Pokud by se socialisté a lidovci s topkaři dohodli, mohlo by to změnit politický poměr sil v kabinetu. Předseda hnutí ANO, ministr financí Andrej Babiš, u jednání nebyl, byť se fiskální pakt týká veřejných rozpočtů. Jádro jednání je dostatečně známé. TOP 09 je připravena podpořit vládní rozpočty, pokud bude kabinet od roku 2016 snižovat strukturální deficit o půl bodu ročně.
Při tomto tempu by měl deficit v roce 2018 činit 0,3 procenta, čímž by Česko vyhovělo podmínkám fiskálního paktu. Strukturální schodek odráží skutečné hospodaření, je očištěn od vzestupů a pádů ekonomiky. Půl procenta HDP pak představuje zhruba devatenáct miliard korun.
Opoziční smlouva á-la Kalousek?
To, co Miroslav Kalousek nabízí, se podobá opoziční smlouvě, kterou před lety uzavřely ČSSD a ODS. I tenkrát se prvotně hrálo o to udržet na uzdě fiskální politiku. Nyní ale podobné ujednání komplikuje přítomnost ANO ve vládě. Babišovou mantrou je nezvyšovat daně, a tu případná dohoda smazala. Ministr financí se už také před časem vůči Kalouskovu návrhu ostře vymezil. V televizní debatě mu vmetl do tváře, že se vládní koalici vysmívá.
„Pokud bychom měli akceptovat podmínky strukturálního deficitu v rámci fiskálního paktu, tak bychom museli jít na deficit někde v řádu šedesáti miliard. Museli bychom všem státním zaměstnancům dát poloviční výplatu,“ prohlásil mimo jiné šéf státní pokladny.
Pouhé omezování výdajů by ovšem nepřipustil ani premiér. Uvědomuje si ale, že kýženého cíle lze dosáhnout mixem opatření – šetřením a souběžným zvýšením daní. Což by byla voda na sociálnědemokratický mlýn. ČSSD stále neustoupila od vidiny sektorové daně, zatím vyčkává, až se Babiš spálí, protože nedosáhne na slibované miliardové úspory.
Spěchat socialisté nemusejí, otevřená zadní vrátka se ovšem hodí. Navíc bez dohody alespoň s jednou opoziční stranou nemá vláda šanci fiskální pakt ve sněmovně prosadit.
