Údaje je ovšem třeba číst v českém kontextu: tyto dojednané mzdy pokrývají maximálně třetinu všech zaměstnanců. Česká data je těžké srovnávat s okolními zeměmi. Například v Německu je role i zastoupení odborů celkově silnější, některé země navíc data neposkytly. Jak tvrdí sami autoři studie, srovnávání zemí napříč EU by mělo být prováděno jen „velmi opatrně“, protože v každém státu se podmínky liší. „Smyslem zprávy je spíše sledovat vývoj v čase,“ řekl mluvčí Eurofoundu Mans Martensson. A tady je trend zcela jasný – výrazný pokles tempa růstu mezd ve všech evropských zemích s výjimkou Malty.
V případě Česka bylo meziroční zpomalení růstu reálných mezd velmi výrazné – ze čtyř na 1,9 procenta. V jiných zemích mzdy dokonce klesaly – například ve Velké Británii o 1,5 procenta, v Belgii o 1,3 procenta.
Data z Eurofoundu částečně potvrzují i čísla Českého statistického úřadu (ČSÚ). Celkový nárůst reálných mezd byl loni v Česku podle ČSÚ jen 0,4 procenta. Za toto nízké číslo mohou poklesy mezd ve státní sféře, které celkové mzdy „táhly dolů“. V podnikatelské sféře rostly reálné mzdy o jedno procento.
Česko má ve studii ještě jedno prvenství, a sice v rozdílu ve mzdách mužů a žen. Podle statistiky vydělávali v Česku v roce 2009 muži v průměru asi o čtvrtinu více než ženy. To je nejvíce v EU a vysoko nad unijním průměrem, který byl asi 17 procent.
