Sobotka přivítal, že se kauzou bude zabývat policie, více nechtěl případ komentovat. „Je třeba dát prostor, aby celá věc byla objektivně prošetřena,“ uvedl Sobotka. Babiš se zasedání kabinetu neúčastnil, je v zahraničí. ČTK řekl, že nařčení odmítá a věc připisuje „Chovancově PR“.
Chovanec prý v létě obdržel informaci, že „pracovníci jistého vydavatelství chtějí zadat“ jeho fotomontáž z plzeňského klubu. „Prý, abych se rozpovídal… Před pár týdny jsem dostal info, že fotomontáž je doručena objednateli. Obrátil jsem se tedy na tajné služby,“ uvedl Chovanec.
Dnes ho podle jeho vyjádření navštívili dva bulvární novináři a přinesli fotomontáž. Fotografie Chovance s nahou dívkou přišla podle vyjádření společnosti Mafra do redakce serveru Expres.cz. „Podle standardních novinářských pravidel se dva redaktoři Expresu.cz obratem 1. října objednali k panu ministrovi,“ uvedla v dnešním vyjádření mediální společnost.
Pracovníci mediálního domu se zájmy v politice si měli v zahraničí zadat vyrobu kompro fotomontáže konkurenčního politika.Nevěříte?Ale ANO..
— Milan Chovanec (@Milan_Chovanec) October 5, 2015Dnes ráno navštívili Chovance na ministerstvu vnitra s dotazem, zda je fotografie montáž, nebo zda o ní něco ví. Ministr novinářům podle Mafry řekl, že ví, o co se jedná, že se ho někdo touto cestou snaží očernit a že již informoval bezpečnostní složky. „Inkriminovanou fotografii redaktorům zpět nevrátil a oznámil, že se obrátí na Policii ČR,“ uzavřela Mafra své vyjádření.
Chovanec uvedl, že veškeré získané informace předal v rámci trestního oznámení policii. „Pro fajnšmekry zveřejňuji fotomontáž. Nic moc..,“ komentoval kvalitu fotografie. Na Twitteru zveřejnil i originál snímku, z něhož byla fotomontáž vyrobena. Na sociálních sítích se okamžitě objevily parodické verze fotomontáže s dalšími českými politiky či různé ironické poznámky.
Chovanec dopoledne bez dalších podrobností napsal, že „pracovníci mediálního domu se zájmy v politice si měli v zahraničí zadat výrobu kompro fotomontáže konkurenčního politika. Nevěříte? Ale ANO..“. Později odmítl potvrdit, že jde o narážku na koaliční hnutí ANO a vydavatelství Mafra. Odpoledne pak zveřejnil fotomontáž a další svá vyjádření.
„Chovancův krok přichází ve chvíli, kdy Mafra zveřejnila několik textů nepohodlných sociální demokracii a především premiérovi Sobotkovi,“ komentoval dnes případ internetový deník Neovlivní.cz. Připomíná například články o podnikatelských aktivitách premiérova přítele Radka Pokorného či privatizaci OKD.
4. Veškeré získané info předávám v rámci trestního oznámení policii. Pro fajnšmekry zveřejňuji fotomontáž. Nic moc.. pic.twitter.com/xN2ewjPTo7
— Milan Chovanec (@Milan_Chovanec) October 5, 2015| Výběr případů, kdy se na veřejnosti objevily materiály kompromitující nebo diskreditující české politiky |
|---|
| Aféra „Zemanův kufřík“ (1997) - Na podzim 1996, mezi dvěma koly voleb do Senátu, tehdejší předseda Sněmovny Miloš Zeman (ČSSD) obvinil ministerstvo vnitra vedené Janem Rumlem (tehdy ODS) a Bezpečnostní informační službu (BIS) z toho, že společně vytvářejí operativní skupiny, jejichž cílem je sledování a případná diskreditace opozičních, ale i koaličních stran. Zeman svá tvrzení dokládal obsahem hnědého kufříku, který podle jeho tvrzení měl obsahovat důkazy pro jeho slova. Postupně však vyšlo najevo, že obsah „Zemanova kufříku“ se skládá z velké části z padělků. Další spisy byly sice autentické, ale týkaly se regulérní činnosti tajné služby. |
| Kauza Olovo (2000) - V květnu 2000 se v tisku objevily informace o tom, že se v okruhu poradců tehdejšího premiéra Miloše Zemana chystala diskreditační kampaň s názvem Olovo, namířená proti tehdejší místopředsedkyni Sněmovny Petře Buzkové (ČSSD). Podle Mladé fronty Dnes byla přichystána obvinění, že měla v minulosti problémy s mravnostní policií, kontakty s komunistickou StB nebo že se nestará o dceru. Bylo podáno několik trestních oznámení a v září 2000 pak policie obvinila dva novináře, kteří o případu psali, a Zemanova poradce Vratislava Šímu, údajného autora dokumentu. Potrestán nikdo nebyl (novináři Jiří Kubík a Sabina Slonková dostali prezidentskou milost, Šímovo jednání pak podle žalobce nebylo dostatečně společensky nebezpečné). |
| Hanopis o Haně Marvanové (2002) - Krátce před volbami dostala řada novinářů a politiků elektronickou poštou dokument nazvaný Dvojí tvář Hany M. Anonymní autor v něm rozebíral soukromý život tehdejší šéfky Unie svobody, líčil ji jako „bezskrupulózní dračici, která cynicky ničí své milence“. Vyšetřování ukázalo, že byl odeslán z počítače v redakci Českého rozhlasu 6, patřícího bývalému příteli Marvanové Radkovi Kubičkovi, nepodařilo se ale určit, kdo konkrétně e-maily odeslal. Ve stejné době vyšel o soukromém životě Marvanové článek v časopise Hustler, za kterým stáli redaktoři Lidových novin Miroslav Korecký a Ondřej Bílek. Ti ale odmítli, že by měli něco společného s hanopisem. |
| Kauza poslanců Moravy a Tlustého (2008) - V září 2008 vyvolaly pozdvižení aktivity poslance ODS Jana Moravy, který údajně sháněl kompromitující materiály na své kolegy ze Sněmovny, mimo jiné nechal sledovat dceru poslankyně zelených Olgy Zubové a šířil intimní fotografie Tlustého. Moravovo jednání tehdy natočil skrytou kamerou reportér televize Nova, s reportéry spolupracoval právě Tlustý, který se také nechal při sehrané scénce nafotit s dívkou v hotelovém bazénu. ODS se distancovala od jednání obou svých poslanců, Morava odešel ze Sněmovny, Tlustý se později se stranou rozešel a na jaře 2009 přispěl k pádu vlády Mirka Topolánka. |
| Dovolená Mirka Topolánka v Toskánsku (2009) - V létě 2009 se v tisku objevily fotografie tehdejšího předsedy vlády Mirka Topolánka během odpočinku v italském Toskánsku. Kromě klasických „dovolenkových“ fotografií se postupně začaly objevovat snímky zachycující další politiky, podnikatele či lobbisty. Například Topolánkova spolupracovníka Marka Dalíka, exministra dopravy za ODS Aleše Řebíčka, jeho bývalého náměstka Jiřího Hodače, tehdejšího šéfa ČEZ Martina Romana nebo lobbisty Vladimíra Johanese. Topolánek se stal terčem ostré kritiky, i kvůli nejasnostem kolem majitele vily, v níž dovolenou trávil. Později se potvrdilo, že za zveřejněním snímků stál bývalý šéf civilní rozvědky Karel Randák. |
| Útoky na Karla Schwarzenberga při volbě prezidenta (2013) - Během volební kampaně před přímou volbou hlavy státu se objevila řada lží o rodině i osobě Karla Schwarzenberga. Ty se zaměřovaly na citlivá témata kolem německé okupace a poválečného odsunu Němců. Tým kolem pozdějšího vítěze voleb Miloše Zemana stál například za šířením nepravdivých informací o nacistických symbolech na údajném rodovém sídle Schwarzenbergovy manželky, tehdejší místopředseda Strany práv občanů - zemanovců Zdeněk Štengl zase šířil, že „Schwarzenberg kandiduje na Hrad, jen aby zrušil Benešovy dekrety a otevřel cestu sudeťákům k navrácení majetku“. Těsně před druhým kolem se pak v deníku Blesk objevil nepodepsaný inzerát útočící proti Karlu Schwarzenbergovi. |
