Čína instaluje více průmyslových robotů než kterýkoliv jiný stát na světě. Dodávky se poslední rok zvýšily o 27 procent na 90 tisíc jednotek, což je téměř třetina celosvětové poptávky. Podle Mezinárodní federace robotiky se uvedené množství jednotek v roce 2019 zvýší téměř na dvojnásobek. Masivní nárůst v počtu průmyslových robotů dříve zažilo i Česko. Další vlna přijde, míní analytici.
Čínská vláda uvádí robotizaci jako jednu ze svých priorit i ve své strategii s názvem Made in China 2025. Číňané podle ní mají roboty nejen houfně instalovat, ale být schopni je rovnou vyrábět. A to v počtu 100 tisíc kusů ročně do roku 2020. V roce 2015 jich přitom vyprodukovali 33 tisíc.
S uvedenou vizí souvisí také záměr zvýšit podíl nákupu robotů od čínských výrobců z 31 procent minulý rok na 50 procent do roku 2020.
Nárůst počtu průmyslových robotů má zajistit, že se tamní ekonomika lépe vyrovná s postupným propadem podílu pracujících v čínské populaci v důsledku jejího stárnutí. Rozsáhlejší zapojení robotů do výroby však také podle agentury Bloomberg přináší riziko dalšího rozevírání příjmových nůžek mezi jednotlivými vrstvami obyvatelstva, což může vést až k poklesu domácí poptávky. Ta dlouhodobě v Číně nepatří k nejsilnějším, připomíná Bloomberg.
Trend robotizace se však nejspíše nevyhne ani Česku, přestože zde firmy nasazovaly automatizované systémy již v předchozích letech. Nedávní největší skokani v počtu industriálních robotů byly právě evropské země v čele s Českou republikou a Polskem, a to konkrétně mezi lety 2010 až 2015,
Tehdy v tuzemsku narostl počet nově nainstalovaných robotů za rok o čtyřicet procent, v Polsku šlo o procent dvacet šest. Tahounem v případě Česka přitom byl zejména automobilový průmysl.
"Tento sektor je ve své podstatě tahoun automatizace,” uvádí Daniel Havlíček ze společnosti FANUC, mezinárodního výrobce průmyslových robotů. Podle Havlíčka nicméně mohou v automatizaci zaostávat subdodavatelé jednotlivých automobilek a další menší firmy, na než nebývá kladen tak velký automatizační tlak. Stávající ekonomická situace však i tuto skutečnost začíná měnit.
“Rostoucí poptávka po průmyslových strojích jde také ruku v ruce se situací na trhu práce. Pokud nejsou zaměstnanci dostupní, hledají firmy alternativní řešení, které často nacházejí v automatizaci určitých výrobních uzlů,” vysvětluje Havlíček.
Představu, že Českou republiku "robotická revoluce" teprve čeká, podporuje také vládní analýza z roku 2015. Podle ní bude přes 40 procent Čechů a Slováků v budoucnu muset změnit svou pracovní náplň nebo rovnou profesi. Zadní vrátka by měli hledat především ti lidé, jež vykonávají rutinní práci, řidiči, pokladní či fyzicky náročnou práci, při které se úkony opakují anebo ti, kteří jen zadávají údaje do počítače.
"Poptávka po pracovní síle se bude diverzifikovat. Jednak na trh práce vstoupí absolventi, kteří musí mít požadovanou kvalifikaci a dovednosti, jednak budou na trh práce uvolňování zaměstnanci, kteří budou potřebovat rekvalifikaci," vysvětluje mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro.
Nastíněný vývoj však nutně neznamená, že by lidé nutně museli skončit bez práce. „Mezi roky 1999 až 2010 v Evropské unii nástup robotů zničil asi 10 milionů pracovních míst, ale zároveň jich vytvořil 21 milionů," uvedl pro iRozhlas ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda.
I přes navýšení jejich počtu v české ekonomice však rozšíření robotizace stále nedosahuje hodnot například Německa a některých dalších ekonomicky vyspělých zemí, jejich využití se však má rozšiřovat.
Podívejte se, co umí současní humanoidní roboti:
