Česko nestíhá přijímat evropské směrnice
Počet unijních směrnic, které Česko nestihlo zapracovat do svého právního řádu, se během loňského roku zhruba zdvojnásobil na dvě desítky. Řadu zákonů, které tento transpoziční deficit snižují, ale Parlament letos přijal či alespoň rozjednal.
"Po několika letech relativně nízké úrovně transpozičního deficitu kolem 0,5 procenta Česká republika dvakrát po sobě tento limit výrazně překročila," uvádí se ve vládní zprávě, kterou kabinet poslal k projednání Senátu. Podle ní by měl ke konci loňského listopadu činit 1,5 procenta z celkového počtu směrnic Evropské unie, kterých bylo 3824. Unijní hodnocení se teprve chystá.
V této souvislosti bylo ke konci loňského listopadu proti Česku vedeno 61 řízení pro porušení unijní smlouvy, což je o 15 více než v předcházejícím roce. Tři z těchto řízení skončily podáním žaloby Soudnímu dvoru EU - kvůli směrnicím o řidičských průkazech, o bezpečnosti železnic a o notářích.
Mezi zákony, které měly být kvůli EU přijaty už před třemi lety, patří normy upravující pravidla rozpočtové odpovědnosti proti nadměrnému zadlužování veřejných rozpočtů - do Sbírky zákonů se dostaly letos v únoru. Přijaty byly rovněž novela autorského zákona, protikuřácký zákon a zákaz bezplatného poskytování igelitových tašek v obchodech.
Na projednání Sněmovnou už přes rok čeká novela antidiskriminačního zákona. Léta příprav má za sebou také zákon o řízení a kontrole veřejných financí, jehož projednávání Sněmovna zahájila minulý týden.
Souhlas poslanců zatím nedostaly ani zákon o snížení nákladů na budování vysokorychlostních sítí elektronických komunikací, zpřísnění pravidel agenturního zaměstnávání nebo novela cizineckého zákona. V rukou senátorů je pak osud novely o pohonných hmotách, která má pomoci vytvořit infrastrukturu pro alternativní paliva.