Chyba v zákoně může odstavit Vitáskovou z ERÚ

Alena Vitásková, ERÚ

Alena Vitásková, ERÚ Zdroj: CTK/Sterba Martin, Fluger Rene

Předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková možná nevydrží v úřadu do konce funkčního období, které skončí v polovině roku 2017. Důvodem je chyba v novele energetického zákona, která už prošla Senátem, a prezident Miloš Zeman ji slíbil podepsat.

Novela od 1. ledna 2016 podřídí vedení ERÚ zákonu o státní službě. Oslovení právníci se v názoru, co přesně to bude pro Vitáskovou znamenat, rozcházejí. V každém případě se ale odpůrcům šéfky ERÚ – a těch není málo – otvírá možnost zbavit ji funkce.

Lidé z okolí Vitáskové tvrdí, že převést předsedkyni pod zákon o státní službě nelze a celé vedení na konci roku skončí. Náměstek pro státní službu by pak na její místo vypsal výběrové řízení. I kdyby se ho chtěla Vitásková zúčastnit, její šance by byly nejisté. Během čtyř let v čele úřadu si znepřátelila provozovatele obnovitelných zdrojů, bojovala s plynárenskými firmami, loni i letos ostře kritizovala ministerstvo průmyslu právě kvůli novele energetického zákona. Označila ho za paskvil a nepřímo vyzvala ministra průmyslu, aby odstoupil.

Vitásková zůstane až do konce funkčního období, věří MPO

Právě ministerstvo však soudí, že Vitásková bez problémů přejde pod režim zákona o státní službě a setrvá v něm až do konce funkčního období bez nutnosti účastnit se výběrového řízení. „Funkce předsedy a organizace ERÚ zůstává stejná až do 1. srpna 2017 včetně všech rozhodovacích kompetencí, jak je definuje energetický zákon dnes,“ říká náměstek ministra průmyslu Pavel Šolc. V takovém případě ovšem ze zákona o státní službě například vyplývá, že náměstek pro státní službu každý rok vedoucí úředníky hodnotí. Pokud dospěje k závěru, že má úředník nevyhovující výsledky, může ho odvolat.

V každém případě bude epizoda s předsedou energetického úřadu jako státním úředníkem trvat jen rok a půl. Od 1. srpna 2017 totiž začne úřad řídit nově vytvořená pětičlenná Rada ERÚ. A na ni se už zákon o státní službě vztahovat nebude. „Vedení úřadu se o situaci bude teprve radit, jak dál postupovat. Z našeho pohledu jde však o hrubé porušení nezávislosti ERÚ,“ tvrdí mluvčí úřadu Jiří Chvojka.

Kvůli vzniku rady bylo nutné novelizovat zákon o státní službě – vyjmout z jeho působnosti členy rady a škrtnout výjimku pro předsedu a místopředsedy ERÚ, kteří pod něj do té doby nespadali. Ministerstvo průmyslu si však neohlídalo termíny. Novela zákona začne platit už od příštího roku, ale Rada ERÚ vznikne až o rok později.

Sporný souběh zákonů

Právníci netvrdí, že by Vitásková měla hned skončit, ale upozorňují na souběh zákona o státní službě a energetického zákona. Podle jednoho právního výkladu po novém roce musí náměstek pro státní službu, který vedoucí státních úřadů jmenuje, vypsat na šéfa ERÚ výběrové řízení. Jiný názor uvádí, že výběrové řízení nebude třeba.

Do střetu se oba zákony dostávají i v případě odvolávání vedoucích úředníků. Zatímco podle zákona o státní službě může být důvodem k odvolání negativní roční hodnocení, energetický zákon takový důvod nezná. Je pak otázka, do jaké míry se může na předsedkyni úřadu vztahovat zákon o státní službě, aniž by byla porušena ustanovení energetického zákona, například o nezávislosti úřadu.

Právě kvůli nezávislosti ERÚ je jeho vedení z úřednického zákona vyňato. Výjimky má úřad i při určování počtu úředníků, organizační struktury či výše peněz na platy. Vedení ERÚ při tvorbě zákona o státní službě za tyto výjimky tvrdě bojovalo. Uvádělo i posudky Evropské komise, podle níž se úřednický zákon nemá na vedoucí nezávislých regulátorů vztahovat.