Chystaným jednotkám rychlé reakce Česko nabízí speciální síly

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: Siebert Martin/Euro

Česká republika do budoucích sil NATO, schopných velmi rychle reagovat na ohrožení členské země aliance, nabídne 150 příslušníků 601. skupiny speciálních sil spolu s několika vrtulníky, oznámil na summitu Severoatlantické aliance prezident Miloš Zeman. V rychlé jednotce celkem bude až pět tisíc mužů, její velitelství by mohlo sídlit v Polsku.

Nově vzniklé síly budou složeny z několika tisícovek vojáků pozemních jednotek doplněných podporou námořních a vzdušných sil. Podle šéfa aliance Anderse Fogh Rasmussena budou schopny zasáhnout v případě ohrožení jakékoli členské země během pouhých několika dní. Jednotka má být součástí reformovaných aliančních sil rychlé reakce (NRF).

Podle českého ministra obrany Martina Stropnického zvažuje Česko vedle nasazení vojáků ze speciálních sil také další možnosti. Ministr zmínil logistiku či české protichemické odborníky. ČR byla podle něj jednou z prvních zemí, která oznámila konkrétní příspěvek.

Britský premiér David Cameron dnes ráno oznámil, že jeho země je připravena do nových sil nabídnout až 3500 vojáků. Podle něj by toto uskupení mělo být schopné do dvou až pěti dnů zasáhnout kdekoliv po světě.

Velitelství v Polsku

Konkrétní podobu budoucího uskupení teprve doladí vojenští odborníci aliance. Z vyjádření aliančních politiků je dosud zřejmé, že síla by měla mít velikost brigády, tedy okolo 4000 či 5000 vojáků, a k dispozici leteckou i námořní podporu a právě také speciální jednotky, tedy zvažovaný český příspěvek. Velitelství by zřejmě mohlo být umístěno v polském Štětíně.

Jednotka má velmi rychle reagovat na ohrožení, protože bude využívat předem připravené zásoby na území členských zemí, například munice a paliva. Podle slov generálního tajemníka Rasmussena tak bude moci „cestovat nalehko, ale udeřit tvrdě“. „Pokud jen pomyslíte na útok na jediného spojence, budete čelit celé alianci,“ prohlásil Rasmussen.

Odpověď na ukrajinskou krizi

Nová alianční síla bude součástí odpovědi NATO na změnu bezpečnostního prostředí v Evropě po ukrajinské krizi a především ujištěním východním členům NATO, že v případě napadení se nebudou muset v prvních dnech bránit zcela sami. Pobaltské země žádají trvalé rozmístění aliančních jednotek, takový návrh se ale nejspíš neuskuteční.

Jednotky nově vznikajícího uskupení, které v něm budou střídavě rotovat, budou zřejmě umístěny ve svých domovských zemích, společně budou ale intenzivně cvičit.

Příští summit bude v Polsku

S rozhodnutím o vzniku nového uskupení dalo najevo spokojenost právě Polsko, které je zastáncem tvrdého přístupu vůči Moskvě a hlasitě požadovalo přítomnost dalších aliančních vojáků v zemi. Prezident Bronislaw Komorowski na závěr jednání prohlásil, že krok „otvírá cestu k evidentnímu posílení východní části aliance“. Jeho země bude také hostit příští summit NATO ve Varšavě za dva roky.