Více než pětina mladých lidí ve zkoumaných zemích vystudovala v posledních letech nějakou vyšší či vysokou školu, aniž by podobné vzdělání získali jejich rodiče. Vzdělání přitom otevírá cestu k zaměstnání, které podle zprávy získá přes 80 procent vysokoškoláků, ale méně než 60 procent lidí bez maturity.
„Přínos vzdělání ale není jen finanční. Dospělí s vyšším dosaženým vzděláním častěji uvádějí, že jsou zdraví, podílejí se na dobrovolných aktivitách, věří ostatním a myslí si, že mohou ovlivnit vládu,“ uvádí zpráva. Česko je se 17 procenty mladých, kteří na rozdíl od rodičů vystudovali vysokou školu, na konci žebříčku zemí OECD.
Omezení vlivu rodičů
Obecně je úroveň vzdělání dětí v Česku nejvíce závislá na vzdělání rodičů. Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) je přesvědčena, že k omezení vlivu rodičů na vzdělávací dráhu dětí by přispělo celkové zvýšení kvality českého školství. „Musí se všichni aktéři podílet na tom, aby skutečně maximum škol poskytovalo to nejlepší vzdělávání. Musíme odstranit velké podfinancování regionálního školství a velmi žalostné ohodnocení učitelů,“ řekla novinářům.
Podle zprávy se v zemích OECD a několika přidružených státech včetně Číny, Indie či Ruska sice zmenšují rozdíly mezi dosaženým vzděláním mužů a žen, mezi ženami po škole však přetrvává vyšší nezaměstnanost než mezi muži. „Navzdory klesajícím - či dokonce obracejícím se - rozdílům mezi pohlavími v dosaženém vzdělání je v některých oborech stále méně žen než mužů,“ uvádí zpráva, podle níž jde například o vědecké a technologické zaměření či matematiku.
Krize snížila platy učitelů
Podle vyjádření generálního tajemníka OECD by se vlády měly zaměřit na odstranění přetrvávající nerovnosti v přístupu ke vzdělání a zefektivnění školského systému. „Sen o kvalitním vzdělání pro všechny stále ještě není realitou,“ uvedl při zveřejnění zprávy šéf organizace Ángel Gurría, podle něhož právě nekvalitní vzdělání nejvíce přispívá k sociálnímu vyloučení části obyvatel.
Zpráva rovněž uvádí, že v důsledku hospodářské krize mezi roky 2010 a 2012 klesaly v řadě zemí státní výdaje na školství i reálné platy učitelů.
Hodně magistrů, málo bakalářů
V Česku je podle OECD nadprůměrný počet lidí s vysokoškolským titulem na úrovni magistra - 16 procent lidí mezi 25 až 64 lety, zatímco průměr je 11 procent. Naopak bakalářský stupeň za okolními zeměmi početně zaostává. Stupeň dosaženého vzdělání je v ČR pro získání zaměstnání důležitější než jinde.
Zatímco nezaměstnanost mezi vysokoškoláky je s 2,3 procenta výrazně nižší než průměrných 5,2 procenta, mezi lidmi bez maturity činí 20,7 procenta, což je o více než čtyři procenta nad průměrem OECD. Rovněž výše platů v Česku velmi závisí na vzdělání, lidé s vyšším či vysokoškolským stupněm si vydělají v průměru o tři čtvrtiny více než středoškoláci.
„Raná předškolní výchova může zmírnit sociální nerovnost a později přispět k lepším studijním výsledkům,“ uvádí zpráva v pasáži o předškolním vzdělávání a výchově. Podle ní Česko s 59 procenty o 15 procentních bodů zaostává za průměrem v počtu tříletých dětí navštěvujících mateřské školy. Mezi čtyřletými a pětiletými dětmi se procento dětí v českých školkách blíží průměru OECD. Zvláště přínosná je přitom podle zprávy předškolní výchova pro děti imigrantů a národnostních menšin.
Ministryně Valachová připomněla, že vláda pracuje na zvýšení kapacit předškolních zařízení. Podle návrhu novely školského zákona by také měly mít od roku 2017 nárok na přijetí všechny čtyřleté a o rok později tříleté děti. „Budu velmi ráda, pokud tato zpráva OECD přispěje k tomu, že budeme brát předškolní vzdělávání vážně. Velmi pozitivně hodnotí, že předškolní vzdělávání ve velké míře financujeme z veřejných zdrojů,“ doplnila.
V sekci věnované financím si zpráva všímá, že čeští učitelé na základních a nižších středních školách jsou ze všech zkoumaných zemí nejhůře placeni v porovnání s průměrným výdělkem srovnatelně vzdělaných lidí pracujících na plný úvazek. „Myslím si, že je dobrá zpráva pro nás jako pro občany, že to zároveň neznamená, že bychom měli nejhorší školství,“ poznamenala Valachová.
Nejhůře placení státní zaměstnanci
V sekci věnované financím si zpráva všímá, že čeští učitelé na základních a nižších středních školách jsou ze všech zkoumaných zemí nejhůře placeni v porovnání s průměrným výdělkem srovnatelně vzdělaných lidí pracujících na plný úvazek.
„Pedagogové patří k nejhůře placeným státním zaměstnancům, což je v rozporu s vládní politikou vzdělanostní společnosti. Právě proto pracujeme na zlepšení postavení učitelů prostřednictvím růstu platů, narovnání výše platů pro nejzkušenější učitele i prostřednictvím dalšího vzdělávání učitelů pro jejich profesní rozvoj,“ uvedla ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD).
