Ukrajinští uprchlíci obsazují v Česku dlouhodobě pozice s nižší kvalifikací nebo v oboru, v němž pracovat nechtějí. Jednou z nejčastějších překážek pro výkon především kvalifikovaných profesí je jazyková bariéra. Průzkumy ukazují, že znalost jazyka u Ukrajinců stoupá. Cestou, jak najít dobrou práci, mohou být vedle kurzů češtiny také rekvalifikační kurzy, které nabízí úřad práce.
S jazykovou bariérou se potýkala také Viktorie Kryvosylova, která přijela do Česka v březnu minulého roku. Na Ukrajině pracovala s vysokoškolským vzděláním v pohostinství. V Česku začínala jako skladnice, ale kvůli pracovním podmínkám chtěla změnit práci. „Myslím, že jsou Češi zvyklí, že Ukrajinci sem jezdili pracovat už dříve na obdobné pozice jako dělníci. Ti vydělávali za krátký čas spoustu peněz. Ve skladu jsem trávila 12 až 15 hodin šest dní v týdnu. Uprchlíci takhle ale fungovat nepotřebují a nechtějí,“ komentuje. Od letošního ledna pracuje jako uklízečka za minimální mzdu a o víkendu si přivydělává dalšími brigádami. „Snažím se navštěvovat kurzy češtiny, nezbývá mi na to ale moc volného času.“ Během léta má v plánu udělat si baristický certifikát a přiblížit se pracovní náplní tomu, co dělala na Ukrajině a co ji baví.
Práci v Česku mělo ke konci července 109 378 ukrajinských uprchlíků. Podle dlouhodobého průzkumu Hlas Ukrajinců společnosti PAQ Research pracuje v Česku na plný nebo částečný úvazek 67 procent ekonomicky aktivních ukrajinských uprchlíků. To je o 22 procentních bodů více než v srpnu minulého roku.
Tomuto vzrůstu pomáhá skutečnost, že jich stále více dokáže komunikovat v češtině. Znalost češtiny u Ukrajinců posílilo nejen navštěvování kurzů českého jazyka, ale také každodenní kontakt s češtinou, ať už v práci, nebo ve veřejném prostoru. „Chci mít takovou práci, v níž se potkávám a mluvím s lidmi. Mohu trénovat češtinu alespoň takhle ve chvíli, kdy nemám kvůli práci čas navštěvovat kurzy,“ říká Viktorie. Podle průzkumu se dnes domluví česky 44 procent dospělých ukrajinských uprchlíků, loni to bylo jen 16 procent.
Přesto se v Česku stále nedaří využít pracovní potenciál uprchlíků. Podle průzkumu pracovalo v červnu tohoto roku na stejné nebo podobné úrovni jako doma pouze 30 procent pracujících uprchlíků, 58 procent našlo práci s nižší nebo výrazně nižší kvalifikací. Nejvíce se uchytili na pracovním trhu ve Středočeském, Plzeňském a v Jihomoravském kraji, zejména jako montážní dělníci nebo pomocníci ve stavebnictví, výrobě či dopravě, uvedla Kateřina Beránková, tisková mluvčí úřadu práce. V těchto oborech tak zaměstnavatelé získali pracovní sílu, po které dlouhodobě volali. Nicméně z prvního zaměstnání už více než polovina z nich odešla nebo se vrátila domů. Z průzkumu vyplývá, že dvě třetiny Ukrajinců pracují za částku do 150 korun čistého na hodinu, přičemž průměrný čistý hodinový výdělek v posledním čtvrtletí minulého roku byl přibližně 220 korun.
Možností, jak se dostat jako uprchlík k práci, která odpovídá jeho kvalifikaci, moc není. Asi 15 procent uprchlíků pracuje výhradně nebo částečně na dálku na Ukrajině. Tuto zkušenost má Maryna Makhuka, která má dvě dekády zkušeností v oblasti financí. „Mám vysokou kvalifikaci: od vedoucího oddělení v bance až po finanční ředitelku neziskové organizace. Našla jsem si práci ve firmě, která sídlí na Ukrajině, a pracuji z domova. Po příjezdu do Česka jsem nechtěla pracovat mimo svůj obor, takže jsem si práci tady ani nehledala. Byla jsem si vědoma potíží s jazykem. Dá se ale říct, že jsem měla štěstí, není snadné najít práci touto cestou,“ říká.
Nalezení dobré práce se jednoznačně odvíjí od znalosti jazyka. Po absolvování kurzů češtiny se mohou uprchlíci dostat dále k rekvalifikačním kurzům. Úřad práce proto nabízí pomoc s financováním kurzů českého jazyka cizincům a i zaměstnavatelům, u nichž uprchlíci pracují. Podle dat úřadu práce absolvovalo kurz češtiny v rámci rekvalifikací od vypuknutí války 6147 lidí, jen v červenci jej úspěšně ukončilo 509 Ukrajinců a Ukrajinek. Nejčastěji jde o výuku češtiny v rámci rekvalifikačních kuzů pro svářeče a pracovníky v sociálních službách.
Také Olena Orlova, původně učitelka dějepisu, začala od října minulého roku chodit na kurzy češtiny v Centru pro integraci cizinců. Dostala poté možnost studovat kvalifikační kurzy asistentů pedagogů na Vyšší odborné škole Jahodovka. „Nejsem učitel, ale asistent pedagoga. Podařilo se mi alespoň najít práci, která je blízká mému vzdělání. Také jsem zde částečně nostrifikovala svůj vysokoškolský diplom a mohu používat titul magistra,“ říká.
