Do Česka dorazila finanční část čínského projektu Nové hedvábné stezky. „Česko je díky své poloze, průmyslu a infrastruktuře důležitým článkem stezky. Proto je to místo pro velké čínské investice,“ prohlásil na pražském Česko-čínském fóru finanční spolupráce Chu Chuaj-pang, šéf jedné z největších čínských bank China Development Bank. A kde je místo pro čínské investory, musí být i velké čínské banky a adekvátní čínská finanční infrastruktura, rozhodla už na konci roku 2014 čínská vláda.
Teď se na příchod čínských bankovních obrů připravuje i Česká národní banka. Při návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga podepsal guvernér ČNB Miroslav Singer s předsedou čínského bankovního dozoru CBRC Šang Fu-linem dodatek k dohodě o porozumění z roku 2010. Ten vytváří pravidla pro spolupráci obou institucí pro případ, že se do problémů dostane pobočka čínské banky v Česku nebo pobočka české finanční instituce v Číně. Singer výslovně zmínil Home Credit ze skupiny PPF, který je jedním z největších nebankovních poskytovatelů úvěrů v Číně.
Tomšík: Dohlížíme na PPF Group a potřebujeme vědět, co se děje s Home Creditem v Číně
„Dohlížíme na PPF Group a potřebujeme vědět, co se děje s Home Creditem v Číně. Může nastat krizový scénář, kdy se dostane do finančních problémů a řešením bude financování mateřskou společností nebo jeho oddělení od matky. V obou případech musí spolupracovat oba regulátoři,“ vysvětluje člen bankovní rady ČNB Vladimír Tomšík.
Stejný scénář může nastat i v případě poboček čínských bank v Česku, jejichž počet by se mohl brzy výrazně rozrůst. Loni v srpnu se v Praze usadila pobočka Bank of China, která z české metropole udělala jedno ze šesti míst v Evropě, kde se zúčtovávají transakce v čínské měně. Na podzimní návštěvě premiéra Bohuslava Sobotky v Pekingu se mluvilo o příchodu největších čínských bank jako China Development Bank, China Construction Bank nebo ICBC. „Hledat řešení krizových situací u tak velkých bank, až když se něco stane, by bylo pozdě,“ dodává Tomšík.
Devět bank už otevřelo 56 poboček ve 24 zemích
Čína budování finanční infrastruktury pro Novou hedvábnou stezku myslí vážně. „Kromě Česka máme dohodu o porozumění s národními regulátory v dalších 27 zemích na trase stezky. Devět čínských bank už založilo 56 poboček ve 24 státech podél stezky,“ uvedl v Praze předseda CBRC Šang Fu-lin.
Čínské banky mají na financování projektů Nové hedvábné stezky stovky miliard dolarů. Součástí čínské strategie je také větší prosazování jüanu jako mezinárodní měny. Vláda dala čínským finančním institucím loni za úkol, aby zlepšily systém pro přeshraniční platby v jüanech. „Bank of China v Česku podpoří používání čínské měny v obchodě i investicích. Dohodu o zúčtování už máme s Českou spořitelnou a Raiffeisenbank,“ říká Kao Jing-sin, viceprezident Bank of China. Ve hře by mohly být také emise dluhopisů v jüanech.
Si Ťin-pching, nejoblíbenější ze všech čínských vůdců od dob Mao Ce-Tunga
