České politické strany jsou bohatší než polské a slovenské. Příjmy ještě rostou

ilustrační foto

•

ZDROJ: David Vagaday

Politické strany v Česku mají větší příjmy než polské a slovenské. Za deset let do roku 2013 získaly celkem 547 milionů eur (zhruba 15 miliard korun), což v přepočtu na obyvatele představuje roční příjem 125 korun. Na Slovensku přitom strany v přepočtu na obyvatele nedosahují ani poloviny českých příjmů a v Polsku ani ne třetiny. Vyplývá to z analýzy organizace Frank Bold, která je zapojena do projektu Rekonstrukce státu.

Analýza rozpočtů politických stran ukazuje, že za deset let všechny strany v Polsku měly dohromady příjem 560 milionů eur a na Slovensku 123 milionů eur. V Česku navíc příjmy stran oproti Polsku a Slovensku postupně stoupají a v budoucnu se objem bude dále zvyšovat. Nový zákon o financování politických stran parlamentním stranám přidá zhruba 45 milionů korun na takzvané politické instituty.

Státní příspěvky v rozpočtech českých stran a hnutí představují téměř polovinu (48 procent) a dary tvoří 15 procent příjmů. Ve sledovaném desetiletém období připadlo 58 procent státních příspěvků ČSSD a ODS, 32 procent si rozdělily KSČM, KDU-ČSL, TOP 09 a Věci veřejné, na ostatní zbyla desetina.

Příjmy stran v milionech eur (v letech 2003 až 2013)
Příjmy	ČR	Polsko	Slovensko
Celkové příjmy	547	559	123
Dary	88	125	8
Státní příspěvky	255	316	90
Podnikání a jiné	204	118	25
Průměrný počet stran se státním příspěvkem za rok	20,4	7,6	8,3
Podíl darů na příjmech	15,1	18,2	6,6
Podíl státních příspěvků na příjmech	48	61,7	68,6

Organizace Frank Bold upozorňuje, že Česká republika na rozdíl od Slovenska a Polska neprovedla reformu financování politických stran. Na její zavedení do voleb zbývá vládě podle harmonogramu již jen půlrok.

Současná koaliční vláda si naplánovala, že volby do Poslanecké sněmovny v roce 2017 proběhnou podle novelizované podoby zákona o politických stranách a volebních zákonů. Aby se včas zavedly nové kontrolní mechanismy jako transparentní účty a rozšířené výroční finanční zprávy a ustavil nový Úřad pro dohled nad financováním politických stran, musí zákony platit již od 1. ledna 2016, dodává organizace.

Domácí

ANO vysvětluje zastřený sponzoring: Dárce není narcistní

Zvyšování transparentnosti politické soutěže je současným trendem ve všech zemích Evropy. Se zavedením nových regulací financování volebních kampaní a ustavením nezávislého orgánu dozorujícího strany se počítá i pro volby do Evropského parlamentu v roce 2019. Česká republika je jednou z mála zemí, kde dosud žádná reforma neproběhla, zdůrazňuje Frank Bold.