Klíčovým měřítkem indexu je vyspělost jednotlivých pilířů penzijního systému a prognóza jejich vývoje. Zahrnuta je také například předpokládaná výše nutných výdajů na zdravotní péči ve stáří a další pro seniory nepostradatelné služby.
„Naprosto zásadním faktorem přiměřeného příjmu ve stáří je diverzifikace zdrojů,“ uvedl ředitel životního pojištění a penzí Allianz Martin Podávka. Zajištění adekvátní výše důchodu pro dnešní třicátníky a čtyřicátníky stojí podle něj na umění správně vybalancovat podíl příjmu, který budou lidé dostávat od státu, s dalšími zdroji finančních prostředků.
V žebříčku se proto nejhůře umístily země, jejichž penzijní systém je příliš jednostranný a celkově nedostačující. Platí to zejména pro Indonésii a Indii, ale také pro Malajsii.
V regionu, jenž v pojetí studie zahrnuje čtrnáct evropských zemí na východ od bývalé železné opony včetně Pobaltí, Balkánu i Ruska, se Česká republika umístila uprostřed. Kritika padá na nepříliš rozvinutý systém jiného než státního důchodu.
Přestože takzvaný třetí pilíř nadále běží, české pozici značně uškodilo plánované zrušení druhého pilíře v roce 2016. Naopak mírné zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu Česku do budoucna pomůže. Zajišťuje totiž stabilní počet těch, kteří odvádí prostředky do prvního pilíře.
