Zájem o létání s drony v Česku překonal historické maximum. Úřad pro civilní letectví na konci loňského roku evidoval rekordní množství pilotů, s povolením létat. Bylo jich 935. Přestože povolení každoročně vyprší desítkám pilotů, počet nově vydaných licencí vždy převažoval. Úřad začal vést evidenci v roce 2012 a od té doby vydal téměř tři tisíce licencí.
Pro rekreační účely „bez papírů“ létají v Česku vyšší desítky tisíc dronů, přičemž prodeje nových modelů v internetových obchodech stále rostou. Důsledkem tohoto zahušťování vzdušného prostoru jsou pak častější přestupky.
„Nárůst počtu bezpilotních letadel vede k růstu případů konfliktního provozu. Netýká se to ovšem pouze oblasti bezpečnosti, tedy provozu nad osobami, stavbami či letišti, ale také oblasti ochrany soukromí,“ uvádí ředitel odboru vnějších vztahů ÚCL Viktor Nath.
Užitečné tipy pro létání s dronem najdete zde >>>
S růstem počtu dronů tak přibývá i přestupků, což se odráží také na pokutách. Úřad jich předloni i loni udělil za více než 380 tisíc korun. Letos už stihl udělit sankce za 155 tisíc.
Za pozornost stojí, že Češi se na zjištěném protiprávním létání s drony podílejí zhruba jen ze třetiny. Většinu přestupků spáchají cizinci, nejčastěji Američané, Číňané a Rusové. Obvykle se proviní létáním v okolí Pražského hradu ve snaze pořídit originální fotografii či video. Jedna pokuta je v takovém případě vyjde na deset tisíc korun.
Přestupky dronů pokutované Úřadem pro civilní letectví
| rok | počet řízení o přestupku | výše udělených pokut (v tisících korun) |
| 2018 | 33 | 381 |
| 2019 | 19 | 382 |
| 2020 | 9 | 155 |
Pramen ÚCL
Z rostoucí popularity dronů těží elektronické obchody. „Ročně prodáme tisíce dronů od malých modelů až po ty největší. Předloni rostly prodeje 28procentním tempem, loni spíše stagnovaly. Výrazně se přitom změnila průměrná cena – zatímco dříve nejprodávanější modely stály kolem 35 tisíc korun, dnes vyjdou zhruba na třináct tisíc,“ uvádí mluvčí e-shopu Alza Patricie Šedivá.
Pokles průměrné ceny prodaných letounů platí i pro konkurenční internetový obchod Mall.
„Loňské prodeje rostly meziročně o patnáct procent, z čehož třetinu tvořily modely Mavic Mini. Pro zákazníky jsou důležitými kritérii hmotnost dronu, výdrž baterie, dosah vysílačky a rozlišení kamery,“ doplňuje mluvčí Mallu Pavla Hobíková.
V obou e-shopech zákazníci nejčastěji kupují model Mavic Mini od společnosti DJI. Na tohoto gigantického výrobce z čínského města Šen-čen připadá podle analytiků Frost & Sullivan více než sedmdesát procent globálního trhu.
Souběžně s rekreačními letci přibývá dronů, k jejichž komerčnímu využití získali majitelé licenci. Úřad pro civilní letectví jich do konce roku 2018 vydal 685, do loňského října jich už bylo 928. Mezi uživatele patří například pojišťovny. Zatímco dříve si k likvidaci složitějších pojistných událostí najímaly externí specializované firmy, nyní mají vlastní dronové divize. Česká pojišťovna používá čtyři letouny, s nimiž každoročně provede přes sto letů.
Lovci dronů: Američané cvičí speciální jednotku >>>
„Když potřebujeme zdokumentovat rozsáhlé škody nebo škody na těžko přístupných místech, jsou skvělými pomocníky,“ sdělila loni deníku E15 mluvčí České pojišťovny Ivana Buriánková. Stejně postupuje konkurenční Kooperativa, která vlastní deset dronů. Vystačí přitom s ročními náklady 320 tisíc korun. Úspora, které drony dosáhnou odhalením podvodů, náklady výrazně převyšuje.
Provoz dronů v Česku zatím reguluje zákon o civilním letectví, který bude od července nahrazen novými celoevropskými pravidly. Registrovat sebe i letoun budou muset nově i rekreační piloti. Součástí registrace bude také on-line test ze znalosti ovládání dronu a dokonce i meteorologie.
Důvodem zpřísnění legislativy jsou i častější incidenty na letištích. Kvůli dronům musela v nedávné době přerušit provoz například letiště Gatwick, Heathrow, Frankfurt nebo Changi u Singapuru.
Ochrana Letiště Václava Havla Od roku 2011 se dron bez povolení ocitl v blízkosti pražského letiště ve třech případech. Veškerý letecký provoz proto musel být přesměrován na vedlejší ranvej. Do „sebeobrany“ proti dronům letiště investovalo zatím jednotky milionů korun, přesnější údaje ale z bezpečnostních důvodů neuvádí. Zneškodnit dron ohrožující provoz v blízkosti letiště lze mnoha způsoby. Slouží k tomu například rušičky řídicích signálů, virtuální zeď kolem chráněného prostoru, přímé sestřelení ve vzduchu nebo odchyt dronu speciálně vycvičenými ptáky. |
Podívejte se, jak dron E15 mapoval těžbu uhlí v lomu ČSA:
