Uprchlíci, které zadrží česká policie, putují do detenčních zařízení s přísnou ostrahou. Česko je pak podle dublinského nařízení vrací do té země EU, do níž vstoupili jako první.
Česká praxe je ale podle soudů nezákonná hned ze dvou důvodů. „Cizinec může být zadržen pouze v případě, že existuje nebezpečí útěku. Český zákon o pobytu cizinců ale nestanovuje kritéria, která by ho definovala,“ uvedla ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová s tím, že tento nedostatek by mohla odstranit projednávaná novela zákona.
Česko imigranty nevrací
Druhým důvodem je, že zajištění neplní svůj účel. Kapacity Maďarska, kam by měli být běženci nejčastěji navráceni, jsou totiž přeplněné. „Ze statistiky ministerstva vnitra je patrné, že v posledních měsících k dublinským transferům do Maďarska prakticky nedochází,“ popsala Janků. Většina běženců je tak po nejvýše třech měsících z detence propuštěna a pokračuje ve své cestě dál. Za vynucený pobyt v detenci ovšem zaplatí tisíce korun.
„Například čtyřčlenná rodina, která je v zařízení umístěna po dobu jednoho měsíce, je povinna uhradit více než 29 tisíc korun,“ uvedla právnička. Vybírání poplatku za ubytování a stravu přitom podle vládního výboru pro práva cizinců nemá právní základ. Výbor proto vyzval, aby se od výběru poplatku upustilo.
Ministerstvo vnitra se kritice brání. Ministr Milan Chovanec uvedl, že uprchlíci porušili zákon, když nepočkali na vyřízení žádosti o azyl v prvním státu Schengenu, a musí tak strpět omezení svobody do doby, než se prokáže jejich identita. Proti rozsudkům krajského soudu podala policie kasační stížnost, rozhodne o ní Nejvyšší správní soud.
