve Škodovce stejné mzdy jako v německém Volkswagenu,“ dodává. Firmy podle něj buď začnou obcházet povinnost, anebo dojde k novelizaci zákoníku práce.

Tu ale ministerstvo práce a sociálních věcí nechystá. „Ministerstvo neplánuje legislativní změny v oblasti rovného odměňování za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty, tím méně v návaznosti na rozsudek Nejvyššího soudu,“ sdělil na dotaz deníku E15 rezort ministryně Jany Maláčové (ČSSD).

Současné znění právní úpravy hájí i Českomoravská konfederace odborových svazů. „Že ji někteří zaměstnavatelé porušují, není důvodem úpravu měnit. Řidič v Uherském Brodu nemůže dostávat méně jen proto, že nepracuje v Praze. Měly by se lišit odměny policistů či hasičů? Ne,“ podotýká odborový předák Josef Středula.