Církev znovu vysoudila majetek před ústavním soudem, její šance rostou

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: 7 Tomas Blazek

Římskokatolická církev dnes opět uspěla ve sporu o kdysi zabavený majetek. Ústavním soud potvrdil, že církev ve skutečnosti nepřišla o lesy na novojičínsku, ačkoli byly po únoru 1948 převedeny na stát.

Senát ústavního soudu se přiklonil na stranu Biskupství ostravsko-opavského a zrušil rozsudky obecných soudů v této věci, které dříve vyhrály státní Lesy ČR. Verdikt ještě více zvýšil šance, aby se církve či řeholní řády dostaly ke svým někdejším statkům prostřednictvím jednotlivých soudních sporů. Otevřel totiž možnost pro případy, kdy církve argumentují jednáním v dobré víře. Dosud se tento aspekt ve sporech o církevní majetky neuplatňoval.

Předmětem sporu byly hlavně lesní pozemky, jež v minulosti patřily farnosti Ženklava. Pozemky sice po komunistickém převratu přešly na stát, změna ale nebyla řádně zapsána v pozemkových knihách. Díky tomu mohla církev po roce 1989 tvrdit, že jí pozemky patří. V roce 2008 potom farnost tyto lesy darovala biskupství, Lesy ČR ale odmítaly tento převod uznat. Se svojí žalobou potom uspěly před okresním i krajským soudem a na jejich stranu se loni přiklonil i Nejvyšší soud. Biskupství potom sáhlo k ústavní stížnosti, která jí dala za pravdu.

Podle ústavního soudu biskupství jednalo v dobré víře, což v tomto případě „přebíjí“ námitku, že mohlo koupit pozemky od nevlastníka. „Obecné soudy dostatečně nezvážily tvrzení dobré víry,“ uvedl Ústavní soud, podle něhož dřívější judikáty porušily ústavní práva biskupství.

Ústavní soud dnes také už poněkolikáté připomněl, že církve přes dvacet let čekají na slíbený zákon o majetkovém vypořádání a označil nečinnost parlamentu za protiústavní. Poslední návrh takového zákona, který předložila vláda premiéra Nečase, narazil na odpor sociálnědemokratické většiny Senátu a prezidenta Václava Klause. Zatím není známo, zda se současná sněmovna k vetované předloze vůbec vrátí.

Další úspěch u soudu by tak mohl církve posílit v odhodlání, aby nečekaly na schválení restitučního zákona a pustily se k vymáhání majetku například určovacími žalobami. Postoj ústavních soudců jim dává téměř jistotu, že ve finále vždy uspějí. Dosud se církve pouštěly do jednotlivých sporů pouze v případě, kdy odhalily úřední šlendrián komunistických úřadů, například chybějící zápis do pozemkových knih. „Takových případů je mnohem víc,“ řekl advokát Roman Krakovka, právní zástupce biskupství.