Církevní pokušení: Z polí jsou drahé parcely

Církevní restituce

Církevní restituce Zdroj: E15

Křižovníci, kteří sídlí na pražském Křižovnickém náměstí, odhadují,
že z původního majetku 5900 hektarů půdy dostanou maximálně polovinu.
Křižovníci - bohatý řád.
Lukrativní parcela. Parcela o rozměru 11,6 hektaru v katastrálním území Hlubočep mezi
Barrandovem a Slivencem bude pro křižovníky slušným ziskem.
Úleva. Starostka Slivence Jana
Plamínková vrácení statku
křižovníkům vítá.
Chátrající ruina. Rozsáhlé hospodářské sídlo v pražském Slivenci původně patřilo křižovnickému řádu
s červenou hvězdou. Od té doby, co ho po roce 1948 znárodnili komunisté, se o něj ale nikdo nestaral.
5
Fotogalerie
Mezi pražskými čtvrtěmi Barrandovem a Slivencem se rozkládá veliká louka ve tvaru trojúhelníku. Všude kolem ní během uplynulých let vyrostly rezidenční projekty firem, jako je Central Group. Rozlehlé travnaté parcele se ale developeři jako zázrakem vyhýbali. Jde totiž o takzvaný blokovaný pozemek, který spravuje Pozemkový fond.

Nyní může 11 hektarů velkou parcelu v žádané lokalitě, kde se metr čtvereční prodává za pět tisíc korun, dostat zpátky jeho původní majitel, řád křižovníků s červenou hvězdou. Křižovníkům pozemek znárodnili komunisté v padesátých letech, kdy byl Slivenec zemědělskou vesnicí za hranicí Prahy.

Louku vrací do rukou řádu takzvaný zákon o církevních restitucích, který před dvěma týdny schválili poslanci a který čeká už jen na podpis prezidenta. Církve, řády a kongregace takto v Praze i dalších městech přijdou k mnoha lukrativním stavebním parcelám. Řád křižovníků tvrdí, že je neprodá.

Když v roce 1948 komunisté církvím znárodnili jejich majetek, často šlo o orná pole daleko za městem. Jak se města rozrůstala, z polí se postupně staly stavební parcely pro nové městské části. Dnes, po více než šedesáti letech, se stát rozhodl křivdy napravit a církvím část zabaveného majetku vrátit. Jde o pole, lesy, zruinované budovy, ale také velice lukrativní stavební parcely v Praze a dalších městech, za které by developeři ochotně zaplatili desítky milionů korun. Církve však tvrdí, že se majetku zbavovat nehodlají.

Ať už tu nestojí taková obluda

Uprostřed pražské čtvrti Slivenec stojí rozlehlý zanedbaný statek z 18. století. Původně patřil Rytířskému řádu křižovníků s červenou hvězdou, kteří tu měli své hospodářství, v roce 1948 ho zabavili komunisté. Tehdy byl Slivenec zemědělskou vesnicí uprostřed polí, součástí Prahy se stal až v roce 1974. Dnes je statek obklíčený řadami nových rodinných domků, které tu postavily developerské firmy Central Group a Mramorka. Nikdo se o něj pořádně nestará, protože oficiálně nikomu nepatří, a mezi novostavbami působí obrovská zchátralá budova jako pěst na oko. Nyní ale poslanci schválili církevní restituce a statek by měl přejít ze správy Pozemkového fondu zpátky do rukou křižovníků.

„Já jsem hlavně ráda, že to bude mít zase majitele. Ať už tu nestojí taková obluda uprostřed obce. A církve, jestli byly v něčem opravdu dobré, tak to byla správa majetku,“ říká starostka Slivence Jana Plamínková, když mě v mrazivém listopadovém ránu po statku provádí. Starostka už prý s křižovníky jedná o tom, co bude s nemovitostí dál. Měl by tu vzniknout dům pro seniory na důstojné dožití. Zchátralý statek ale bude potřebovat stomilionovou investici.

Křižovníci: V Praze dostaneme jen zlomek

To by pro křižovnický řád nemusel být až tak velký problém. Pokud parlamentem schválené církevní restituce podepíše prezident, z křižovnického řádu se stane bohatý pozemkový vlastník. Ve Slivenci mu podle starostky připadne třicet tisíc metrů čtverečních plochy, o kus dále směrem k Barrandovu dostane řád plochu o 116 tisících metrech čtverečních.

Metr tu stojí čtyři až pět tisíc korun a Slivenec platí za žádanou lokalitu – za posledních deset let se počet obyvatel zdvojnásobil. Pokud by tedy řád alespoň část pozemků prodal, získal by do kasy desítky milionů korun. Další lukrativní parcely na něj čekají zřejmě v Ďáblicích.

Nic takového však křižovníci nejspíš neudělají. „Řád nemá v plánu prodávat majetek. Jedině kdyby to obci opravdu bránilo v rozvoji. Priorita řádu je pozemky neprodávat a na vrácených pozemcích hospodařit. Co se týče lesů, o ty se chceme starat sami. Ornou půdu pronajmeme stávajícím uživatelům. Pro bývalé velkostatky, které se nám vracejí ve velmi zpustošeném stavu, budeme využití hledat,“ říká Alena Slačíková, která má u křižovníků na starost správu majetku.

Hrubý odhad původního majetku řádu je 5900 hektarů půdy. Z této plochy však bude předmětem vydání jen část. Povinnou osobou, která má církvím majetek vracet, je podle zákona o restitucích pouze stát, tedy Pozemkový fond, Lesy ČR a několik dalších úřadů.

Například hlavní město Praha ale povinnou osobou není, a když je majetek v jeho vlastnictví, nic vracet nebude. Také pokud jsou pozemky zastavěné, tak vydány nebudou. „Dostaneme ani ne polovinu našeho původního majetku. Třeba v Hloubětíně získáme maximálně 15 procent z původní rozlohy,“ říká Slačíková, když ukazuje katastrální mapu s pozemky řádu.

Prodávat nechceme, zní od církví

Podobný tón jako od křižovníků zní z Arcibiskupství pražského, které je jedním z nejvýznamnějších restituentů. „Majetek budeme spravovat v zásadě podobným způsobem, jako to děláme nyní, to znamená zejména pronajímat. Jedinou výjimkou jsou lesní pozemky, které budou spravovány nově vytvořeným útvarem pro lesní hospodaření. Prodej nemovitého majetku není postup, který by byl v katolické církvi běžně používán,“ uvedl Karel Štícha, ekonom arcibiskupství.

Jak ale dříve zjistil časopis Euro, některé církve už mají s developery připravené smlouvy o smlouvách budoucích. Předmětem těchto smluv je prý výměna pozemků církví za náhradní pozemky (rozuměj méně lukrativní) patřící developerům. Arcibiskupství může získat do svého vlastnictví zhruba 1400 hektarů zemědělské půdy, 15 tisíc hektarů lesní půdy a několik desítek budov.

Římskokatolická církev získá v církevních restitucích zdaleka nejvíce majetku – 98 procent. „Nejvíce majetku by mělo být vráceno Arcibiskupství olomouckému, Biskupství ostravskoopavskému a Arcibiskupství pražskému. Z řádů a kongregací se pak jedná zejména o strahovské premonstráty, premonstráty v Teplé a Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou,“ uvedl pro deník E15 Aleš Chocholáč z ministerstva kultury.

Pozemkový fond: Mají na to svaté právo

„My se teď učíme orientovat v jejich hierarchii. Kdo za ně jedná, kdo je statutárním orgánem, kterému máme vydat majetek,“ popisuje praktické starosti s restitucemi Petr Šťovíček, náměstek Pozemkového fondu, jenž dosud spravoval majetek církví a který jim ho bude vydávat.

Církve budou moci o majetek žádat od prvního ledna a na podání žádosti budou mít rok. U pozemkového fondu musí církev dokázat, že jí majetek před rokem 1948 patřil. Úřad pak bude mít šest měsíců, aby rozhodl o vydání, či nevydání. „To může být také problém. Ty zápisy jsou někdy značně staré. Budeme potřebovat třeba překladatele z kurentu, písma ze 17. století, které vypadá trochu jako švabach,“ popisuje Šťovíček.

Vedle restitucí navíc církve mohou pozemky žádat soudní cestou. V některých případech došlo k převodu církevního majetku z pozemkového fondu na nového vlastníka. Takové převody může církev napadnout. „Myslím, že i kdyby nebyly restituce, tak by se církve dožadovaly majetku soudně. Mají na to svaté právo,“ říká Šťovíček.

No konečně, říkají obce

České veřejnosti se podle průzkumů vracení majetku církvím nelíbí. Souhlasí s ním jen šestina oslovených, třetina si dokonce myslí, že zabavení v roce 1948 bylo správné. Podle dvou ze tří Čechů je sporné, jestli církve majetek skutečně vlastnily. Dvě třetiny lidí si myslí, že už by se církvím nemělo vracet nic nad rámec toho, co dostaly po roce 1989.

„Lidé mají pocit, že státu se majetek bere, ne že se vrací původnímu majiteli. Otázka je, jestli stát s tím majetkem nyní dobře nakládá,“ přemýšlí o odporu české veřejnosti Slačíková od křižovníků. „Dejte nám čas. My se pokusíme najít pro majetek smysluplné využití, v souladu s tradicí a posláním řádu křižovníků, který založila sv. Anežka Česká,“ dodává.

Vrácení majetku církvím vítají obce, které na schválení zákona tlačily od roku 2004. „Je to završení našich dlouhodobých aktivit,“ říká Ludmila Němcová ze Svazu měst a obcí ČR. Podle Němcové je důležitý zejména fakt, že majetky spravované Pozemkovým fondem přestanou blokovat rozvoj obcí.