České exportéry znovu láká Rusko, vývoz však stále táhnou sousední země

Výroba klobouků ve společnosti Tonak

Výroba klobouků ve společnosti Tonak Zdroj: Michael Tomeš

Malé a střední české podniky se vrací na východní trhy, které v minulých letech zasáhly finanční problémy. Vyplývá to z průzkumu Ministerstva průmyslu a Asociace malých a středních podniků mezi téměř čtyřmi sty firmami. 

Ve více než čtyřech pětinách případů se české malé a střední společnosti soustředí na segment B2B (business to business), což podle autorů průzkumu potvrzuje průmyslové směřování tuzemské ekonomiky. Segment B2C tvoří třináctiprocentní podíl.

„Malé firmy do 250 zaměstnanců se podílejí na celé polovině českého exportu, hrají přitom klíčovou roli na stabilizaci celého obchodu,“ vysvětlil ministr průmyslu a obchodu Tomáš Hüner. Podle něj je rovněž důležité zaměřit se v současné době na podporu startupů. Podobné programy spustila například agentura CzechInvest.

Lídrem českého exportu je s významným náskokem stále obchod s Německem, kam putuje 45 procent zboží a služeb. Na druhém místě se s 33 procenty nachází Slovensko, následováno je Polskem a Rakouskem s patnácti, respektive třinácti procenty.

Nejvýznamnější oblastí exportu tak zůstává Evropská unie, kam vyváží 98 procent firem.

Na druhém místě se nacházejí státy Společenství nezávislých států. Především Rusko je v současnosti pro exportéry stále lákavější, vývoz roste meziročně minimálně desetiprocentním tempem. Dále Češi vyvážejí nejvíce na Blízký i Dálný východ a do Severní Ameriky.

Více než desetiprocentní růst exportu platí rovněž pro Ukrajinu nebo Izrael, tedy trhy, které mají pro české firmy stále rostoucí potenciál. Téměř každá dvacátá firma rovněž touží po proniknutí na italský a maďarský trh.

Exportéři však při snaze proniknout na zahraniční trhy musí počítat s hned několika bariérami. Tou nejzávažnější je podle pětiny firem kurzové riziko, se kterým se firmy musí potýkat po ukončení intervencí. Dalším problémem je rovněž rozsáhlá byrokracie, menšímu počtu společností pak vadí silné konkurenční prostředí nebo celní bariéry.

„Přímé exportní nástroje a podpůrná aktivita v zahraničí ztrácí efekt, pokud malým a středním firmám neodlehčíme od přebujelé byrokracie a nevytvoříme jim zázemí pro rozvoj výrobních kapacit,“ dodává však k pomoci podnikatelům ze strany státu Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků.