Církevní experti odmítli všechny výhrady ČSSD k restitucím

Alena Gajdůšková

Alena Gajdůšková Zdroj: ctk

Zástupci církví odmítli všechny výhrady, které k podobě restitucí měly během společného jednání ČSSD a ANO. Část připomínek politiků prý vychází z ideologicky ovlivněného postoje k církvím a uvádějí zřetelně nepravdivá tvrzení. Církve zároveň navrhly ukončit jednání expertní komise o změně restitucí, politici návrh akceptovali.

Zástupci církví v komisi vyzvali vládu, aby s nimi zahájila oficiální jednání o modelu další spolupráce mezi státem a církvemi. Zároveň souhlasí se zveřejňováním svého hospodaření a jsou ochotny se podřídit finančnímu auditu, což si vyžádá změnu zákona z roku 2002 o církvi, nikoli zákona majetkovém vyrovnání s církvemi.

Vedoucí vyjednávacího týmu Alena Gajdůšková (ČSSD) dnes odpoledne pohrozila, že pokud se tým sociální demokracie a hnutí ANO nedohodne s církvemi na úpravě restitucí, mohly by se zdanit finanční náhrady, které církve dostávají za nevydaný majetek.

Hrozba vážných sporů

Gajdůšková však připustila, že případná změna zákona o majetkovém vyrovnání by s sebou nesla rizika vážných sporů, kvůli tomu, že stát s církvemi uzavřel také restituční smlouvy, které se bez jejich vůle nedají změnit. Zdanění náhrad, například za pomoci zvláštní daně, by šlo ale prosadit i navzdory církvím.

Premiér Bohuslav Sobotka dnes uvedl, že schválení církevních restitucí připomíná hlasování v ukrajinském parlamentu. Sobotka kritizoval, že se o církevních náhradách rozhodlo většinou jednoho hlasu „na poslední chvíli“. U tak rozsáhlých převodů majetku to podle něj není v civilizované zemi možné.

ČSSD mohla restituční zákon ovlivnit

Zástupci církví uvádějí, že tohle církvím nemůže být kladeno za vinu. Ústavní soud ve svém nálezu potvrdil, že návrh byl přijat legitimním a legálním způsobem, připomíná materiál církevních zástupců v komisi a dodává, že ČSSD měla po dobu více než 20 let příležitost spolupůsobit na přijetí restitučního předpisu, zejména v době, kdy byla vládní stranou.

Také jiné právní předpisy v posledních 20 letech byly přijímány těsnou většinou a nemá to vliv na jejich legitimitu. „Naopak v letech 1948-1989 byly právní předpisy přijímány 'velkými většinami' a právní řád se z důsledků takto přijímaných předpisů dosud nevzpamatoval,“ uvedly v prohlášení církve.

Podle dokumentu také není pravdou, že představitelé církví deklarovali, že „zákonem z roku 1990 jsou veškeré nároky církví na vydání majetku vypořádány“. Takzvaný výčtový zákon umožnil činnost katolickým řeholním řádům, které komunisté násilně potlačovali.

Zástupci církví uvádějí, že výhrady ČSSD a ANO chybně vycházejí především ze srovnávání zákona o majetkovém vyrovnání pouze s jedním restitučním předpisem z minulosti - zákonem o půdě z roku 1991. Podle církví ale obě normy uplatňují odlišnou restituční metodu a vztahují se na odlišně vymezený okruh majetku, a jsou proto principiálně nesrovnatelné.