České teplárenství zezelená. Od uhlí nabírá kurs k plynu a vodíku | E15.cz

České teplárenství zezelená. Od uhlí nabírá kurs k plynu a vodíku

Anna Křížková

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Zatímco výroba elektřiny postupně přechází od fosilních paliv k nízkoemisním zdrojům, teplárny velká transformace teprve čeká. Teplárenství se bude muset v následujících deseti letech transformovat tak, aby mohlo využívat plyn a biomasu jako hlavní zdroje. Zajištění stabilních dodávek za přijatelnou cenu bude vyžadovat efektivní investice a spolupráci státu, firem a měst, která využívají centrální zásobování teplem. Shodli se na tom účastníci setkání Institutu pro veřejnou diskuzi, jejímž mediálním partnerem byl deník E15. 

Změny v teplárenství jsou obecně náročnější než změny ve výrobě elektřiny. Národní energetický klimatický plán počítá s růstem podílu obnovitelných zdrojů i s využíváním plynu.

„V příštích deseti letech potřebujeme celý sektor teplárenství v Česku restartovat, přičemž dominantním zdrojem by měl být zemní plyn,“ uvedl René Neděla, náměstek ministra průmyslu a obchodu pro řízení sekce energetiky. Ministerstvo chce také pro vytápění využít znehodnocené dřevo po kůrovci. Biomasa z něj by se měla využívat po dobu deseti až patnácti let.

Všechny zelené plány se ale podle Neděly zpomalují a komplikují kvůli jednáním na evropské úrovni. „V době, kdy ještě nebyly vytvořeny prováděcí předpisy pro snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 na 40 procent, byl už plán změněn na 55 procent,“ dodal Neděla. 

Největší český výrobce elektřiny ČEZ si vytyčil velmi ambiciózní cíle. Výrobu tepla z uhlí chce ukončit do roku 2030. Na rozdíl od elektroenergetiky ale není možné během krátké doby překlopit teplárenství na zcela bezemisní.

Přechodné období v teplárenství bude podle místopředsedy představenstva ČEZ Pavla Cyraniho ve znamení plynu. První etapa může stát zhruba sto miliard korun.  Mezi roky 2030 a 2050 pak přijde na řadu velká rekonstrukce a přechod na zcela bezemisní zdroje, tedy z plynu na vodík. To je však podle Cyraniho nové téma s mnoha otazníky. 

ČEZ již začal s konkrétními transformačními kroky. První technologie, ve kterých bude nejvýznamnější roli hrát plyn, budou uvedeny do provozu do roku 2026 v lokalitách Vítkovice a Mělník. Kogenerační výrobu v elektrárně Dětmarovice čeká přestavba na plyn už v roce 2023. Podstatné z pohledu ČEZ je, aby cena tepla byla i nadále konkurenceschopná. „K tomu je ale potřeba, aby nám pomohl stát a aby vytvořil odpovídající podmínky,“ dodává Cyrani.

Významným hráčem při transformaci teplárenství v Praze je společnost Pražská plynárenská. Ta plánuje do roku 2030 snížit emise oxidu uhličitého při výrobě tepla oproti roku 2010 o 45 procent. Podnik také rozvíjí spolupráci s městskými částmi na provozu kotelen. 

„Proces transformace teplárenství bude do značné míry záviset na tom, co od této oblasti očekává stát,“ zdůraznil pražský radní Jan Chabr. Nejhorší variantou by podle Cyraniho bylo realizovat investice, které nepovedou k užitku. Právě proto považuje za klíčovou diskuzi s městy, regiony i zástupci státu. „Máme před sebou dva tři těžké roky, ale vzájemné partnerství je základ, jak se z toho dostat,“ doplnil Cyrani.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video