České úřady vracejí uprchlíky masově zpět

Policie musela zasáhnout proti cizincům, kteří se vzbouřili v zařízení v Bělé pod Bezdězem (31. července 2015).

•

ZDROJ: CTK

Počet uprchlíků umístěných v českých detenčních zařízeních stoupá, v Česku z nich ale nakonec nezůstane skoro nikdo. Úřady se je totiž snaží co nejrychleji vracet buď do státu, přes který přišli, nebo podle dublinského řízení do země, kam uprchlík poprvé vstoupil na půdu Evropské unie. Například jen v červnu zažádaly úřady ostatní evropské země o převzetí 140 uprchlíků zadržených v Česku.

Úředníci přitom neberou ohled na stav jednotlivých uprchlíků nebo přetíženost hraničních států EU, které už nápor uprchlíků nezvládají, upozorňují právníci pracující s běženci.

Úřadům opakovaně vytkly špatnou procesní praxi i soudy, které řeší přibývající žaloby uprchlíků. Naposledy krajský soud v Praze v červnu rozhodl, že Česko nesmí vrátit do Bulharska jezídskou rodinu pana Asaada z Iráku. Soud řekl, že úředníci nepřihlédli ke zranitelnému stavu muže, který trpí duševní chorobou. Soud zároveň ministerstvu vytkl, že s uprchlíky nevede osobní pohovory, ale vychází jen z policejního výslechu.

Ministerstvo vnitra tuto praxi hájí. „Přijali jsme opatření, aby byl pohovor kvalitnější. Policii ČR jsme dodali seznam otázek, které je povinna cizinci položit,“ řekla mluvčí úřadu Gabriela Vaňková.

Kvůli chybě úřadu se běženci do Bulharska nevrátí

Ministerstvo vnitra udělalo chybu, když nepřihlédlo ke stavu uprchlíka s psychickými problémy a s jeho rodinou nevedlo řádný pohovor. Tak rozhodl počátkem června krajský soud v Praze v případě jezídské rodiny z Iráku, kterou zadržela česká policie, a zrušil tak rozhodnutí o navrácení běženců zpět do Bulharska.

Rodina pana Asaada uprchla z Iráku před bojovníky Islámského státu. Několik měsíců pobývala v uprchlickém táboře v Turecku. Dospělí tam pak nechali děti s jinými příbuznými a s pomocí převaděčů se vydali přes Bulharsko, Srbsko a Maďarsko do Německa. V zemi žijí jejich příbuzní i komunita jezídů, proto tam chtěli požádat o mezinárodní ochranu. V březnu ale uprchlíky zadržela česká policie a poslala je do detenčního střediska v Bělé–Jezové. Ministerstvo vnitra pak rozhodlo, že mají být v rámci dublinského nařízení vráceni do Bulharska.

V táboru by chyběla potřebná péče

Rodina ale kvůli špatným zkušenostem s poměry v uprchlických táborech v Bulharsku napadla rozhodnutí u soudu. Ten jí dal za pravdu v tom, že by se tam panu Asaadovi nemuselo dostat potřebné péče. Individuální posuzování případů, zejména lidí ze zranitelné skupiny, doporučuje kvůli obtížné situaci v Bulharsku i zpráva Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky.

Verdikt ale pro ostatní případy není precedens. Rozhodnutí soudu jsou totiž podle vnitra závazná jen v konkrétní kauze. Krajský soud v Ústí nad Labem už dříve rozhodl v kauze Iráčana, že policie nesmí zavírat uprchlíky kvůli „podezření z útěku“. Česku totiž chybí definice tohoto pojmu, kterou unijní předpis vyžaduje. Úřad se ale brání, že běžence zadržuje oprávněně a odkazuje na rozsudky, jež daly policii za pravdu. Nejasnosti kolem definice má vyřešit novela, jež ve sněmovně prošla prvním čtením.

Uprchlíci jsou v Česku drženi mimo společnost, říká syrský asylant