Plány sociální demokracie by vyšly na stamiliardy korun. Strana chce peníze získat zvýšením daní firmám i bohatým, úsporami provozních výdajů ve státní i veřejné správě a převedením prostředků ze státních podniků a akciových společností. A samozřejmě počítá s evropskými dotacemi.
ČSSD akcentuje i zahraniční investice. Neklade však na ně takový důraz jako v minulosti. Ostatně agentura CzechInvest nedávno konstatovala, že doba jejich velkého přílivu je nenávratně pryč.
Podobné plány mají ANO podnikatele Andreje Babiše či SPOZ. Kde by však získaly finance na nákladné projekty, jako je například kanál Dunaj–Odra–Labe propagovaný prezidentem Milošem Zemanem, z jejich programů moc zřejmé není.
Recept na rozhýbání ekonomiky pomocí mohutných státních investic se některým odborníkům zdá zastaralý, protože je podmíněn i zvyšujícím se zadlužením. Rovněž naděje vkládané do bruselských peněz jsou podle nich přehnané. Příklady jejich největších příjemců Řecka, Španělska nebo Portugalska hovoří samy za sebe.
Proti posilování role státu jako hlavního investora a zaměstnavatele staví ODS názor, že předpokladem pro zdravý a rychlý růst ekonomiky jsou pouze svobodné trhy, jejichž základem jsou firmy a živnostníci. I podle TOP 09 představují veřejné výdaje jen krátkodobý impulz a nemohou být trvalým motorem hospodářského růstu. Oživení a nová pracovní místa zajistí jen soukromé zdroje a invence podnikatelů, shoduje se pravice.
Postoje stran k velkým projektům
Rozšíření Temelína
Až na Stranu zelených a Úsvit přímé demokracie je většina stran pro dostavbu jaderné elektrárny Temelín, která by mohla stát 200 až 300 miliard korun.
Sociální demokracie podmiňuje rozšíření tím, že bude z národohospodářského hlediska výhodné. Zároveň chce nejméně do roku 2042 prodloužit životnost jaderné elektrárny Dukovany a až do roku 2060 životnost stávajících bloků v Temelíně.
ANO zastává názor, že nejstarší uhelné elektrárny je třeba nahradit jadernými zdroji. Babišovci trvají na tom, aby dostavba Temelína byla financována ze zdrojů ČEZ. To znamená, že ji nesmí dotovat občané například prostřednictvím dlouhodobých vládních garancí cen energie.
Podle místopředsedy KSČM Jiřího Dolejše může být ekonomicky ověřená investice do Temelína pro Česko poptávkovým impulzem. Jednoznačně pro je SPOZ. „Bez jaderné energie si budoucnost neumím představit, protože prolomení těžebních limitů je horším řešením. A dovoz ropy a plynu snižuje energetickou bezpečnost,“ řekl šéf SPOZ Zdeněk Štengl.
Dostavba železnic a dálnic
V oblasti dopravy strany slibují posílení významu železnic a dokončení modernizace páteřní železniční sítě. ČSSD chce zřídit nový regulační úřad pro rovné podmínky na dráze a také v energetice a vodohospodářství.
Politici chtějí pokračovat i v dobudování dálnic. Socialisté podpoří rozvoj mýtného systému u silnic nižších tříd.
TOP 09 by transformovala státní instituce, které financují rozvoj dopravní infrastruktury výlučně z veřejných prostředků, do právních forem, v nichž by se angažovali silní soukromí investoři. Bez jejich masivního zapojení není podle TOP 09 možné dosáhnout úrovně moderní dopravní infrastruktury. Železnice chce strana přebudovat na rychlotratě, které by Česko napojily na síť v západní Evropě.
ČSSD a Strana zelených podporují přesun nákladní přepravy na železnici tak, aby se podnikání vyplatilo nejen mezi tuzemskem a zahraničím, ale i v přepravě vnitrostátní a v přepravě jednotlivých vozových zásilek.
Plavební kanál Dunaj-Odra-Labe
Vedle SPOZ podporuje plán prezidenta Miloše Zemana například Úsvit přímé demokracie. O projektu, který by si vyžádal náklady v řádech desítek až stovek miliard korun, uvažuje i ANO. To by zcela určitě splavnilo Labe a podpořilo výstavbu jezu v Děčíně. Sociální demokracie se ke kanálu vyjadřuje zdrženlivě, nejprve by nechala zpracovat studii proveditelnosti. TOP 09 by do vodní dopravy neinvestovala, zelení kanál odmítají.
Rychlodráha na ruzyňské letiště
Záměr oprášil stínový ministr průmyslu a obchodu ČSSD Milan Urban. Rychlodráhu mezi Prahou, letištěm v Ruzyni a Kladnem by postavil do tří let. Investice, která by podpořila ekonomiku, by podle Urbana přišla na 20 miliard korun, z toho 80 procent by dodala EU, protože jde o propojení hlavního města s mezinárodním letištěm. „Státní pokladnu by stavba přišla asi na jednu miliardu ročně. Projekt je administrativně připravený, může být realizován českým průmyslem, včetně vlaků,“ uvedl Urban. Železniční spojení má končit na pražském hlavním nádraží. Při stavbě by se částečně využilo stávajících kolejí, které vedou na Letnou. Za Prahou by trať vedla tunelem.
Martin Čaban: Volby a prohnilost
[|Volby 2013: Bílé pláště, vzpěrač či otec slušovického zázraku. Vyberte si]]
