„Závazek na poskytnutí letounů by se vztahoval na období od začátku září do konce prosince 2014. Fyzicky by ale byly v Reykjavíku jen tři týdny, nemusely by tam být po celé čtyři měsíce,“ upřesnil mluvčí rezortu Jan Pejšek.
Nasazení čtveřice bojových strojů by si podle Pejška vyžádalo nejvýše 20 milionů korun, které by z větší části hradila česká strana. Vzhledem k tomu, že Island nemá vlastní armádu, spojenci se v ochraně jeho vzdušného prostoru každého čtvrtroku střídají. V případě vážnějšího konfliktu by největší tíhu nesla Velká Británie.
Už letos čeká české gripeny další mise v Pobaltí. Podobně jako před třemi roky, kdy tam byly poprvé, je naplánovaná na čtyři měsíce. Na rozdíl od Islandu ale budou stíhačky spolu s několika desítkami pilotů a techniků po celou dobu na letišti u litevského města Šiauliai. Jejich nasazení bude proto dražší. Celková částka se vyšplhá asi na 100 milionů, z toho pětinu zaplatí Litevci.
České letectvo a protiraketová obrana jsou součástí systému NATINADS, tedy kolektivního zajištění ochrany členských států NATO. Systém se skládá z dohledu nad provozem ve vzdušném prostoru (Air Policing) a samotné protivzdušné obrany (AirDefence).
Letos v únoru vláda rozhodla o zachování nadzvukového letectva i po roce 2015, kdy končí desetiletý pronájem 14 švédských gripenů za 19,6 miliardy korun. Ministerstvo obrany nyní jedná se Švédskem o konkrétních podmínkách, jeho hlavní snahou je snížit cenu a získat další benefity.
