ČNB: Konec intervencí je pravděpodobný v polovině roku 2017

Guvernér ČNB Miroslav Singer

Guvernér ČNB Miroslav Singer Zdroj: Anna Vackova/E15

Bankovní rada ČNB uvedla, že jako pravděpodobné vidí ukončení režimu devizových intervencí "blíže polovině roku 2017". Informoval o tom guvernér ČNB Miroslav Singer. Rada tak upřesnila možný konec intervenčního režimu, když letos na počátku února hovořila o první polovině roku 2017. Inflace se totiž nachází pod dvouprocentním cílem. Ten by měla ČNB plnit až na počátku roku 2017. Samotná prognóza ČNB počítá s intervenčním režimem do konce roku 2016.

„S ohledem na mírně protiinflační bilanci rizik stávající prognózy vidí bankovní rada jako pravděpodobné ukončení závazku blíže polovině roku 2017,“ uvedl Singer. Centrální bankéři také podle guvernéra diskutovali o možném využití záporných úrokových sazeb.

Centrální bankéři také dnes podle guvernéra diskutovali o možném využití záporných úrokových sazeb. „Nehlasovali jsme dnes o zavedení záporných úrokových sazeb. Diskuze byla mírně delší než minule. Týkala se ale spíše kontextu ekonomického vývoje a kontextu toho, co mohou nebo nemohou v ekonomice způsobit,“ uvedl guvernér.

Bankovní rada také zopakovala, že případné posílení kurzu po opuštění intervenčního režimu bude tlumeno mimo jiné zajištěním kurzového rizika ze strany vývozců během trvání kurzového závazku, stejně jako uzavíráním korunových pozic finančních investorů a případnými intervencemi ČNB ke zmírnění kurzových výkyvů.

S ohledem na mírně protiinflační bilanci rizik stávající prognózy vidí bankovní rada jako pravděpodobné ukončení závazku blíže polovině roku 2017

Bankovní rada České národní banky opět nechala úrokové sazby na historických minimech a rozhodla o pokračování režimu devizových intervencí s cílem udržet kurz poblíž 27 Kč/EUR. Rozhodnutí o zachování sazeb bylo jednomyslné, detaily rozhodnutí o intervenčním režimu ČNB nezveřejňuje.

Rizika pro vývoj odhadovaný centrální bankou jsou podle Singera mírně protiinflační. Mezi rizika, která by mohla tlumit růst cen, patří nižší pozorovaná domácí i zahraniční inflace, pomalejší růst mezd a krátkodobý výhled cen potravin. Naopak ve prospěch většího růstu cen může působit vyšší výhled ceny ropy.