Chovancovi nevadí nasazení policistů i bez souhlasu členských států EU
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Česku přitom, na rozdíl například od Polska, nevadí, že stráž má mít podle návrhu Evropské komise možnost zasáhnout na území členské země EU i bez jejího souhlasu. Polský ministr vnitra Mariusz Blaszczak při příchodu zdůraznil, že polskou podmínkou v otázce společné pohraniční a pobřežní stráže je zachování suverenity členských zemí. Slovenský ministr Robert Kaliňák čeká nad plánem, který chápe jako pragmatické řešení, živou diskusi.
Podle Chovance je právě otázka možnosti budoucí stráže zasahovat na území členské země bez jejího souhlasu „neuralgickým“ bodem, který je třeba si vyříkat. Ministr poznamenal, že Česko může podpořit obě varianty řešení, nad věcí se dnes ministři vnitra V4 ještě sejdou.
„Chceme samozřejmě vyjít vstříc svým partnerům z V4, kteří s námi byli v těch těžkých dobách. Budeme naslouchat jejich hlasu a ten ústupek by musel být u nich. Pokud ne, budu podporovat názor našich partnerů ve V4,“ vysvětlil Chovanec.
Proti plánu v minulosti protestovali také Řekové.
Změna pravidel
Návrh na zřízení společné pohraniční a pobřežní stráže předložila Evropská komise loni v polovině prosince. Celkem až dva tisíce jejích příslušníků by mělo v případě potřeby umět do tří dnů začít pomáhat členské zemi Evropské unie s ostrahou její vnější hranice.
Nasazeni by ovšem podle původního návrhu mohli být také v situaci, kdy ochranu členský stát není schopen či ochoten zajistit. Pokud by byl takový postup odsouhlasen, jednalo by se o významnou změnu dosavadních pravidel, podle nichž je za ochranu své vnější hranice odpovědná každá členská země.
Plán na vznik stráže, která by nahradila současnou agenturu Frontex, chtějí mít členské země EU dohodnutý v první polovině letošního roku.
