Česko zbrojí na dluh. Další zvýšení výdajů na obranu je ukryto v začarovaném kruhu ekonomiky

Německý ministr obrany Boris Pistorius hovořil na mnichovské bezpečnostní konferenci o nutnosti vynakládat na obranu více než 2 % HDP – konkrétně zmínil podíl ve výši 3 až 3,5 procenta. 

I když nic takového není zatím navrhováno ke schválení, a i když řada zemí NATO (konkrétně je jich 13) neplní ani dvouprocentní závazek, tlak na další navyšování obranných výdajů je přímo hmatatelný. 

A nejde jen o nedávné kontroverzní vyjádření Donalda Trumpa, který je v exaltovaném burcování k vyšším vojenským výdajům dlouhodobě konzistentní. Viz třeba také nově prezentované vize šéfa tuzemské armády Karla Řehky, který volá po nové formě personálních odvodů do armády a budování širších vojenských záloh, potažmo větší profesionální armádě, což samo o sobě vytváří poptávku po dodatečných finančních zdrojích.

Ostatně i ze samotného tuzemského ministerstva obrany zaznívají výroky naznačující, že by Česko k dohnání úrovně západních armád muselo příštích pět až deset let dávat na obranu dvojnásobek než dnes, tedy až 4 procenta HDP.

Tyto na první pohled „účetní poznámky“ by ovšem v případě překlopení do praxe mohly mít fatální makroekonomické dopady. Přitom celková geopolitická situace reálně nahrává úvahám o větších zbrojních výdajích. Politicko-vojenský tlak na zvyšování vojenského rozpočtu a důvody k tomu kulminují. Již zmiňovaný šéf naší armády Řehka před pár dny opět varoval, že vojenské napadení Česka nelze vyloučit.