České politické strany jsou bohatší než polské a slovenské. Příjmy ještě rostou
Analýza rozpočtů politických stran ukazuje, že za deset let všechny strany v Polsku měly dohromady příjem 560 milionů eur a na Slovensku 123 milionů eur. V Česku navíc příjmy stran oproti Polsku a Slovensku postupně stoupají a v budoucnu se objem bude dále zvyšovat. Nový zákon o financování politických stran parlamentním stranám přidá zhruba 45 milionů korun na takzvané politické instituty.
Státní příspěvky v rozpočtech českých stran a hnutí představují téměř polovinu (48 procent) a dary tvoří 15 procent příjmů. Ve sledovaném desetiletém období připadlo 58 procent státních příspěvků ČSSD a ODS, 32 procent si rozdělily KSČM, KDU-ČSL, TOP 09 a Věci veřejné, na ostatní zbyla desetina.
| Příjmy stran v milionech eur (v letech 2003 až 2013) | |||
|---|---|---|---|
| Příjmy | ČR | Polsko | Slovensko |
| Celkové příjmy | 547 | 559 | 123 |
| Dary | 88 | 125 | 8 |
| Státní příspěvky | 255 | 316 | 90 |
| Podnikání a jiné | 204 | 118 | 25 |
| Průměrný počet stran se státním příspěvkem za rok | 20,4 | 7,6 | 8,3 |
| Podíl darů na příjmech | 15,1 | 18,2 | 6,6 |
| Podíl státních příspěvků na příjmech | 48 | 61,7 | 68,6 |
Organizace Frank Bold upozorňuje, že Česká republika na rozdíl od Slovenska a Polska neprovedla reformu financování politických stran. Na její zavedení do voleb zbývá vládě podle harmonogramu již jen půlrok.
Současná koaliční vláda si naplánovala, že volby do Poslanecké sněmovny v roce 2017 proběhnou podle novelizované podoby zákona o politických stranách a volebních zákonů. Aby se včas zavedly nové kontrolní mechanismy jako transparentní účty a rozšířené výroční finanční zprávy a ustavil nový Úřad pro dohled nad financováním politických stran, musí zákony platit již od 1. ledna 2016, dodává organizace.
Zvyšování transparentnosti politické soutěže je současným trendem ve všech zemích Evropy. Se zavedením nových regulací financování volebních kampaní a ustavením nezávislého orgánu dozorujícího strany se počítá i pro volby do Evropského parlamentu v roce 2019. Česká republika je jednou z mála zemí, kde dosud žádná reforma neproběhla, zdůrazňuje Frank Bold.
