Novinka zatím nemá konkrétní podobu, takže není jasné, o kolik procentních bodů by sazba mohla stoupnout. „Nezávisle na sobě se tím zabývají legislativci z Úřadu vlády a ministerstvo financí. Vedle propočtů jde také o to, aby nový daňový zákon, který by bylo třeba přijmout, nebyl protiústavní,“ uvedl zdroj deníku E15 blízký vedení sociální demokracie. Narazil mimo jiné na skutečnost, že platnost církevních restitucí loni potvrdil Ústavní soud.
Bez ohledu na výsledek je zřejmé, že ČSSD a hnutí ANO chtějí úpravu vyrovnání státu s církvemi prosadit za každou cenu. Pokud by zdanění finančních náhrad a vyšší daň z prodeje nemovitostí měly zákonnou podobu, nemusí se s nimi dál dohadovat. Ve sněmovně by oběma stranám stačily hlasy komunistů, v Senátu má levice většinu.
„Variant je více. Záleží na tom, zda se premiér Bohuslav Sobotka s církvemi dohodne. V opačném případě by mohly přicházet v úvahu legislativní kroky, které by bylo možné prosadit v parlamentu s podporou některých stran,“ řekl poslanec ČSSD Jeroným Tejc.
Zatímco zdanění finančních náhrad ve výši 59 miliard korun by vyneslo státu v příštích třiceti letech dvanáct až čtrnáct miliard korun, efekt vyšší daně za prodej části majetku zabaveného minulým režimem odhadovat nelze. Církve, jež mají nárok na nemovitosti za 75 miliard korun, zatím neřekly, zda vůbec a v jakém rozsahu by se jich chtěly zbavit.
Představitelé církví dosud jakékoli změkčení restitucí odmítali, březnové vyjednávání expertní komise ČSSD a ANO vyznělo naprázdno. Premiér Bohuslav Sobotka navíc na posledním zasedání koaliční rady neprosadil vznik vládního vyjednávacího týmu, jenž by komisi nahradil. Přesto šéf ČSSD věří, že se s církvemi dohodne. „Je třeba upravit podobu vyrovnání státu s církvemi tak, aby získalo větší podporu veřejnosti,“ opakuje.
Tvrdší rétoriku volí Andrej Babiš, například nic nenamítá proti vyššímu zdanění finančních náhrad. „Obecně bych se některým požadavkům ČSSD nebránil. Každý od státu něco chce a kde na to má stát pořád brát,“ uvedl. Jinak to vidí KDU-ČSL, jež podobné snahy ostře kritizuje. Pokud by oba návrhy prošly s podporou KSČM, nevylučuje předseda strany Pavel Bělobrádek odchod z vlády.
